Jak zjistit výkon C trafa nebo toroidu?

[Petr Simek]

On Tue, 13 Feb 2024, Jan Kuba wrote:

> Dobrý den, ten klasický výpočet pro EI tráfko, kde druhá mocnina
> průřezu prostředního sloupku v cm2 nejde použít...neboť mi to vůbec
> nevychází.
> Hledal jsem na webu, ale našel jen nějaké teoretické úvahy o větším sycení
> atd..
> Sycení neznám..
> Mám dva  C TR  průřez je u jednoho 2x1,5cm - 3cm2
>                                      u druhého 2x3 cm  = 6cm2
>
> Asi se to C jádro počítá jako toroid, nemá někdo prosím nějaký obecný (
> přibližný ) vztah?

Jestli je C jadro preriznuty toroid tak se to pocita jako toroid.

Potrebujete znat Al jadra, prurez a syceni. Trafoplechy mivaly tak 1T,
lepsi trafoplechy i 1.4T , zelezoprach 0.8T a ferit tak 0.25-0.3T .
Z toho se to da vypocitat.

Nebo si to muzete zmerit. Postavte si spinac napr z NE555 kde na vystup
pridate NPN tranzistor aby to davalo Amperove proudy. Nezapomnout rychlou
rekuperacni diodu na vystup aby se spinac neprorazil. Spinac by mel mit
regulovanou sirku pulsu - pro zacatek desitky mikrosekund az milisekundy
a dlouhou mezeru stovky milisekund aby se civka stihla vybijet.
Na jadro namotate treba 100 zavitu a tuhle civku pripojite na vystup
spinace a na GND ji pripojite pres snimaci odpor s malou indukcnosti.

Pak zacnete poustet pulsy a osciloskopem se divate na odporu na proud.
Overite si napeti na spinaci pri sepnuti a podle toho jak roste proud
v case spocitate indukcnost L = U * dt/dI . Proud by mel rust v case
linearne. Taky uvidite jestli se civka stiha vybijet - proud se vraci
zpet do nuly. Al jadra je pak L / (zavity^2 * 10^-9) .

Pak zacnete protahovat delku pulsu a zacne se objevovat koleno a pak
zacne proud rust rychleji - to je moment kdy se jadro presyti. Proud
pred 'kolenem' krat pocet zavitu vam pak da maximalni magnetomotoricke
napeti jadra v Amperzavitech.

No pak se pocita pocet zavitu primaru aby se jadro nepresytilo.
Klasicke komercni trafo je pocitane na ctvrtperiody - 5 miliseknd, coz
u vetsich traf vede k vyrazeni jisticu, ale maximalne vyuziva jadro.

Neni na to prima rovnice - v podstate si reknete - dam 100 zavitu
a vypocitate indukcnost. Pak vypocitate proud I = (U * t) /L =
(230V * 5ms) / L . A pak zkontrolujete jestli proud krat zavity
neni vetsi nez Amperzavity ktere odpovidaji max syceni co jste
zmeril. Kdyz je, prihodite zavity a opakujete vypocet az se trefite.


> Další věc, co mi nejde do hlavy: Mám dvě trafa, jedno toroidní,
> druhé C jádro ( průřez nejde změřit ).
> Obě mají údaj 300VA. Když je zapínám ( naprázdno ) u toroidu je to šleha,
> opaluje to kontakty, při zapnutí to v trafu slabě lupne.
> U toho C jádra to vůbec nic nedělá, nic nehoří, kontakty při sepnutí
> nejiskří.

Zmerte odpor primaru - pokud je navinute tencim dratem tak ten vetsi
odpor to ochrani, ale trafo je pak mekci.

> Klidová spotřeba je u toroidu 1,3W  u toho C trafa 2,8W ( lidlmetr s 10x
> zmenšeným rozsahem výkonu )

Ty ztraty dela odpor primaru a magnetizacni ztraty jadra.

> Když jsem měřil krátkodobě proud nakrátko na výstupu, tak ten toroid je
> mnohem tvrdší, teče tam 62A   u toho Céčka jen cca 35A. Výstupní napětí i
> výkony mají shodná.

Zmerte odpor primaru a sekundaru u obou traf - ten limituje zkratovy
proud.



*------------------------------------------------------------------------*
|                          Petr Simek   APS JU                           |
|                             psimek na jcu.cz                              |
*------------------------------------------------------------------------*