<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN">
<HTML><HEAD><TITLE></TITLE>
<META http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=iso-8859-1">
<STYLE type=text/css>BODY {
MARGIN: 5px; BACKGROUND-COLOR: #ffffff
}
HR {
COLOR: #000000
}
BODY {
FONT-WEIGHT: normal; FONT-SIZE: 10pt; COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; FONT-FAMILY: 'Courier New'; TEXT-DECORATION: none
}
TABLE {
FONT-WEIGHT: normal; FONT-SIZE: 10pt; COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; FONT-FAMILY: 'Courier New'; TEXT-DECORATION: none
}
SPAN.RVTS1 {
FONT-WEIGHT: bold; COLOR: #0000ff; FONT-FAMILY: 'Arial'
}
SPAN.RVTS2 {
FONT-WEIGHT: bold; COLOR: #000080; FONT-FAMILY: 'Arial'
}
SPAN.RVTS3 {
COLOR: #800000; FONT-STYLE: italic; FONT-FAMILY: 'Arial'
}
A.RVTS4 {
COLOR: #008000; FONT-FAMILY: 'Arial'; TEXT-DECORATION: underline
}
SPAN.RVTS4 {
COLOR: #008000; FONT-FAMILY: 'Arial'; TEXT-DECORATION: underline
}
A.RVTS5 {
COLOR: #008000; FONT-FAMILY: 'Arial'; TEXT-DECORATION: underline
}
SPAN.RVTS5 {
COLOR: #008000; FONT-FAMILY: 'Arial'; TEXT-DECORATION: underline
}
A.RVTS6 {
COLOR: #0000ff; TEXT-DECORATION: underline
}
SPAN.RVTS6 {
COLOR: #0000ff; TEXT-DECORATION: underline
}
SPAN.RVTS7 {
FONT-WEIGHT: bold; FONT-SIZE: 9pt; COLOR: #ffffff; FONT-FAMILY: 'tahoma'
}
SPAN.RVTS8 {
FONT-SIZE: 7pt; FONT-FAMILY: 'arial'
}
A.RVTS9 {
FONT-SIZE: 7pt; COLOR: #0000ff; FONT-FAMILY: 'arial'; TEXT-DECORATION: underline
}
SPAN.RVTS9 {
FONT-SIZE: 7pt; COLOR: #0000ff; FONT-FAMILY: 'arial'; TEXT-DECORATION: underline
}
SPAN.RVTS10 {
FONT-WEIGHT: bold; FONT-SIZE: 7pt; FONT-FAMILY: 'arial'
}
SPAN.RVTS11 {
FONT-WEIGHT: bold; FONT-FAMILY: 'arial'
}
SPAN.RVTS12 {
FONT-FAMILY: 'arial'
}
A.RVTS13 {
COLOR: #0000ff; FONT-FAMILY: 'arial'; TEXT-DECORATION: underline
}
SPAN.RVTS13 {
COLOR: #0000ff; FONT-FAMILY: 'arial'; TEXT-DECORATION: underline
}
SPAN.RVTS14 {
FONT-SIZE: 9pt; FONT-FAMILY: 'tahoma'
}
P {
PADDING-RIGHT: 0px; PADDING-LEFT: 0px; PADDING-BOTTOM: 0px; MARGIN: 0px; TEXT-INDENT: 0px; PADDING-TOP: 0px; TEXT-ALIGN: left
}
UL {
PADDING-RIGHT: 0px; PADDING-LEFT: 0px; PADDING-BOTTOM: 0px; MARGIN: 0px; TEXT-INDENT: 0px; PADDING-TOP: 0px; TEXT-ALIGN: left
}
OL {
PADDING-RIGHT: 0px; PADDING-LEFT: 0px; PADDING-BOTTOM: 0px; MARGIN: 0px; TEXT-INDENT: 0px; PADDING-TOP: 0px; TEXT-ALIGN: left
}
.RVPS1 {
WHITE-SPACE: normal; TEXT-ALIGN: center
}
</STYLE>
<META content="MSHTML 6.00.2900.3157" name=GENERATOR></HEAD>
<BODY bgColor=#ffffff>
<DIV><FONT face=Arial>Presne tak. Musel bych vyhrabat svoji diplomku, tam jsem
se merenim (tehdejsich) ledek zabyval. Ucinnost premeny el. energie na svetlo je
dana vnitrni kvantovou ucinnosti, ne kazdy elektron musi vybudit foton. Pak
je tam vnejsi kvantova ucinnost, ne kazdy vyzareny foton se dostane z pouzdra
ven. Pred tema 25 lety se resil problem tvaru elektrody, protoze nejvic to
