
<html><body>Ano, vodĂk je nejlĂ©pe tepelnÄ› vodivĂ˝ plyn. A ano, pĹ™Ămo to souvissĂ s faktem, Ĺľe je nejlehÄŤĂ. Ze stejnĂ˝ch souvislostĂ plyne i pouĹľitĂ xenonu v nÄ›kterĂ˝ch lepĹˇĂch klasickĂ˝ch ĹľĂˇrovkĂˇch: Tam byla naopak snaha o co nejhorĹˇĂ tep. vodivost.<br><br>TĹ™eba v plynovĂ˝ch laserech se bÄ›ĹľnÄ› pouĹľĂvĂˇ He jako chladĂcĂ pĹ™ĂmÄ›s, kterĂˇ umoĹľĹuje pouĹľĂt o dost silnÄ›jĹˇĂ trubici, neĹľ "He-free" verze.<br><br>PH<br><p><br></p><p>Od: Kuba Jan <honza.kuba@gmail.com><br></p><blockquote><div style="background-color: #FFFFFF; color: #000000">

<div>To jako Ĺľe vodĂk je lepĹˇĂ tepelnĂ˝ vodiÄŤ?<br>

To uĹľ by to mohlo bĂ˝t plnĂ© vody a problĂ©m s chlazenĂm je vyĹ™eĹˇen.<br>

Sice bude problĂ©m s hmotnostĂ, ale u tĹ™eba nÄ›kdo ÄŤasem vyĹ™eĹˇĂ :-)<br>

<br>

Dne 12.1.2015 18:33, Pavel HudeÄŤek napsal(a):<br>

</div>

<blockquote>AĹĄ tak, ÄŤi onak, stejnÄ› skonÄŤĂme u spornĂ©ho zĂˇvÄ›ru:<br>

1. Prakticky to evidentnÄ› funguje a dokonce dostateÄŤnÄ› dlouho pro

praktickou pouĹľitelnost.<br>

2. Teoreticky se to mĂˇ straĹˇnÄ› pĹ™ehĹ™Ăvat, takĹľe by to moc dlouho

fungovat nemÄ›lo.<br>

<br>

ZajĂmavĂˇ otĂˇzka je, jak se zmÄ›nĂ pomÄ›ry, pokud v baĹce nebude

vzduch, ale dejme tomu vodĂk o tlaku 1 MPa.<br>

<br>

Od: Jirka <a href="mailto:zaloha@volny.cz"><zaloha@volny.cz></a><br>

<blockquote>JĂˇ bych na to Ĺˇel mnohem nĂˇzornÄ›ji, neboli

empiricky...<br>

<br>

UdÄ›lejte si podobnÄ› velkĂ© tÄ›lĂsko tĹ™eba ze sĂ©riovÄ› spĂˇjenĂ˝ch

odporĹŻ, <br>

opatlejte ho trochou epoxidu, nechte ztvrdnout a pak ho pĹ™es

stejnÄ› <br>

koncipovanĂ© pĹ™Ăvody napĂˇjejte stejnĂ˝m vĂ˝konem, jako ten LED

filament...<br>

<br>

Pro pĹ™esnost mĹŻĹľete vĂ˝kon do tÄ›lĂska trochu snĂĹľit pĹ™es

zapoÄŤtenĂ tĂ© <br>

ÄŤĂˇsti pĹ™Ăkonu, co LED vyzĂˇĹ™Ă ve formÄ› svÄ›tla (cca 20% ?).<br>

<br>

> 12.1.2015, 16:05:18<br>

> Tak zase trochu toho kupeckeho pocitani.<br>

> Budu predpokladat, ze vlakno je kovovej chladic, neb

prislusne<br>

> vzorecky znam z hlavy a pocitani je jednoduche.<br>

> Rt = 650 /A kde A je plocha chladice v cm2<br>

> Plocha vlakna = 1/2 povrchu =<br>

> 1/2 * 3,2 * 0,16 * pi =0,804<br>

> 650/0,804 = 808<br>

> krat opravny koeficient 0,4 (at nezeru, svisly cerneny Al

ma, tusim<br>

> 0,42)<br>

> 808*0,4 = 323<br>

> Takze pri deklarovanem 1W prikonu, kdy ze cca 1/3 vyzari

formou<br>

> svetla, se filament ohreje o cca 215 st.C nad okolni

teplotu.<br>

> Uznavam, ze uvedeny vypocetni postup je empiricky a

navrzeny pro jine<br>

> podminky, takze muze byt pro dany pripad dost nepresny. Ale

nic lepsiho<br>

> z hlavy neumim, takze je tu dostatek prostoru pro vypocetne

zdatnejsi<br>

> cleny konference.</blockquote></blockquote></div></blockquote></body></html>