<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN">
<HTML><HEAD>
<META content="text/html; charset=ISO-8859-2" http-equiv=content-type>
<META name=GENERATOR content="MSHTML 8.00.6001.19154">
<STYLE></STYLE>
</HEAD>
<BODY bgColor=#ffffff text=#000000>
<DIV><FONT face=Arial>Ty ss stykače jsou KM50? Ty větší KM200?
</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial>AZE</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial></FONT> </DIV>
<BLOCKQUOTE
style="BORDER-LEFT: #000000 2px solid; PADDING-LEFT: 5px; PADDING-RIGHT: 0px; MARGIN-LEFT: 5px; MARGIN-RIGHT: 0px">
<DIV style="FONT: 10pt arial">----- Original Message ----- </DIV>
<DIV
style="FONT: 10pt arial; BACKGROUND: #e4e4e4; font-color: black"><B>From:</B>
<A title=vaelektronik@vaelektronik.cz
href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz">Vláďa Anděl</A> </DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>To:</B> <A title=hw-list@list.hw.cz
href="mailto:hw-list@list.hw.cz">konfera</A> </DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>Sent:</B> Friday, November 04, 2011 3:23
PM</DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>Subject:</B> patek - baterky</DIV>
<DIV><BR></DIV><FONT face="Times New Roman">Dobrý den,<BR>baterkama (měřením
kapacity a formováním) zabýváme nejen ve firmě, ale už i před tím, za totáče.
Vývoj prvního zařízení začal v roce 1985. Teď se mi povedlo u zákazníka
nafotit zařízení vyrobené v roce 1991 a přes spoustu problémů je kupodivu
stále funkční. Fotky jsem nasypal sem<BR><A class=moz-txt-link-freetext
href="http://vaelektronik.cz/fotky/thumb.html">http://vaelektronik.cz/fotky/thumb.html</A><BR>V
té době jsme měli špatné zkušenosti s tyristorovými měniči ČKD (cena,
spolehlivost) a tak jsme používali rotační stustrojí. Nevím kolikrát tam už
měnili ložiska (minimálně jednou), o kus dál se z vagónů vyklepávaly zbytky
cementu.<BR><BR>Řírící systém je v té době ještě vyráběný 8 bitový SAPI1. V
roce 1985, kdy se vývoj zařízení zadával, jsme se byli podívat na základ
tohoto systému u Edy Smutného s tím, že by se to mělo taky vyrábět. Jak jsme
postupně vyvíjeli program, stoupaly nároky na paměť (programováno z části v
Mikrobasic a většina v asm). Tak jsme čekali až bude tišťák na desku dynamické
paměti, osazoval jsem protootyp a Edovi hlásil chyby. Pak jsem pro SAPI dělal
i svoje desky (lepší 15 úrovňový přerušovací systém, měření napětí, regulátor
proudu, zálohovaná CMOS RAM). Eda nám tehdy pro přepínání analogových vstupů
doporučil MHB4051, první jsme přes známé získávali z VUST. V době výroby
tohoto zařízení už začínalo fungovat GME, ale vývoj už byl hotový a sortiment
součástek zůstával předrevoluční.<BR><BR>Rozvaděč obsahuje mimo silových
obvodů i vanu Almez nacpanou řídícími obvody. Všechno je galvanicky spojené
spoustou drátů s počítačem. Při kvalitě a ceně tehdejších optočlenů z Tesly
Blatná se nám tohle zdálo jako optimální. <BR><BR>Měření napětí článků (každý
článek je na jiném potenciílu, může jich být až 96 v sérii) jsme tehdy dělali
tak, že pro každý článek byl tranzistor a přesným rezistorem v emitoru, ten
napětí převáděl na proud. Nahoře, kde se proud převáděl na napětí, byl
kompenzační tranzistor pro odečtení úbytku B-E. Výběrem tranzistorů jsme se
dostali na přesnost 1% na rozsahu 2V. <BR><BR>Připojení a spínání
článků<BR>Příložka utažená pod šroub je pro proud do 100A jediné rozumné
řešení a používáme ho dodnes. Tehdy jsme byli ÚVAR (Ústav vývoje a
racionalizace železničního opravárenství) a byly na nás vyvíjené tlaky na
snižování pracnosti. Neustále nás přesvědčovali na kontaktní hlavy. Nikdy to
pořádně nefungovalo a navíc tam udělali dva kastlíky nad sebou, z horního při
nabíjení cintal louh do spodního. Dnes se z toho jen tahají náhradní díly pro
to druhé zařízení. Pro spínání (odpojování článků během vybíjení) se používaly
stykače KM100. Byly vyvíjené v 60. letech pro vojáky a dělalo se to ve
Valašských Kloboukách podle nějaké sovětské licence. Snesou přetížení 10G v
libovolném směru :-) dávaly se i do stihaček. <BR><BR>Spolehlivost
zařízení<BR>Je to složité jak orloj a dobrý údržbář je tam potřeba :-)
Galvanické propojení rozvaděče s počítačem a tahání všech signálů do počítače
bylo dost nešťastné řešení. Kompletní formování a měření baterek trvá
skoro dva dny a když se 2x do týdne z neznámých příčin zblbnul program,
pouštělo se to znova. Tak se odrušoval rozvaděč, měnily a testovaly se desky v
počítači. Po pár letech provozu jsem přišel na dokonalé řešení... Některé
bakterie žijí i v nádobách atomových reaktorů. Nemají genetický kód v DNA jen
dvakrát, ale víckrát. Takže jsem napsal program, který každou minutu
rozkopíroval data v CMOS RAM na tři místa a opatřil kontrolními součty. Pak
tam bylo hlídání adres, pokusem programu o zápis na adresu mimo určený rozsah
se počítač resetoval. Po restartu se procházejí kopie v CMOS RAM a kde
je kontrolní součet správný, data se použijí pro další provoz. Teď počítač
sice občas chcípne, ale nikomu to nevadí. <BR><BR>Co bylo ještě před
tím?<BR>Když jsme tohle zařízení montovali, likvidovalo se staré, též
"automatické" vyrobené prý v šedesátých letech. Baterky se vybíjely do
regulovatelného odporu s motorovým pohonem. Na každý článek bylo připojeno
podpěťové relé, které při poklesu pod 1V odepnulo stykač. Každý článek
měl svoji žárovičku. Běžel tam ozalitový papír, každý článek tam dělal svůj
proužek. Po vyvolání ve čpavkové vývojce se na papíru nakreslily čáry 60, 80 a
100% a články se podle toho roztřídily. <BR>Z toho bohužel fotky
nemám.<BR><BR>Anděl<BR></FONT>
<P>
<HR>
<P></P>_______________________________________________<BR>HW-list mailing
list - sponsored by
www.HW.cz<BR>Hw-list@list.hw.cz<BR>http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list<BR></BLOCKQUOTE></BODY></HTML>