<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN">
<HTML><HEAD>
<META http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=iso-8859-2">
<META content="MSHTML 6.00.2900.3157" name=GENERATOR>
<STYLE></STYLE>
</HEAD>
<BODY bgColor=#ffffff>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Životnost takových zařízení jsem nikdy nesledoval,
ale myslím že to je důsledek šetření na nepravém místě. Fóliové kondenzátory se
dělají z různých materiálů</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2><A
href="http://www.vishay.com/capacitors/film/">http://www.vishay.com/capacitors/film/</A></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>a metalizovaný polyester (MKT) umožňuje zrovna
nejvyšší kapacitu, ale ta vrstva kovu je dost tenká a není pro impulzní
zátěž. Navíc dielektrikum má velký ztrátový úhel. Je možné že při různých
špičkách v síti se pokovení postupně narušuje a odpojují se části plochy. Možná
při nedostatečném dimenzování dochází při napěťových špičkách i k průrazům,
Odrušovací kondenzátory třídy X jsou polypropylenové, mají pro stejnou kapacitu
větší rozměry a vydrží větší proud. Jsou dimenzované i na ty přepěťové
špičky. Pak kdyby to někomu nestačilo, jsou i kondy pro impulzní provoz. Musíte
ale počítat s většími rozměry a s větší cenou.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Anděl</FONT> </DIV>
<BLOCKQUOTE
style="PADDING-RIGHT: 0px; PADDING-LEFT: 5px; MARGIN-LEFT: 5px; BORDER-LEFT: #000000 2px solid; MARGIN-RIGHT: 0px">
<DIV style="FONT: 10pt arial">----- Original Message ----- </DIV>
<DIV
style="BACKGROUND: #e4e4e4; FONT: 10pt arial; font-color: black"><B>From:</B>
<A title=stpalas@quick.cz href="mailto:stpalas@quick.cz">Standa Palas</A>
</DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>To:</B> <A title=hw-list@list.hw.cz
href="mailto:hw-list@list.hw.cz">hw-list@list.hw.cz</A> </DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>Sent:</B> Friday, July 11, 2008 11:25
PM</DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>Subject:</B> Problem s kondenzatorem v
siti</DIV>
<DIV><BR></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Dobrý den.V poslední obě jsem narazil na zajímavý
problém. Zabývám se servisem různých zařízení kde se používají různá
zpožďovací relé,tepelné elektronické ochrany a jiné bazmeky,které sestávají z
více méně jednoduché elektroniky pro spínání nebo hlídání čehosi.Tyhle věci
mají jedno společné. Vzhledem k ceně a kvůli úspoře místa a z toho důvodu,že
elektronika nemusí být galvanicky oddělená od sítě tam pro napájení
elektroniky z 230 V není použito trafo ale fáze je připojena na
kondenzátor 330nF až 820nF dle výkonu v sérii s diodou za kterou je přes odpor
připojena ještě zenerka pro stabilizaci a elektrolyt pro vyhlazení a dále
třeba stabilizátor.Ale to už není důležité.Zapojení je jednoduché a proti
trafu vypadá i spolehlivější.Ale není to tak. Často se setkám se
zařízením,které je nefunkční a po proměření zjistím,že je malé napájecí
napětí. Vždy je to způsobeno sníženou kapacitou toho srážecího kondenzátoru.Je
tam použitý většinou nějaký polyesterový konenzátor(ne nelektrolyt). Ke
snižování kapacity dochází postupně. Někdy ten konenzátor vydrží pět let
,někdy sotva dva roky.Obracím se tedy na zde přítomné teoretiky s dotazem: Jak
to,že může klasický konenzátor snížit svou kapacitu? Čím je to způsobeno? U
elektrolytu je mi to jasné,ale tohle není elektrolyt. Jaký typ kondenzátoru na
toto místo použít? Můžu říct,že některé typy kondenzátorů to udělají téměř
vždy. Např.ve výrobcích Elko Šťovíček je použit kondenzátor s divnou kapacitou
750nF,napětí 250AC výrobce EOS Ostrava. Po dvou letech provozu většina
zařízení nefunkční,protože konenzátor má kapacitu cca 300nF.Určitě se s tím už
někdo z Vás taky setkal,ale čím je tohle způsobeno? Špatným režimem provozu
konenzátoru nebo špatnou kvalitou kondenzátorů.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>S Pozdravem Standa Palas</FONT></DIV>
<P>
<HR>
<P></P>_______________________________________________<BR>HW-list mailing
list - sponsored by
www.HW.cz<BR>Hw-list@list.hw.cz<BR>http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list<BR></BLOCKQUOTE></BODY></HTML>