<html><body>
<p>To je jiste bezesporu pravda. Jen nejak nechapu proc bych mel o dovolene po zmacknuti spouste vytahovat kartu z fotaku! Krome toho vidim, ze sviti ledka indikujici praci s kartou (chapu, ze to nema kazdej fotak). A kdyz je karta plna ((teoreticky, nikdy se me nepodarilo na jedny akci nacvakat 800 (RAW+JPG) vycvaku)), tak nejdriv vypnu fotak a pak vyjmu kartu.<br>
<br>
S pozdravem Raven<br>
<br>
<br>
<br>
<img width="16" height="16" src="cid:1__=4EBBFF21DFA7DBE78f9e8a93df93@mail.cez.cz" border="0" alt="Inactive hide details for Radek Benedikt <benedikt@login.cz>">Radek Benedikt <benedikt@login.cz><br>
<br>
<tt>Dne sobota 09 květen 2009 23:13 Milan B. napsal(a):<br>
> To su ale uplne rozdielne veci. Je uplne jedno, co karta robi vnutri.<br>
> Nech si cita, modifikuje, prepisuje kolko chce a ako dlho chce.<br>
><br>
> Dolezite je, ze ked karta zariadeniu oznami ze su data zapisane, tak su<br>
> naozaj zapisane vo flash a vypnutie napajania alebo vytiahnutie karty<br>
> nesposobi stratu dat ktore sa nestihli prepisat z nejakej cache.<br>
</tt><br>
<tt>To bohuzel obecne neni pravda, bezne se pouziva model vice vrstev a potvrzeni<br>
napr. na vyzicke vrstve jeste neznamena, ze vyssi vrstva data zpracovala.<br>
Jinak receno pokud se neuzavre cele zpracovani na vyssi vrstve a na jeho<br>
dokonceni je nutno se obvykle dotazat, tak je cele potvrzeni na nizsi vrstve<br>
k nicemu. Data se prevzala, ale nezpracovala. Ne nadarmo maji dnesni systemy<br>
nejakou obdobu Linuxovskeho prikazu "umount". Ten je mnohdy i pomoci timeoutu<br>
(ve Win se to da i nastavit, zda se bude pouzivat umount nebo timeout -<br>
rychle odpojeni). A jak je videt z mereni spotreby, jak nameril Michal, tak<br>
je mozne i neco obdobneho i v karte. Ostatne obdobny zpusob zapisu do flashek<br>
se pouziva roky, pokud zapisuji par byte a data se napr. pocitaji, tak se<br>
kasle na ukonceni zapisu, data se zapisou a jde se na vypocet dalsiho byte.<br>
Teprve pred zapisem dalsiho byte se testuje, zda je flash "busy" a pripadne<br>
se pocka. V tech flash kartach je to obdobne, zapis jedne bunky je z hlediska<br>
procesoru neskutecne pomaly, tak se resi prave vetsimi bloky, ktere se<br>
zapisuji naraz. Cas je potom x/velikost bloku. A pripojenemu zarizeni opravdu<br>
nezbyva nic jineho nez nasypat data a nechat si maximalne potvrdit<br>
prevzeti... Data se navic bezne interne cachuji a teprve kdyz se s nimi<br>
nehyba, tak se vykopirovaji na fyzicke medium. Jde o v prvni rade o vykon a<br>
zivotnost. Delaji to dnes i hardisky, u nekterych do jde pseudovypnout, uplne<br>
to ani nejde, zapis do disku je asynchroni a na fyzickou plotnu to jde jako<br>
synchroni zapis. Proste cachovani na n urovnich je dnes hola skutecnost, x<br>
krat popsana i v nomach (OSI layer....). Pred fyzickym vyjmutim media je<br>
potrebne proste s temito vrstvami pocitat a dat to vedet prislusnou zpravou<br>
bezici z nejvyssich urovni dolu, aby se ty fronty/cache vyprazdnily. Tot<br>
dnesni realita, potvrzena i hromadkou poskozenych karet od lidi co po me<br>
chteli zachranit fotky z dovolene.<br>
</tt><br>
<tt>Radek<br>
_______________________________________________<br>
HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz<br>
Hw-list@list.hw.cz<br>
</tt><tt><a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a></tt>
</body></html>