svitilo pod ni a GaAs neni zrovna moc pruhledny. Tak svitily jen okraje a delaly
se ruzne hvezdicky s nakontaktovanym vyvodem uprostred. Nektere materialy maji
charakteristiku svitivosti zhruba linearni, nektere (mam dojem ze tehdy to byly
zelene ledky) maji hodnotu nasyceni nad kterou pri zvysovani proudu uz svitivost
nestoupa. Ty jsou pro impulzni provoz vylozene nevhodne. Potrebne napeti
souvisi s sirkou zakazaneho pasma a s energii fotonu (vlnova delka svetla -
porovnejte infra ledku, cervenou a modrou), ale pri vetsim proudu se hodne
uplatnuji ostatni ubytky - kontaktovani, parazitni schotky prechody polovodic -
kov. Takze i kdyz je zavislost svitivosti na proudu linearni (jeste jsem nevidel
ledku kde by se s proudem zvysovala! - teda jo, u kazde ledky, ale to je pri
proudu radu nA), tak vykonova ucinnost jde pri vyssim proudu dolu protoze na
ledce bude az o 1V vic. Proto taky povazuju "vyhodnost" pulzniho rezimu ledek za
nesmysl. Nekdy se tim neco zjednodusi za cenu jen mirneho zhorseni
ucinnosti :-)) ale az takovy displej budete odrusovat, poznate nevyhody impulzni
regulace.</FONT></DIV>
<DIV> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial>Andel</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial> </FONT></DIV>
<BLOCKQUOTE
style="PADDING-RIGHT: 0px; PADDING-LEFT: 5px; MARGIN-LEFT: 5px; BORDER-LEFT: #000000 2px solid; MARGIN-RIGHT: 0px">
<DIV style="FONT: 10pt arial">----- Original Message ----- </DIV>
<DIV
style="BACKGROUND: #e4e4e4; FONT: 10pt arial; font-color: black"><B>From:</B>
<A title=gatilo@centrum.cz href="mailto:gatilo@centrum.cz">gatilo</A> </DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>To:</B> <A title=hw-list@list.hw.cz
href="mailto:hw-list@list.hw.cz">HW-news</A> </DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>Sent:</B> Friday, December 14, 2007 4:29
PM</DIV>
<DIV style="FONT: 10pt arial"><B>Subject:</B> Re: Ucinnost LED (bylo: luxeon
3W seriove razeni ??)</DIV>
<DIV><BR></DIV>
<P> 14.12.2007, 15:52:45</P>
<P>dobry den</P>
<P><BR></P>
<P>S vasim prispevkem si dovolim ponekud polemizovat.</P>
<P>1. "pocer vyzarenych fotonu je umerny poctu proslych elektronu" , tento
predpoklad plati jen v dosti omezenem rozsahu hodnot, nebo pri velkem
zjednoduseni. Sahl jsem pod stul pro nekolik let stary katalog </P>
<P>FK-technics, kde jsou uvedene charakteristiky LED KIHGBRIGHT. Pro nektere
LED je charkteristika svitivost/proud zhruba exponencialni (jako nabijeni
kondu), pro jine zhruna kvadraticka, tedy pravy opak.</P>
<P><BR></P>
<P>2. "v pulznim rezimu je LED ohrivana malo". A zrovna ne, ohrivani chipu je
fci ztratoveho vykonu. A ztratovy vykon je fci proudu, pricenz s rozumnou
presnosti plati ze tato fukce ma slozku linearni (P = Ukonst * I) a slozku
kvadratickou (P = R * I^2). Pri pulznim provozu je tedy zahrivani vetsi nez
pri Ikonst. </P>
<P> </P>
<P>Mnozstvi vyzareneho svetla LEDkou klesa se vzrustajici teplotou, dle 1.)
