<html>
<head>
<meta content="text/html; charset=iso-8859-2"
http-equiv="Content-Type">
</head>
<body text="#000000" bgcolor="#FFFFFF">
Můj názor: těch 12 bitů je zbytečně málo. Buď by se použil pomalý
převodník (třeba 24 bitů/1MS) nebo naopak rychlý (12bitů/100MS). V
tom druhém případě získáte pár bitů decimací (např. při decimaci 100
to vychází na 10*log10(100)/6 = 3,3bit). Pak to celé vyjde trochu
lépe.<br>
Také nejde brát, že 12bit ADC má dynamiku 12*6 = 72dB. V reálu je to
o pár bitů/decibelů horší, protože ADC má svůj šum, některé signály
si "vymýšlí" a ještě to celé zhorší vzorkovací hodiny.<br>
Také do úvahy o šumu vstupuje, že šířka pásma ADC je mnohem větší,
než vzorkovací kmitočet (např. 100MS ADC má BW klidně 500MHz), takže
toho šumu tam bude o to více.<br>
Ale zase pár dB by šlo nahonit na demodulátoru (možná).<br>
Jinak na nízkých kmitočtech je rušení opravdu hodně silné a ADC to
přebudí jedna dvě.<br>
Podle mě je chyba úvahy někde jinde: pokud udělám "ALL analog"
přijímač, tak bude dost drahý, pokud bude "ALL digital", tak také.
Pokud se ale udělá rozumný kompromis mezi tím (tj. na vstupu bude
trochu analogových součástek), tak se dosáhne rozumné ceny a o tom
to celé je.<br>
<br>
Jinak i komerční přijímače nejsou kompletně analogové, ale na vstupu
je normální zesilovač, mixér filtr atd. Akorát je to celé udělané na
jednom čipu, tak to vypadá, že na vstup leze signál rovnou z antény.
Příklad viz. čip od analogu AD9361.<br>
<br>
Ondřej<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 2.9.2015 v 12:22 Vláďa Anděl
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote cite="mid:55E6CDCF.4050509@vaelektronik.cz" type="cite">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html;
charset=iso-8859-2">
<font face="Times New Roman">V době poctivých rádií se říkalo, že
kvalita přijímače je daná nejen počtem elektronek, ale i počtem
cívek. Dneska je "móda" signál z antény nacpat rovnou do
převodníku a ono to taky hraje. Zkoušel jsem tohle počítat pro
přijímač DCF. Ono by to chodilo, ale odolnost takového přijímače
by byla asi dost zoufalá.<br>
<br>
Takže: analogový přijímač U4224B má psanou citlivost 1uV při
impedanci antény (feritka v rezonanci) 100 KOhm, šířka pásma
bude cca 15 Hz.<br>
Šumové napětí na anténě je 0,157 uV a pokud si k tomu přijímač
přidá 3 dB, je to 0,224 uV. Takže na tu citlivost 1 uV to nějak
vychází.<br>
<br>
Mějme ADC 12 bitů, Vref 1,5V. Jeden dílek = 366 uV, max.
zpracované napětí bude 0,5V ef. <br>
Napětí z feritky zesílím o 80 dB, z 1 uV na 10 mV. Mezivrcholová
hodnota 30 mV bude 82 dílků. To by na slušné vyhodnocení mělo
stačit.<br>
<br>
Předpokládejme že feritka udělá při šířce pásma 1 KHz a
impedanci 100 KOhm šumové napětí 1,29 uV. Zesilovač bude
neladěný s šířkou 100 KHz a mimo rezonanční kmitočet feritky
budeme šum počítat na impedanci 10 KOhm. Tam bude 4,1 uV. <br>
Celkové šumové napětí je 4,27 uV.<br>
Po zesílení o 80 dB to bude 42,7 mV ef, takže 128 mV p/p.
Rezerva je jen 21 dB. A to neuvažuju rušení, kterého je na
dlouhých vlnách spousta.<br>
Samosřejmě kdybych tomu do cesty zařadil krystal, jak to mají
přímozesilující DCF přijímače, zbavím se širokopásmového šumu (a
rušení) ze vstupu a zesilování signálu za krystalem bude
relativně bezproblémové. Ale už to nebude to "moderní" řešení,
kde není potřeba mimo převodníku a procesoru vůbec nic.<br>
<br>
Nebo mám ve své úvaze snad něco zásadně špatně? <br>
<br>
Anděl <br>
</font> <br>
<fieldset class="mimeAttachmentHeader"></fieldset>
<br>
<pre wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>