Re: Chladič, emisivita a termokamera

[Pavel Hudeček]

Problém je, že to vyžaduje použití velmi hitech prostředků. Měření 
dlouhovlnného infra se běžně dělá bolometricky, tedy každej pixel je 
teploměr. Ty fotony maj totiž poněkud málo eV, takže jen hřejou a nic 
jinýho v podstatě neuměj. Tepve velmi krátce jsou k dispozici 
polovodičové snímače, kde to nějak jde.

Ona ta evoluce to má s tím VIS rozsahem maximálně jednoduchý: Je to tak 
akorát, že foton má dost energie aby se snadno našly molekuly, se 
kterými to něco udělá, ale zároveň jí není tak moc, že by to něco dělalo 
s většinou.

PH

Dne 25.06.2023 v 21:39 Miroslav Mraz napsal(a):
> To vyzařování u chladiče je nevýznamné patrně i proto, že jak těsně 
> jsou uspořádána žebra, tak co jedno žebro vyzáří, vedlejší zase pohltí.
>
> Ale když už jsme u těch termokamer a Planckova zákona (ty další se z 
> toho dají celkem snadno odvodit), napadlo mě, že by asi šlo měřit na 
> minimálně dvou různých vlnových délkách a ze znalosti tohoto zákona by 
> pak šla dopočítat teplota mnohem přesněji. Asi by šlo korigovat do 
> jisté míry i tu emisivitu.
> Ostatně evoluce vybavila většinu savců také něčím podobným v optickém 
> oboru a člověk jako vyvinutější druh má jen místo dvou typů senzorů tři.
> Zkoušel jsem hledat po webu, ale narazil jsem jen na spoustu 
> marketingových keců. V čem je problém ?
>
> Mrazík
>
> On 25. 06. 23 21:02, Pavel Hudeček wrote:
>> No já si taky dlouho myslel, jak je bez větráku ten černej elox 
>> důležitej...
>>