<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">

<html>

  <head>

    <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=ISO-8859-2">

  </head>

  <body bgcolor="#ffffff" text="#000000">

    <font size="+1">Dobrý den,<br>

      vždycky jsem byl přesvědčený, že pokud mám libovolně pomalou

      diodu, sepnutí bude probíhat tak, že úbytek v propustném směru

      bude nejprve  cca 0,5V a až se odčerpá náboj z oblasti přechodu,

      začne téct vodivý proud a úbytek se zvedne např. na 0,8V.

      Rozpínání potom funguje obráceně, dioda je sepnutá a proud v

      závěrném směru musí do přechodu dodat náboj aby se zavřela.

      Alespoň se starými tesláckými diodami to takhle fungovalo a dělal

      jsem takhle kdysi i obvod pro potlačení špiček do menšího

      spínaného zdroje. Kondenzátor se přes pomalou diodu při špičce

      nabil a při doznění špičky většinu energie přes diodu vrátil

      zpátky. Dioda rozepnula vždycky včas, po projití o něco menšího

      náboje než diodou prošel v propustném směru. Je pravda že před 20

      lety mohly být diody jiné než teď a koukal jsem na to tehdy

      osciloskopem který chodil do 20 MHz.<br>

      Teď nevěřícně koukám na diodu SK54, na které je v propustném směru

      impulz 50V dlouhý cca 20ns. Sonda ten zákmit určitě nedělá. Spínám

      proud 20A, v sérii s diodou je 3,3uF a na něm je špička cca 10V. I

      to je dost na to že je odrušovací "bezindukční" X2. Že by SMD

      dioda měla takovou indukčnost, se mi taky nechce věřit. Nedokážu

      si to vysvětlit. Když paralelně k celému obvodu připojím 22nF,

      špička se rozplácne a i tak je na diodě 10V než sepne.<br>

      <br>

      Anděl <br>

    </font>

  </body>

</html>