<html><body>Ja som riesil ten isty problem ako vy, akurat aplikacia bola ina. Tiez odchadzali koncove tranzistory dimenzovane na par kV, ktore podla datasheetu mali spolahlivo vydrzat a prezit. Realita vsak bola ina... Odisli este skor, ako vobec stihli zareagovat vsetky ochranne a riadiace obvody.<br><br>Pytal som sa Vas na tu elektroniku preto, lebo z hladiska vf sa cast impulzu prenasa aj riadiacou elektronikou. Navyse som to prebral po kolegovi, ktory o tom nemal ani sajn a jeho jesitnost mu nedovolovala priznat to, takze navrhol plosak tak, ze pri kazdej zmene zataze sa v 10V okruhu indukovalo 120V... Dalej vsetky integrovane ochrany, poistky, varistory a transily su pomale z hladiska vf zlozky impulzu. Preto potrebujete statistiku tych pulzov, aby ste mohol vhodne dokombinovat RLC prvkami tie ochrany a vhodne dimenzoval jednotlive prvky. Vy ale mate pracovny prud 100A... Takze si to neviem dobre predstavit. No ale to je uz Vas job, Vas cas a Vase peniaze. Ja som napisal
viac ako som mozno mal a bolo by vhodne, ale bol som tak trochu zvedavy, ze kam ste sa dostal Vy.<br><br>A.<br><br><br>On Wed, 13 Apr 2011 00:06:36 +0200<br> Vláďa Anděl <vaelektronik@vaelektronik.cz> wrote:<br>> Rozhodně neřeším duchařinu typu že odejde "neznámo jak" nějaká <br>>choulostivá součástka uprostřed desky. Naopak, když odešla výkonová <br>>část, v řídící části (až na budič těch fetů) bylo všechno v pořádku.<br>> Jsou tam dva moduly v sérii, v každém 10x IRF1405 paralelně (snesou <br>>700A trvale, 6900A impulzně) a pojistka 160A gG. Jeden modul má <br>>obvykle tranzistory plně otevřené, omezuje impulzně až při větším <br>>proudu. Druhý modul funguje jako dioda, vede jen v jednom směru. Když <br>>to odešlo, byly v tom "diodovém" modulu z transilů (3x 1,5KW/1ms) <br>>škvarky, někde i upálená fólie (tl. 70um, u transilů šířka pouze <br>>5mm). Tranzistory - plast rozstřelený. Ten druhý modul, co má <br>>tranzistory otevřené, to p
řežil. Takže to neodešlo proudem, ale <br>>napětím. Ta špička musela mít pořádnou energii. Pojistka byla vždycky <br>>v pořádku. Mám tam varistorovou přepěťovku Hakel 70V, za ní 15uH a <br>>transily 28V. Předpokládal jsem že při vlně 8/20us se to varistorem <br>>ořízne na cca 100V a na transilech proud za 20us nestihne narůst. <br>>Navíc po 4 us se spínají do zkratu tranzistory. Ta přepěťovka to taky <br>>vždycky přežila v pohodě. Pak jsem zjistil že přepěťovka omezuje <br>>(stovky A) při 190V. Takže to vypadá na nižší přepětí a delší čas, <br>>zjistil jsem taky že tranzistory při přepětí spínají příliš pomalu. <br>>Takže teď tam mám varistory které omezují na 40V a testuju to. Max. <br>>provozní napětí tam má být 20V.<br>> Anděl<br>> <br>> Dne 12.4.2011 16:02, andrej jancura napsal(a):<br>>> Dobry den,<br>>><br>>> myslim si, ze vam to odide skor tak, ze tam mate dlhodobo vyssie <br>>>napatie nez ocakavate a na k
tore ste dimenzoval ochranu. Ak si <br>>>predstavim v hrubych rysoch to Vase zapojenie, tak tam mate dva body <br>>>A+B medzi ktore je zapojeny tranzistor, napajanie odvadzate z AB cez <br>>>nejaku diodu a kondenzator. Predtym nez Vam to pride na nase body AB <br>>>mate medzi AB danu ochranu bleskoistka, varistory a transily. Doplnil <br>>>by som to este o LC a RC filter, otazka vsak je ako urobit dostatocne <br>>>velku indukcnost a pripadne seriovy odpor na niekolko 100A. Ta <br>>>indukcnost a odpor su dolezite kvoli ubytkom napatia a derivacii <br>>>priebehu pri vyboji medzi jednotlivymi stupnami. Druha otazka je ake <br>>>je velke napatie na AB a co je pouzite na dosticke elektroniky. Co a <br>>>kade sa znicilo sa da zistit meranim a kontrolou jednotlivych <br>>>suciastok a podla toho urobit prislusne modifikacie. Ak to chcete <br>>>robit sofistikovanejsie, budete si musiet urobit nejaku statistiku <b
