<div dir="ltr"><div><div><div>Vypocet celnich ozubenych kol je snad v kazdych Strojnickych tabulkach tusim od strany 559<br><a href="http://www.hasicihustejnet.eu/data/1rocnik/stroje_a_zarizeni/public/strojnicke-tabulky.pdf">http://www.hasicihustejnet.eu/data/1rocnik/stroje_a_zarizeni/public/strojnicke-tabulky.pdf</a><br><br></div>K koeficentum, ono je to podobne jako u Al kondenzatoru, take maji omezenou zivotnost a tak pokud i velmi kvalitni japonsky C zacizite na maximalni povoleny Iriple tak ve zdroji jedoucim 7/24 je po roce provozu C i zdroj v hajzlu.Podobne to je u zubu, pokud zub zatizite co dovoli matetial tak zub po x provoznich hodinach nejspise rupne.<br></div>Dalsi veci jsou provozni podminky. Zivotnopst C ovlivnuje teplota v ktere pracuje, proto se C ve zdrojich davaji hned vedle chladice :-)<br></div>U zubu podbne funguje mazani.<br>Ono je to dost podobne.  <br></div><div class="gmail_extra"><br><div class="gmail_quote">Dne 2. ledna 2015 10:30 balu@home <span dir="ltr"><<a href="mailto:balu@k-net.fr" target="_blank">balu@k-net.fr</a>></span> napsal(a):<br><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">Zdravim,<br>
<br>
s tym materialom sa mi to nezda. Pri kazdej tavbe sa odoberaju vzorky este tekutej ocele a robi sa priebezna a presna chemicka analyza pred tym ze sa zacnu pridavat primesy. Material je zaradeny do kvalitativnych skupin podla noriem a vyraba sa cielene, nie "tak co sa nam podari dnes namiesat".<br>
Videl som archivny dokument na CT kde ukazovali ako vylepsili analyzu v niektorej Ceskoslovenskej huti uz okolo 50-tych rokov.<br>
<br>
Myslim ze podobne to bude aj s tymi zubami. V spomenutych skriptach mi tie vztahy od pohladu prisli ako v rychlej prirucke pre robotnika do fabriky. Myslim si ze vo vsetkych tych bulharskych konstantach je skrytych tolko bezpecnostnych faktorov ze keby sa to ocistilo a ostal by len jeden tak by polahky bol aj 9.5.<br>
<br>
Ale ak niekto seriozne navrhuje prevodovku, alebo nejaky prevod do stroja, kde musi zarucit ze bude fungovat x rokov a nebude to totalny overkill tak sa musi zacat zaujimat odkial je ta konstanta, odkial je hento cislo, ake su tam predpoklady, co bolo zanedbane.<br>
<br>
Neverim tomu ze strojarstvo je odkazane na bulharske konstanty.<span class="HOEnZb"><font color="#888888"><br>
<br>
b.</font></span><span class="im HOEnZb"><br>
<br>
<br>
On 02/01/2015 09:25, Martin Locker wrote:<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<br>
Zdravím,<br>
<br>
<br>
já bych to duchřinou nenazýval. Hlavní problém (oproti elektrice) vidím v tom, že ve strojařině pracuju s velmi nejistými hodnotami na začátku, tj. vlastnosti materiálu. Prostě záleží jak se "v hutích ten den vyspali, co tam přihodili za šrot a kolik lopat legovacích prvků tam dělník přihodil".<br>
<br>
<br>
<br>
1. Proto ve veškerých výpočtech najdete kouzelný koeficient bezpečnosti zohledňující jak hodně tomu nevěřím, resp. jakou chci rezervu.<br>
To volím hlavně podle toho k čemu je daná součást určená - pokud o nic nejde tak stačí těch 10-20% navíc, pokud jde o život, tak se dává i několikanásobek (ale určitě pro ozubené soukolí nedám 9,5).<br>
<br>
<br>
2. Další velmi neurčitá věc je vlastní zatížení, nikdo vám neřekne jaká je, kde síla. Samozřejmě přenášenou sílu obvykle u převodovky znám (ale když třeba navrhuju zavěšení kol auta, tak mi nikdo neřekne jaká síla vznikne, když vletím do díry na našich silnicích).<br>
<br>
<br>
3. Dnes menší vliv (ale dříve dost podstatný) je i vlastní výroba, hlavně tepelné zpracování. Zde záleží na dodržení všech parametrů (teplota, čas, ..) a to jak to dopadne opět souvisí s tím, jaký materiál jsem dostal na začátku.<br>
<br>
<br>
Takže něco počítat "přesně" je naprostý nesmysl, neboť udělám přesný výpočet z velmi nepřesných vstupních údajů. Proto vznikla spousta zjednodušených postupů výpočtů a mnoho kostrukcí se navrhuje citem. I když dnes jde většina věcí spočítat - co je ovšem dost průšvich. Protože spousta "nových" konstruktérů má pocit, že když jim po přeci počítač spočítal, tak je to dobře. Výsledek vám uvedou na setiny procent a jsou spokojeni (bohužel většinou nemají takovou praxi, aby správně určili hlavně zatížení ad 2. a tedy celý výpočet je pro kočku).<br>
<br>
<br>
<br>
Alespoň toto se snažím svým žákům vštípit, aby nám zase něco nespadlo na hlavu. Poslední hodinu před Vánoci jsem si s nimi právě hrál s výpočty MKP, kde oni to počítali na počítači a já ručně (samozřejmě tak 10x rychleji než na tom počítači) i s mým odhadem o kolik se bude lišit výsledek. A musím říci, že to téměř sedlo (tedy odhadl jsem např., že to bude tak o 20% více než jsem spočítal přibližně a vždycky jsem se do toho vešel).<br>
Bohužel v praxi konstruktéři, kteří u práce myslí, se hledají těžko.<br>
<br>
<br>
S přáním všecho dobrého do nového roku<br>
<br>
<br>
Martin Locker<br>
<br>
<br>
Toť jen postesknutí pouhého učitele.<br>
</blockquote></span><div class="HOEnZb"><div class="h5">
______________________________<u></u>_________________<br>
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/<u></u>listinfo/hw-list</a><br>
</div></div></blockquote></div><br></div>