
<html><body><p>Ty dielektrické ztráty bych nepřeceňoval. Předpokládám, že se jedná o použití ve zdroji, kde se napětí prakticky nemění. Půjde tedy téměř výhradně o ohmický ohřev průchodem proudu.</p><p><br></p><p>PH</p><p><br></p><p>Od: Šerých Jakub <a href="mailto:Serych@panska.cz">Serych@panska.cz</a></p><blockquote>Ideální kondenzátor se nezahřívá. Ten reálný se zahřívá proto, že elektrody nejsou supravodivé a v dielektriku (předpokládám, že čím víc vysokokapacitní to bude, tím hůře) vznikají také ztráty. Ty ztráty se v obou prvcích dějí při změnách, když se připojí DC, neteče žádný proud a molekuly dielektrika taky nehýbou svými dipóly, takže k žádným ztrátám nemůže docházet. Proto a) je správně a c) také, čím vyšší frekvence, tím větší zahřívání.<br><br>Behalf Of Petr Kubáč </blockquote><blockquote>> Mam otazku na teoreticky vzdelane kolegy<br>> <br>> Za jakych okolnosti se kondenzator zahriva ?<br>> Pruchodem AC proudu ?<br>> Kombinaci AC + DC bias ?<br>> Zavisi to na fekvenci AC ?<br>> <br>> Narazil jsem totiz na to ze moderni vysokokapacitni keramiky maji Currieovu<br>> teplotu tesne nad 100 stC. (vetsinou tesne nad horni specifikaci provoznich<br>> podminek) a pruchodem keramiky Currieovou teplotou prudce klesne kapacita -<br>> temer na nulu - se vsemi dusledky, ktere to muze mit treba pro spinane zdroje.<br>> To ze ochlazením se vlastnosti kondiku vrati zpatky - me nad pripadnym<br>> popelem okolni elektroniky moc neuklidnuji.</blockquote></body></html>