<html>
<head>
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
</head>
<body text="#000000" bgcolor="#FFFFFF">
<font face="Times New Roman">V době poctivých rádií se říkalo, že
kvalita přijímače je daná nejen počtem elektronek, ale i počtem
cívek. Dneska je "móda" signál z antény nacpat rovnou do
převodníku a ono to taky hraje. Zkoušel jsem tohle počítat pro
přijímač DCF. Ono by to chodilo, ale odolnost takového přijímače
by byla asi dost zoufalá.<br>
<br>
Takže: analogový přijímač U4224B má psanou citlivost 1uV při
impedanci antény (feritka v rezonanci) 100 KOhm, šířka pásma bude
cca 15 Hz.<br>
Šumové napětí na anténě je 0,157 uV a pokud si k tomu přijímač
přidá 3 dB, je to 0,224 uV. Takže na tu citlivost 1 uV to nějak
vychází.<br>
<br>
Mějme ADC 12 bitů, Vref 1,5V. Jeden dílek = 366 uV, max.
zpracované napětí bude 0,5V ef. <br>
Napětí z feritky zesílím o 80 dB, z 1 uV na 10 mV. Mezivrcholová
hodnota 30 mV bude 82 dílků. To by na slušné vyhodnocení mělo
stačit.<br>
<br>
Předpokládejme že feritka udělá při šířce pásma 1 KHz a impedanci
100 KOhm šumové napětí 1,29 uV. Zesilovač bude neladěný s šířkou
100 KHz a mimo rezonanční kmitočet feritky budeme šum počítat na
impedanci 10 KOhm. Tam bude 4,1 uV. <br>
Celkové šumové napětí je 4,27 uV.<br>
Po zesílení o 80 dB to bude 42,7 mV ef, takže 128 mV p/p. Rezerva
je jen 21 dB. A to neuvažuju rušení, kterého je na dlouhých vlnách
spousta.<br>
Samosřejmě kdybych tomu do cesty zařadil krystal, jak to mají
přímozesilující DCF přijímače, zbavím se širokopásmového šumu (a
rušení) ze vstupu a zesilování signálu za krystalem bude relativně
bezproblémové. Ale už to nebude to "moderní" řešení, kde není
potřeba mimo převodníku a procesoru vůbec nic.<br>
<br>
Nebo mám ve své úvaze snad něco zásadně špatně? <br>
<br>
Anděl <br>
</font>
</body>
</html>