<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.0 Transitional//EN">
<HTML><HEAD>
<META http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=iso-8859-2">
<META content="MSHTML 6.00.2900.3199" name=GENERATOR>
<STYLE></STYLE>
</HEAD>
<BODY bgColor=#ffffff>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Účinnost vychází dost mizerná, ale zrovna v tomto
případě Vám mírně pomáhají termodynamické zákony. Protože je to primárně
pro zimní provoz, může mít chladná strana výrazně nižší teplotu, než je
obvyklé.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Podle Carnotova cyklu je teoretická účinnost
konverze energie z tepla závislá na poměru absolutních teplot studené a horké
strany.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Příklad:</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>100 °C = 373 K na horké
straně</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>50 °C = 323 K na studené straně</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Poměr je 0,87, takže teoretické maximum
účinnosti vychází 13 %</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>
<DIV><FONT face=Arial size=2>100 °C = 373 K na horké
straně</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>10 °C = 283 K na studené straně</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Poměr je 0,76, takže teoretické maximum
účinnosti vychází 24 %</FONT></DIV></FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Skutečná účinnost ovšem obvykle dosahuje jen
jednotek %, takže se můžete těšit na 5-8 místo 3-5 procent.. Ale možná
taky ne, protože základním faktorem snižujícím účinnost peltierů je vlastní
tepelná vodivost článků. Její vliv roste s rozdílem teplot.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Možná, že by se celková účinnost zvýšila, kdyby se
vřadilo víc článků za sebe, takže by dohromady využívaly velký tepelný spád, ale
na každém z nich by z něj byla část. Jenže se tím zase zvyšuje vliv el.
odporu a tepelného odporu mezi sousedními články.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>To by se zas dalo kompenzovat paralelním řazením
takovýchto baterií. Jenže tím se celé zařízení výrazně zdražuje.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Pozitivní faktor je, že na rozdíl od chlazení
nemusíte řešit postupné zvětšování peltierů směrem od studeného k horkému konci.
Zde teplo cestou nepřibude, jen zanedbatelně ubude, takže budou všechny
stejné.</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>Je to možná docela zajímavej námět na
experiment:-)</FONT></DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2></FONT> </DIV>
<DIV><FONT face=Arial size=2>PH</FONT></DIV>
<BLOCKQUOTE
style="PADDING-RIGHT: 0px; PADDING-LEFT: 5px; MARGIN-LEFT: 5px; BORDER-LEFT: #000000 2px solid; MARGIN-RIGHT: 0px">
<DIV
style="BACKGROUND: #e4e4e4; FONT: 10pt arial; font-color: black"><B>From:</B>
<A title=buchta@compelson.cz href="mailto:buchta@compelson.cz">Jaroslav
Buchta</A> </DIV>Tak to chapu....<BR>Jeste me napadlo, jaky efekt by se dal
cekat od takovych tech deskovych<BR>termoclanku, co jsou v autolednicich atp.?
Dejme tomu na jednu stranu<BR>dat chladic do okoli, z druhy strany topit treba
propanem - treba tak na<BR>100stC, cili spad v pohode takovych 50stC - jake
asi napeti a proud by<BR>to dalo, nezkousel nekdo?</BLOCKQUOTE></BODY></HTML>