Re: Zemřel Niklaus Wirth

[Petr Labaj]

Psal jsem na Spectru. Tam byl originál, který se případně 
upravoval/opravoval a pak vždy znovu poslal
do počítače ADT4500. Zpětný přenos jsem k ničemu nepotřeboval.
I když ruční protahovací čtečku pásky jsem si pak (ale až později) 
udělal taky.

Od té doby to dělám pořád stejně. Ať programuju na čemkoli, tak edituju 
vždy na svém PC (je to ostuda, ale s W7)
a pro překlad to pak vždy přenesu na cílovou platformu.
Takže i když programuju pro Linux, tak zdroják a editor je vždy na těch 
W7, překlad pak už na Linuxu.

Tu ruční čtečku mi pak buď někdo sebral, nebo jsem ji někde zapomněl. 
Nedávno jsem se ji pokoušel
najít, ale neúspěšně. Tak se v nejbližší době chystám udělat novou.
Tentokrát už trochu pěknou, s díly vyfrézovanými na CNC a ne jako tehdy 
s dírami, dělanými hřebíkem.
Našel jsem totiž krabici svých starých programů, které jsem si 
zazálohoval na děrnou pásku jakožto
na nezničitelné médium (kromě povodně nebo požáru).

PL

*******************

Dne 7.1.2024 v 21:33 Martin Záruba napsal(a):
>
> Jojo, taky jsem ty čtečky zažil. Ale nsměla se zaseknout, ten 
> muchlanec pak byl problém přečíst.
>
> Ladit na tom skoro nešlo. Pro programy byly štítky určitě lepší. Ale 
> děvčata, která na děrovači zapisovala data, měla jedinou možnost: 
> Pokud si všimla, že zadala nesmysl a vyděrovala to, šlo to vrátit o 
> krok zpět a přebušit samými dírkami. To se ignorovalo.
>
> Stříhat s lepit moc nešlo, čtečka s tím měla problém.
>
> To nějak nechápu. Pásku jste načetl do Spectra. Opravil. Ale čím jste 
> ji znovu vyděroval?
>
> Martin Záruba
> Dne 7.1.2024 v 21:17 Petr Labaj napsal(a):
>> Tak na tom mě udivuje víc věcí.
>> Jednak, že páska někomu připadala otravná. Mně to tehdy přišlo naopak 
>> jako úžasná věc.
>> Zvlášť pokud se používaly čtečky FS1500, tedy s rychlostí 1500 znaků 
>> za sekundu.
>> Což byla mimochodem prý nejrychlejší sériově vyráběná čtečka na 
>> světě. Dělala se v Česku.
>> Když to četlo na plný plyn, tak z toho páska letěla ven velkým obloukem.
>>
>> A druhá věc, že jste ladili na pásce.
>> U nás se programy děrovaly na štítky, aby bylo možné snadno dělat 
>> změny a doplnění, prostou
>> výměnou nebo doplněním štítků.
>> Nevím, jak by se to dělalo na pásce, když nějaké záznamové zařízení s 
>> terminálovým přístupem
>> jste předpokládám k dispozici neměli.
>> To pak snad jedině stříhat a lepit pásku, nebo to vždy znovu naťukat.
>>
>> Já jsem se ve 2. ročníku stal hrdým majitelem Sinclair ZX Spectrum.
>> Vyrobil jsem k němu interface, který simuloval právě čtečku FS1500 a 
>> mohl jsem tak přenášet
>> zdrojáky a texty (včetně později i textu své diplomky), napsané v 
>> klidu na kolejích na Spectru.
>> Protože jsem to dělal načerno, tak napřed se na mě systemáci dívali 
>> škaredě. Ale pak jsem
>> vyráběl podobný interface i pro ně pro jiné počítače.
>>
>> PL
>>
>> ********************
>>
>> Dne 7.1.2024 v 20:02 Aleš Procháska napsal(a):
>>>
>>> Na tamější Teslu 200 se ještě pamatuju. Úlohy se zadávaly přes 
>>> pětistopou děrnou pásku, což bylo neuvěřitelné otravné a zdlouhavé. 
>>> Padesátiřádkový program se ladil třeba půl roku, pro výuku 
>>> softwarových inženýrů ideální. Ta Tesla a děrná páska tam vydržely 
>>> neuvěřitelně dlouho, dokonce měla neprázdný průnik s intervalem kdy 
>>> jsem měl doma počítač s děrovačem, takže pár studentů dodalo funkční 
>>> a odladěné zápočtové příklady na první pokus, zatímco se před 
>>> laboratoří s dálnopisy tvořily před koncem semestru děsivé fronty :-)
>>>
>>> Aleš Procháska
>>>
>>>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240107/6a404bf6/attachment.htm>