Re: Nostalgie - bylo Zemřel Niklaus Wirth

[Petr Labaj]

Děkuji za tip.
Zatím se mi to nepovedlo rozjet, ale určitě k tomu nakonec dojde.
Je to původně dělané pro počítače DEC, a to HP tam bylo přidáno až o 
dost později.
Tak všechna dokumentace je směrována na ten DEC.
Pro rozjetí HP to bude chtít trochu víc prozkoumat.

Každopádně to ale chci rozjet. Kdysi v 1. nebo 2. ročníku jsem dělal program
pro kamaráda, co studoval stavárnu. Měli počítat nějakou přehradu nebo jez.
Protože to bylo hodně pracné, a protože každý student té stavárny měl v 
zadání
jiné parametry, tak jsem to pak sjížděl snad pro všechny jeho spolužáky.
Předpokládám, že to se spolužačkami měnil za nějaké naturálie.

Protože tam bylo dost numerických výpočtů, tak to jelo hodně dlouho.
Pokud si to správně pamatuji, tak na originál HP snad 10-15 minut, na 
ADT4500
pak nějakých 20-30 minut.
Tak to musím někde vyhrabat a zkusím to pustit na tom simulátoru, až ho 
rozjedu.
Jsem docela zvědavý na výsledek, kolik to tam bude trvat.

Ten zdroják mám ale na jedné z děrných pásek.
Tak musím napřed zrealizovat tu protahovací ruční čtečku.
A protože jako obvykle na všechno jdu složitou cestou, tak chci, aby se 
uměla
i vracet. Tj. index číst s kvadraturním výstupem. Tak to bude zase nadlouho.

Díky.
PL

*******************

Dne 9.1.2024 v 15:37 Miroslav Mraz napsal(a):
> Třeba by to šlo odsimulovat. ADT neznám, ale na SMEP existuje spousta 
> software (PDP11), takže program a pásku lze vytvořit moderními 
> prostředky. Původní HP1000 by měl SIMH taky umět.
>
> https://kizarm.github.io/pdp11/index.html
> Zde je páska vytvářena z binárky python scriptem jako soubor. Má to 
> poměrně speciální formát, program se po přečtení pásky automaticky 
> spustí.
>
> Mrazík
>
> On 09. 01. 24 13:56, Petr Labaj wrote:
>> Na jedné pásce má zdroják, kterému ještě předchází řádek s příkazem 
>> pro kompilaci.
>> Na druhé pásce pak má binárku. Tam už kromě vlastního kódu není nic 
>> moc dalšího.
>> Tedy přesněji je tam ještě nějaké záhlaví a zápatí.
>> Ten přeložený program má 11 wordů, tedy 22 byte. Ale na vyděrované 
>> pásce je 28 znaků.
>>
>> Udělal jsem z toho jeden malý obrázek, kde je všechno z toho videa 
>> pohromadě. Překlad i binárka.
>> Je tam vidět, že za posledním wordem 007777 oktalově, tj. 0x0fff 
>> hexadecimálně, následují ještě 2 znaky 0x14 a 0x40.
>> Vlastnímu kódu předchází znaky 0x0b, 0, 0, 0x40.
>>
>> Zkoušel jsem najít nějaký program, který by podle obrázku dekódoval 
>> děrnou pásku, ale nebyl jsem úspěšný.
>>
>> Ten postup překladu, jak je na videu, je ale hodně hard-core.
>> Podle mě se to tak na ADT4700 v reálu nikdy nedělalo. A ani na 
>> starším ADT4500 už jsme to takto nedělali.
>> Ty ADT4700 jsou z druhé poloviny 80-tých let. Už se časově překrývaly 
>> s PC. A v té době už asi skoro každý systém měl nějaké disky nebo 
>> aspoň diskety.
>> Já jsem ve škole dostal velkou vzácnost - jednu 8" disketu značky 3M. 
>> Bylo to ale jen pro vyvolené, pro ostatní byly jako vnější médium jen 
>> děrné pásky.
>>
>> Ale ty pásky byly jen jako archivační médium. Při příchodu k počítači 
>> se páska načetla do souboru na disku (gigantické disky o kapacitách 
>> 5-20 Mbyte).
>> Editace a překlad se pak dělaly běžným způsobem, editor i překladač 
>> se volal z disku.
>> Jen na konci práce se pak zase zdroják a binárka vyděrovaly a 
>> vymazaly z disku, aby nezabíraly cenné místo.
>>
>> Byl to moderní interaktivní styl práce na minipočítačích.
>> Velký pokrok od zastaralého způsobu práce na mainframech, kde se 
>> vstup děroval a případně editoval externě na nějaké jiné technice.
>>
>> PL