<html>
  <head>
    <meta content="text/html; charset=iso-8859-2"
      http-equiv="Content-Type">
  </head>
  <body text="#000000" bgcolor="#FFFFFF">
    <div class="moz-cite-prefix">Však je tam jen 10 cm šňůry (šedý
      plochý kabel). Komunikace probíhá na cca 1 MHz a pro ustálení tam
      je asi 400 ns. Pokud použiju přímo výstup z programovadla, tam je
      u těch obousměrných dat zvlášť vstup a výstup klíčovaný nějakým
      OE, který jde v podstatě na tvrdo (malý ochranný odpor). Procesor
      na druhé straně jde taky na přímo. Tam je to z hlediska kapacity
      bez problémů. Právě v tom AN124 je popsané, jak dráty pro C2
      využít i jako vstupy/výstupy pro něco jiného. Tam už se ty
      oddělovací rezistory používají s tím, že tam omezení jsou. Podle
      toho jsem dělal i to obousměrné galvanické oddělení. Pověsit na ty
      dráty ještě tranzistory, kterýma to budu klíčovat, to snad napadlo
      jen mě a taky jsem narazil :-(<br>
      Já vím, je to celé připojené přes USB a mohl jsem koupit krabičku
      pro oddělení USB. Ale komerční DC/DC konvertory mají obvykle
      vazební kapacitu nad 60 pF, tady se mi povedlo že to celé má jen 3
      pF. Přišlo mi to elegantnější :-)<br>
      Anděl<br>
        <br>
      Dne 26.8.2015 v 3:26 Pavel Hudecek napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote cite="mid:AA60FD0319D445B79349F6FF8ABD3F40@bla"
      type="cite">
      <meta content="text/html; charset=iso-8859-2"
        http-equiv="content-type">
      <div dir="ltr">
        <div style="FONT-SIZE: 12pt; FONT-FAMILY: 'Calibri'; COLOR:
          #000000">
          <div>No nevím. Představa takového programovadla je dost
            děsivá. Zapojení by se mělo koncipovat tak, aby ho pár pF
            nemohlo rozházet. Přeci nebudou na spoje k programovacímu
            konektoru pravidla jak pro PCI express, nebo SGMII...</div>
          <div> </div>
          <div>PH</div>
          <div style="FONT-SIZE: small; TEXT-DECORATION: none;
            FONT-FAMILY: "Calibri"; FONT-WEIGHT: normal;
            COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; DISPLAY: inline">
            <div style="FONT: 10pt tahoma">
              <div> </div>
              <div style="BACKGROUND: #f5f5f5">
                <div style="font-color: black"><b>From:</b> <a
                    moz-do-not-send="true"
                    title="vaelektronik@vaelektronik.cz"
                    href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz">Vláďa
                    Anděl</a> </div>
              </div>
            </div>
          </div>
          <div style="FONT-SIZE: small; TEXT-DECORATION: none;
            FONT-FAMILY: "Calibri"; FONT-WEIGHT: normal;
            COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; DISPLAY: inline"><font
              face="Times New Roman">právě se mi povedlo oživit
              galvanické oddělení programovadla - rozhraní C2. To to
              dalo práce...<br>
              <br>
              První verze mi už v pohodě chodila, jenže jsem to
              "vylepšil" o spínací tranzistory na výstupech. U
              nízkopříkonové aplikace mi vadí když je výstup
              programovadla po odpojení od počítače napájený z aplikace
              a nebo když jsou signály blokované tím, že programovadlo
              nemá napětí. Tak jsem to oddělil tranzistorama  T4, T5 a
              T6 (v příloze). Jenže to nechodilo. Problém je oddělovací
              odpor R4 mezi vstupem a výstupem a kapacita G-S T5. <br>
              V AN124 <a moz-do-not-send="true"
                class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.silabs.com/Support%20Documents/TechnicalDocs/an124.pdf">https://www.silabs.com/Support%20Documents/TechnicalDocs/an124.pdf</a>
              <br>
              píšou minimum 1 KOhm, dal jsem 2K2. Nakonec jsem to
              rozchodil s BSS83<br>
            </font><font face="Times New Roman"><font face="Times New
                Roman"><a moz-do-not-send="true"
                  class="moz-txt-link-freetext"
                  href="http://www.farnell.com/datasheets/110010.pdf">http://www.farnell.com/datasheets/110010.pdf</a><br>
              </font>který má vstupní kapacitu jen 1,5 pF a podle
              osciloskopu (sonda 1:100 s kapacitou 0,8 pF) jsou hrany
              ještě dost zakulacené.<br>
              Jenže BSS83 se už nevyrábí a nemohu najít nic podobného.
              Né že bych to chtěl vyrábět, ale konstrukci chci
              publikovat u Kosti na mcu.cz a chtěl bych tam napsat něco
              perspektivního a sehnatelného. Dokázal by mi někdo
              poradit? Připadá mi že výrobci se dnes snaží do malého
              pouzdra nacpat čip na co největší proud a MOSFET pro malé
              signály nikoho nezajímá :-(</font></div>
        </div>
      </div>
      <br>
      <fieldset class="mimeAttachmentHeader"></fieldset>
      <br>
      <pre wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
    </blockquote>
    <br>
  </body>
</html>