<html><body><p>Ne. Při každé dvojici odrazů tam-zpět má vzniknout rozdíl sil.</p><p><br></p><p>Teorie k tomu je taky, ale protože jí moc nerozumím, shrnul jsem ji do "Nějakými machinacemi s grupovou rychlostí".</p><p><br></p><p>PH</p><p><br></p><p>Od: Vláďa Anděl <vaelektronik@vaelektronik.cz><br></p><blockquote><div style="color: rgb(0, 0, 0); background-color: rgb(255, 255, 255);"><div>No nechápu jak se těmi mnohonásobnými
odrazy může ta síla zvětšit. Nejdřív se to odráží tam a zpátky a
ty síly se na obou stranách kompenzují, pak to jde ven a ta síla
na jedné straně chybí, ale jen jednou. Že se to řeší na úrovni
pokusů, vypadá jako by k tomu neexistovala pořádná teorie. To mi
je taky dost divné. Připadá mi to jako svého času studená fůze
vodíku. Zjistilo se že při elektrolýze vody se dají naměřit nějaké
částice - snad protony. Ten pokus zopakovaly snad všechny
laboratoře na světě, i Česká akademie věd. Všichni tvrdili že to
funguje, až se zjistilo, že ty částice tam jsou z nějakého úplně
jiného důvodu (podrobnosti si už nepamatuju). Všichni to pak prý
brali, jako že si uřízli pěknou ostudu :-)<br>
Anděl<br>
 <br>
On 16.8.2014 11:03, Pavel Hudeček wrote:<br>
</div>
<blockquote>
<p>Základní problém je, že <strong>v tomto případě se nejedná o
reaktivní fotonový pohon</strong>.</p>
<p><br>
</p>
<p>Autory emDrive prezentovaná myšlenka spočívá v tom, že se
mikrovlny odrážejí tam a zpět v rezonátoru, který má jeden konec
širší a jeden užší. Nějakými machinacemi s grupovou rychlostí se
pak dojde k tomu, že síla působící na širší stranu je větší, než
síla působící na užší stranu. Protože se jedná o uzavřený
rezonátor, vlny se v něm odrážejí mnohokrát, takže je výsledná
síla mnohonásobkem síly, kterou by produkovalo pouhé posílání
mikrovln ven. Zvyšováním Q rezonátoru by se měla síla zvyšovat,
takže při použití supravodičů by tah měl údajně dosáhnout
několika desítek kN/kW.</p>
<p><br>
</p>
<p>Před několika lety to vyzkoušeli a výsledkem byl statický tah
asi 10 mN při VF příkonu 850 W. Měřili to s pomocí váhy a v
závislosti na poloze rezonátoru se po zapnutí mikrovln
zobrazovaná hmotnost buď zvýšila, nebo snížila o cca 1 g.  Pak
bylo dlouho ticho, až přišli s novým testem, kde to umístili na
rotační zařízení, které se tím roztáčelo. Pak bylo znovu dlouho
ticho, pak to údajně úspěšně vyzkoušeli Číňani.</p>
<p><br>
</p>
<p>No a nedávno to vyzkoušeli v NASA. Použili podstatně menší
výkon, takže naměřili asi 0,1 mN. Ovšem nezkoušeli emDrive, ale
tzv. kannský pohon, který v tom rezonátoru vyžaduje i jakési
povrchové struktury. Udělali dvě verze, s a bez nich. Obě
produkovaly stejnou sílu. Následně byla udělána ještě další
kontrolní verze, ta místo rezonátoru měla umělou zátěž a sílu
negenerovala.</p>
<p><br>
</p>
<p>Potud moc hezké, ale:</p>
<p><br>
</p>
<p><strong>Porušuje to zákon zachování hybnosti</strong>, protože
se to od ničeho neodstrkuje. Tzn. <strong>velmi pravděpodobně
to nefunguje a dosavadní výsledky jsou chyba měření, nebo
podvod</strong>. Pokud by to opravdu fungovalo, znamenalo by
to revoluci ve fyzice, protože to vede k dost divným věcem:
Prakticky si lze vybrat, jestli perpetum mobile, nebo absolutní
rychlost. Kdyby to fungovalo, bude to naprosto totální
technologická revoluce a svět bude možná už pár let po
jednoznačném důkazu vypadat úplně jinak (technicky, vojensky, i
politicky).</p>
<p><br>
</p>
<p>PH</p>
<p><br>
</p>
 <p>Od: Vláďa Anděl <a href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz"><vaelektronik@vaelektronik.cz></a><br>
</p>
<blockquote>Stejně jsem nepochopil, proč je okolo toho takový
humbuk jako že někteří <br>
tvrdí jak to funguje, někdo zase že to z principu nemůže...
přece <br>
mikrovlny jsou proud fotonů a ty mají nějakou hmotnost, která se
dá <br>
vypočítat. Samozřejmě bylo by z principu výhodnější vypouštět
fotony s <br>
co nejvyšší energií, takže nějaké rtg záření? Ale i tak,
reaktivní síla <br>
způsobená hmotností fotonů bude zoufale malá v porovnání s VF
výkonem, <br>
který je na to potřeba vyzářit.</blockquote></blockquote></div></blockquote></body></html>