r>>>vybojov a skratovych pru dov a podla toho navrhnut ochrany a upravit <br>>>elektroniku. Dufam, ze som aspon trochu pomohol.<br>>><br>>> A.<br>>><br>>><br>>> On Mon, 11 Apr 2011 15:13:28 +0200<br>>> Vláďa Anděl wrote:<br>>> > Předsudky nemám :-) nejedná se o kancelářské zařízení a vlastně <br>>>ani<br>>> >pořádně nevím, od čeho to odešlo. Jedná se o tohle<br>>> > http://vaelektronik.cz/epd160r.html<br>>> > Zařízení propojuje tramvajovou kolej a potrubí v zemi, potrubí se<br>>> >elektrochemicky chrání proti korozi. Přepětí se tam dá očekávat buď<br>>> >indukované od bouřek, nebo od nějakých zkratů trakčního vedení. Na<br>>> >přepětí od bouřek (krátký impulz s vysokým napětím a proudem) by <br>>>měla<br>>> >fungovat klasická přepěťovka, při zkratu troleje se očekává napětí<br>>> >podstatně nižší, ale i pár vteřin. K tomu slouží zkratov
ací obvod,<br>>> >MOSFETy snesou krátkodobě obrovský proud. Co se tam stalo opravdu,<br>>> >netuším. Chci prověřit co půjde. Zase ale když z 20 zařízení za 2<br>>> >roky odešlo jen jedno, asi se to dá považovat za úspěch. Co mě<br>>> >znepokojuje, že to jedno odešlo už dvakrát.<br>>> > Anděl<br>>> ><br>>> > Dne 11.4.2011 14:16, andrej jancura napsal(a):<br>>> >> Zdravim,<br>>> >><br>>> >> On Sun, 10 Apr 2011 21:40:19 +0200<br>>> >> Vláďa Anděl wrote:<br>>> >> > Změna parametrů mě až tak netrápí, neočekávám že to budu <br>>>používat<br>>> >> >často a na přesnosti parametrů té vlny mi taky nezáleží. Vyrábím<br>>> >> >zařízení, které i když má přepěťovky, dokázalo už po bouřce <br>>>vyhořet<br>>> >>a<br>>> >> >určitě do toho neprásklo přímo.<br>>> >><br>>> >> Keb
y ste nebyval tak daleko, nemal predsudky - ako ma tu niekto<br>>> >>nedavno otituloval - k studentom s nedokoncenym PhD, tak by som <br>>>Vam<br>>> >>aj ponukol svoje skusenosti z EMC a konstrukcie elektromechaniky a<br>>> >>plosakov... Nechcem tym povedat, ze Vam to vyriesim, ale podobne<br>>> >>srandy ma vcelku velmi zaujimaj u. A aj ked je vysledok velmi <br>>>neisty a<br>>> >>experimentovanie zdlhave a pracne, je to velmi zaujimava praca.<br>>> >><br>>> >> Teď tady experimentuju s přepěťovkama<br>>> >> >(jiné varistory, jiné uspořádání ...) a tak to potřebuju <br>>>testovat -<br>>> >> >pustit do toho impulz a koukat osciloskopem co kam proleze.<br>>> >><br>>> >> Je to velmi zaujimave, to co teraz robite. Mne sa stavalo, ze aj<br>>> >>napriek dobrym varistorom so zmenenym kludovym prudom, to <br>>>ne
zabralo a<br>>> >>prerazalo. Inak na testy, na to je este jedna velmi dobra vec, 20m<br>>> >>vysokonapatoveho koaxialu.<br>>> >><br>>> >> Když se<br>>> >> >na tom zařízení měřilo EMC, taky do toho pouštěli rázovou vlnu.<br>>> >> >Nepamatuju se už jaký ta jejich vlna dokázala proud, ale <br>>>vzhledem k<br>>> >> >těm přepěťovkám nic moc.<br>>> >><br>>> >> No na testovanie napr. kancelarskej techniky staci dobry varistor <br>>>a<br>>> >>vstupny LC filter. To postaci na to, aby zariadenie neodchadzalo<br>>> >>uplne.<br>>> >><br>>> >> Já taky nedokážu těch 40KA co umí přepěťovka<br>>> >> >- ale nepotřebuju zkoušet jestli to přežije, jen se podívat co <br>>>kam<br>>> >> >proleze.<br>>> >><br>>> >> Problemy su dva, amplituda a frekvencia. Frekvenci
