<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">
<html>
<head>
<meta content="text/html; charset=UTF-8" http-equiv="Content-Type">
<title></title>
</head>
<body bgcolor="#ffffff" text="#000000">
Možná takový blbý dotaz - proč by se proudovým trafem nedalo měřit
DC? Kdysi jsem na škole slyšel o kompenzačním měření. Do trafa
zavádíte přes odpor nějakou frekvenci a do druhého vinutí DC proud.
Mg. materiál bez DC sycení neprodukuje zkreslení 2. harmonickou. Při
DC proudu ano, fáze podle polarity DC proudu. Proto do trafa
zavedete kompenzační DC proud proti tomu měřenému. Teho velikost je
úměrná měženému. Říkali nám to jen jako princip, nevím jak dalece to
je v praxi použitelné - dosažitelná citlivost, přesnost, frekvenční
rozsah... Jen mě napadá že ty trafa by tam měly být dvě, aby se dalo
vykompenzovat pronikání té budící frekvence do měřeného obvodu.<br>
Anděl<br>
<br>
Dne 30.11.2012 14:25, <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:hutta.j@seznam.cz">hutta.j@seznam.cz</a> napsal(a):
<blockquote cite="mid:H11.2WVxp.1sbE9XgOxCW.1GkBEi@seznam.cz"
type="cite">
<pre wrap="">Profi sondy jsou dost na jedno brdo, jeden by az rekl, ze jde stale vice
mene o klony Tek 6042, o ktere zde sla rec. Dnesni generace jen pouziva
napajeni ze skopu a diky SMD se zmensila velikost.
Cenu komentovat nebudu , pouzitou jsem ji nesel za 2000$.
Proudove trafo je trochu jina kategorie, jednak tim DC proud nezmerite
druhak zpravidla konci na f radove desitky kHz.
V neposledni rade, nakupovat jiz umim, beru to jako prilezitost naucit se
neco noveho.
Hutta
---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Meduna <a class="moz-txt-link-rfc2396E" href="mailto:meduna@mikroklima.cz"><meduna@mikroklima.cz></a>
Datum: 30. 11. 2012
Předmět: OT:RE: Bezkontaktni mereni proudu, - proudova sonda
"
Dovolim si reagovat na vase pokusy to postavit. Pro srovnani profi reseni:
Pouzivam cca 10 let sondu od HP, dnes Agilent 1147A:
Je to sonda (s mechanickym rozpojovanim magnetickeho okruhu – tj. muzete
"naklapnout" i drat, ktery uz nekde vede.
Rozsah sondy je 15 A, sum na pozadi cca sto uA. Kmitoctovy rozsah 50 MHz.
Pro vyssi kmitocty (cca do 3 GHz) pak HFW set od Langera.
JM
P.S. za rozumne penize (desitky $) se da koupit taky rada seriove vyrabenych
proudovych transductoru, jako standardniho dodvatele povazuji fy LEM (lem.
com).
From: <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:hw-list-bounces@list.hw.cz">hw-list-bounces@list.hw.cz</a> [<a class="moz-txt-link-freetext" href="mailto:hw-list-bounces@list.hw.cz">mailto:hw-list-bounces@list.hw.cz</a>] On
Behalf Of <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:hutta.j@seznam.cz">hutta.j@seznam.cz</a>
Sent: Friday, November 30, 2012 12:58 PM
To: HW-news
Subject: Bezkontaktni mereni proudu, - proudova sonda
Trochu jsem premyslel o proudove sonde a pokud:
pro Hall plati
Vh=K*Ic*B*sin(Fi)
Vh - napetí na vystupu Hall senzoru
Ic - controlni proud Hall senzorem (typicky SH400 5mA max 20mA, pocitejme 10
mA)
B - magnetická indukce
K - citlivost HAL senzoru ( orientacne berme 500)
Fi - uhel mezi senzorem a mg. polem, pri 90St je sin 1
Pokud jako mag. obvod pouzijeme toroid jehoz stredem prochazi vodic, kterym
prochazi proud tak
H=I/le
B=H*u0*ur
I - proud vodicem
le - delka magnetickeho obvodu
u0 - 1.256637061E-6 H/m
ur - permeabilita
rekneme, ze jako obvod pouzijeme feritovy toroit velikosti T37 a pro zactek
suplikovy material 43
le= 0.0215
ur= 850
pro proud 1mA a 10A dostavame
H1 = 0,001/0,0215=0,04651
H10= 10/0,0215=465,116
pak
B 1=0,04651*850*1.256637061E-6=4,968100009E-005 T
B10=465,116*850*1.256637061E-6=0,4967046598 T
Vh 1=500*0,01*4,968100009E-005= 248,4uV
Vh10=500*0,01*0,4967046598= 2,48V
Pokud stejne jako u profi sondy do veci zapojime zesilovac s max zesilenim
1000x poleze z sondy pri jednom 1mA 0,248V
S materialem 43 je asi problem pri 10A protoze max flux density je udavan
jako 0,275T a nam vyslo 0,496T
To plati pro uzavreny mag. obvod, kdezto my musime mit mezeru v ktere bude
HALL, jaky vlozeny odpor bude predstavovat HALL je otazkou.
Je jasne, ze jde o zjednoduseny pohled na vec, ale i tak, nemam v uvaze
nejakou zasadni chybu?
Jaky material by byl nejvhodnejsi pro jadro magnetickeho obvodu?
Teoreticky mozna SH-400 sezenu, ale neni to uplne levna soucastka tak chci
mit alespon nejake teoreticke predpoklady pro realnou pouzitelnost.
Dekuji vsem za pripominky
Hutta
=
"</pre>
<pre wrap="">
<fieldset class="mimeAttachmentHeader"></fieldset>
_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>