cca 20->70 st.C 1->0,75.</P>
<P><BR></P>
<P>Tvrzeni o energeticke vyhodnosti pulzniho buzeni LED neni povera, nybrz
zasadni nepochopeni zakladnich principu.</P>
<P>Cetnost zastavani tohoto nazoru na ruznych forech je neprimo umerna
elektrotechnicke kvalifikaci diskutujicich.</P>
<P>Tahle pomylenost IMHO vznikla tak ze si nekdo rekl "co funguje u napajecich
zdroju a motoru, musi fungovat i u LEDky".</P>
<P>To ze pulzne rizeny (spinany) zdroj musi mit nejakou civku a motor je
slusnou civkou sam o sobe uz elektrotechnicky</P>
<P>mene kvalifikovanym jedincum nedochazi. </P>
<P><BR></P>
<P>S pozdravem Pavel</P>
<P> <A class=RVTS6 href="mailto:gatilo">mailto:gatilo</A> +
zavinac + centrum.cz</P>
<P><BR></P>
<P>--</P>
<P>Pavel Hudecek napsal:</P>
<P><BR></P>
<DIV>
<TABLE borderColor=#000000 cellSpacing=2 cellPadding=1 border=0>
<TBODY>
<TR vAlign=top>
<TD width=14 bgColor=#0000ff>
<P><SPAN class=RVTS7>></SPAN></P></TD>
<TD width=939 bgColor=#ffffff>
<P><SPAN class=RVTS8>V displejích nejsou výkonové LED, ale obyčejné. U
těch jsem žádné grafy neviděl, ani neměřil. Takže spolehlivě vyvrátit
Vám to nemohu. Druhá otázka ovšem je, zda jste Vy někdy viděl nějaké
grafy, které by to potvrzovaly:-)</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>Osobně si dovolím tipnout (s pravděpodobností
hraničící s jistotou), že jste takové neviděl a ani
neexistují.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>Tady jsou ty, které jasně ukazují, že maximum
účinnosti je při malých proudech (dal jsem Gůglem hledat obrázky led
efficiency):</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><A class=RVTS9
href="http://www.lrc.rpi.edu/programs/solidstate/cr_spe.asp">http://www.lrc.rpi.edu/programs/solidstate/cr_spe.asp</A></P>
<P><A class=RVTS9
href="http://ncr101.montana.edu/Light1994Conf/5_11_Bula/Fig Bul 1.jpg">http://ncr101.montana.edu/Light1994Conf/5_11_Bula/Fig%20Bul%201.jpg</A></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>a tady je takových grafů hromada hned nad
sebou:</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><A class=RVTS9
href="http://www.candlepowerforums.com/vb/showthread.php?t=89607">http://www.candlepowerforums.com/vb/showthread.php?t=89607</A></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>všechny mají max účinnost při pár % max
proudu.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>Možná je i někde tam vysvětleno proč. Anglicky zas
tak dobře neumím, takže jsem to nečetl. Na druhou stranu mi to přijde
naprosto logické a to hned z několika důvodů:</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>1. Světelný výkon je úměrný výhradně proudu (počet
vyzářených fotonů je úměrný počtu prošlých elektronů). S rostoucím
proudem roste ale i úbytek napětí. Příkon tedy roste rychleji, než
proud.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>2. Úbytek napětí klesá s rostoucí teplotou. V
pulsním režimu je tedy LED ohřáta málo, ale proud je velký. Efekt (1) se
tím dále zvýrazňuje.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>3. Výkonové LED mají navíc luminofor a ten má
určitě svá omezení.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>Poznámka: Pokud není LED napájena z měniče, je vliv
efektů 1 a 2 na celkovou účinnost zařízení potlačen, protože napětí je
rovno napájecímu. To je také případ displejů v multiplexu.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>Z výšeuvedeného vyplývá, že pulzní proud nemusí
vždy účinnost zásadně zhoršit, ale určitě ji nemůže zvýšit.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>-----</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>Multiplexování displejů dle mého názoru šetří porty
na procesoru, místo na DPS, případné budící prvky a možná i nějaké další
výrobní náklady, ale energii nikoli.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS10>Tvrzení o energetické výhodnosti pulzního buzení
LED je prostě pověra</SPAN><SPAN class=RVTS8> patřící do rozsáhlé
rodiny bájí a pověstí, kterou souhrnně nazývám "vše pulzní je lepší". A
jejich největšími šiřiteli jsou již nejméně desítky let autoři článků v
AR, PE, ... a taky autoři knížek o 555. Prostě obecně lidé, kteří
nerozumí spínaným zdrojům.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>:-)</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS8></SPAN> </P>
<P><SPAN class=RVTS8>PH</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS11>From:</SPAN><SPAN class=RVTS12> </SPAN><A
class=RVTS13 href="mailto:zdej@atlas.cz">Zdenek</A><SPAN
class=RVTS12> </SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS14>Nj, ale kdyz vezmu ze multiplexovane LED displeje
maji lepsi ucinnost </SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS14>nez staticky napajene, tak mi to prijde
nelogicke.</SPAN></P>
<P><BR></P>
<P><SPAN class=RVTS14>Marek Sembol napsal(a):</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS14>> Aaaa, jasne.</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS14>> Ja porad zil jen v tom, ze pri pulznim buzeni
je mozne vytahnout z led</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS14>> mnohem vic, nez pri buzeni stalym proudem. A
nejak jsem si stal na</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS14>> vedeni, ze tady jde o pozadavek presne opacny
(omezeni svitu) + pri</SPAN></P>
<P><SPAN class=RVTS14>> napajeni z baterie je ucinnost jiste velmi
zajimava.</SPAN></P></TD></TR></TBODY></TABLE></DIV>
<P><BR></P>
<P><BR></P>
<P> </P>
<P>
<HR>
<P></P>_______________________________________________<BR>HW-list mailing
list - sponsored by
www.HW.cz<BR>Hw-list@list.hw.cz<BR>http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list<BR></BLOCKQUOTE></BODY></HTML>