a je vacsi kill<br>>> >>ako amplituda, ta prelezie vacsinou lahsie. Inak to mechanicke<br>>> >>iskriste, co tu navrhoval Dano, by mohlo byt zaujimavym a <br>>>nenarocnym<br>>> >>riesenim realizovatelnym za 3 dni.<br>>> >><br>>> >> A.<br>>> >><br>>> >><br>>> >> & gt; Anděl<br>>> >> ><br>>> >> > Dne 10.4.2011 19:40, andrej jancura napsal(a):<br>>> >> >> Ja len taku poznamku, ze kontakty iskrista Vam po case <br>>>zooxiduju<br>>> >>a<br>>> >> >>zmenia sa parametre. Najlepsie to vidiet na prehoretych <br>>>kabloch.<br>>> >> >><br>>> >> >> Druhu vec, chcel by som sa spytat, ako je definovana razova <br>>>vlna?<br>>> >> >>Mam totiz pocit, ze sa mi miesaju pojmy z emc skusok a<br>>> >> >>vysokonapatovej techniky
a chcem si v tom urobit poriadok. <br>>>Vdaka.<br>>> >> >><br>>> >> >> A.<br>>> >> >><br>>> >> >><br>>> >> >><br>>> >> >><br>>> >> >> On Sun, 10 Apr 2011 11:28:07 +0200<br>>> >> >> Vláďa Anděl wrote:<br>>> >> >> > udělal jsem si generátor rázové vlny 2,5KV 8/20us s proudem <br>>>cca<br>>> >> >>400A<br>>> >> >> >(C=3M3, R=5,6 a L=45uH) a teď vymýšlím, čím to spínat. Škrtat<br>>> >> >>drátem<br>>> >> >> >sice taky jde, ale každý impulz je jiný a prská to :-( <br>>>Zkoušel<br>>> >>jsem<br>>> >> >> >ruskou xenonovou výbojku IFK120, ale ta se proráží (bez<br>>> >> >>zapalova cího<br>>> >> >> >impulzu) při 1500V. Dvě výbojky zrovna v šuplíku nemám, nevím
<br>>> >> >>jestli<br>>> >> >> >by se napětí mezi nimi rozložilo nějak rovnoměrně <br>>>(předpokládám<br>>> >>že<br>>> >> >>by<br>>> >> >> >stačilo zapalovat jen jednu). Pro vyšší napětí se používají<br>>> >> >>jiskřiště<br>>> >> >> >se zapalovací elektrodou. Na 2,5KV to bude mít něco přes 1mm,<br>>> >>mohlo<br>>> >> >> >by to být schůdné. Předpokládám použití zapalovacího trafa ke<br>>> >> >> >xenonové výbojce, to dá aspoň 4KV. Není mi jasné, o kolik <br>>>může<br>>> >>být<br>>> >> >> >hlavní jiskřiště delší aby ještě zapálilo (procenta? Nebo <br>>>třeba<br>>> >>až<br>>> >> >> >dvojnásobek?) a jestli zapalovací elektroda může být někde<br>>> >>stranou,<br>>> >> >> >nebo má být me
zi hlavními elektrodami? Má s tím někdo<br>>> >>zkušenosti?<br>>> >> >> >Nebo šlo by kombinovat výbojku (tam je zapalování bez <br>>>problémů)<br>>> >>a v<br>>> >> >> >sérii k ní jiskřiště?<br>>> >> >> > And ěl<br>>> >> >><br>>> >> >><br>>> >> >> ________________ _______________________________<br>>> >> >> HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz<br>>> >> >> Hw-list@list.hw.cz<br>>> >> >> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list<br>>> >> ><br>>> >><br>>> >><br>>> >> _______________________________________________<br>>> >> HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz<br>>> >> Hw-list@list.hw.cz<br>>> >> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list<br>>> ><br>>><br>>>
<br>>> _______________________________________________<br>>> HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz<br>>> Hw-list@list.hw.cz<br>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list<br>> <br></vaelektronik@vaelektronik.cz></body></html>