kolik bude potreba vykonu FV panelu na celorocni "svetlovod" ?

[Petr Labaj]

Děkuji.
I když jsem to s tím DC napětím moc nepochopil.
Pokud se to v měnírně pořádně uzemní, tak kde se tam vezme těch -25V ?
Úbytek na koleji je jasný.
Takže laicky bych to čekal jako 0 v měnírně a +50V na konci.
Ale jak říkám, laicky. A zřejmě zde laický pohled selhává.

PL

*******************

Dne 29.7.2023 v 0:58 Vláďa Anděl napsal(a):
> No polarita troleje se nemění. Ale máte nějakou délku kolejí a nemáte 
> jeden bod, který by byl jako vztažný s nulovým potenciálem proti zemi. 
> Takže pokud je na koleji úbytek 50V (mělo by být max. 70, ale naměřili 
> jsme tam i 200) a svodový odpor je rozložený po celé délce cca 
> rovnoměrně, při + v troleji má kolej u měnírny proti zemi -25V a na 
> nejvzdálenějším konci +25V. Takže když vás bude zajímat bod někde 
> uprostřed a ten vlak se bude pohybovat, nebo jich tam v různých 
> místech pojede víc, pak v tom místě opravdu naměříte chvíli + a chvíli 
> -. Při tom u měnírny bude obvykle - a na konci napájeného úseku zase 
> +. Měnírna má uzemnění a tím že je proti zemi záporné, nemělo by 
> korodovat. Proto se na trolej dává +, i když v Brně u tramvají je na 
> troleji mínus. Proč, nevím.
> U střídavé trakce kupodivu taky dochází k elektrochemické korozi, ale 
> uvádí se, že při stejném proudu 10x míň a to ten proud je tam taky 
> menší. Takže se to tam nějak zvlášť neřeší.
>
> Anděl
>
> Dne 29.07.2023 v 0:30 Petr Labaj napsal(a):
>> Dotaz mimo: jak je možné, že u DC trakce je to někdy kladné a někdy 
>> záporné?
>> Polarita v troleji/kolejnicích se přece nemění.
>>
>> A jak je to prosím je u střídavé trakce? (pokud jste to někdy taky 
>> řešil)
>>
>> Díky.
>> PL
>>
>> *******************
>>
>> Dne 28.7.2023 v 17:21 Vláďa Anděl napsal(a):
>>> Řešil jsem napájení trvale běžícího zařízení, jenže né ze solárů, i 
>>> když na ně taky dojde, ale z bludných proudů při ochraně potrubí v 
>>> zemi právě proti účinkům bludných proudů u železniční tratě. Ale 
>>> problém je podobný.
>>>
>>> Princip - potrubí v zemi, aby bylo chráněné proti korozi, musí mít 
>>> proti zemi alespoň -0,85V (ochranný potenciál), ale max. -2V, 
>>> protože pak už se rozkládá voda a difuzí vodíku do železa to železo 
>>> křehne. Napětí koleje proti zemi (trakční proud * odpor koleje) 
>>> závisí na tom, kde se vlaky pohybují. Kolej by měla být proti zemi 
>>> izolovaná, ale svody jsou tam takové, že okolní zemí teče i víc jak 
>>> 10% trakčního proudu. Takže pokud je kolej kladná, je kladná i zem v 
>>> okolí a potrubí, udržované okolníma katodovýma ochranama na -1,5V je 
>>> chráněné. Pokud je kolej záporná, je záporná i zem, ale né tolik, 
>>> jako ta kolej. Tedy potrubí může být proti zemi kladné. Proto se z 
>>> koleje pouští proud do potrubí, aby ho udržel záporné proti zemi. 
>>> Proud se reguluje impulzně na 300 Hz (je tam tlumivka jak kráva, 
>>> 16,5 mH/100A) a pouze pokud je proud tak velký, že dochází k jeho 
>>> omezování, vzniká ztrátový výkon, ze kterého se dobíjí baterka pro 
>>> napájení dálkového sledování. Baterka je LiFePO4 24V 15Ah a dálkové 
>>> sledování bere 0,3A.  Takže baterka stačí tak na 2 dny.
>>>
>>> Na většině míst tohle funguje dobře, ale né všude. Někde jsou bludné 
>>> proudy malé a někde je kolej skoro furt kladná, takže se baterka 
>>> téměř nedobíjí. Kdysi mi někdo tvrdil, že pokud je při záporné 
>>> teplotě dobíjecí proud pod 0,1C, baterce to prý nevadí a dá se 
>>> nabít. No nevím. Nakonec jsem to udělal tak, že baterka je v tepelně 
>>> izolovaném hliníkovém kastlíku a dokud tam není aspoň +10 stupňů, 
>>> přednostně se ohřívá kastlík a až zbylý proud jde do baterky. Jenže 
>>> to dost omezuje energii využitelnou pro nabíjení. Do jednoho místa, 
>>> kde se to nedobíjelo prakticky vůbec, dali dva 20W solární panýlky. 
>>> Vtipné je, že z jihu je před nima strom. Tvrdili že ho pokácejí, ale 
>>> je tam furt. Jenže i když v zimě není listí a je sluníčko, soláry 
>>> nedají tolik, aby ohřály kastlík a tedy aby to začalo nabíjet.
>>>
>>> Takže nakonec jediné řešení bylo řídit provoz té měřící ústředny. 
>>> Nějaké dlouhodobé průběhy proudu a potenciálu trubky stejně nikoho 
>>> tak moc nezajímají a dálkové sledování jen indikuje, že to funguje. 
>>> Tak jsem jim udělal pravidelné odpínání měřící ústředny, úplně stačí 
>>> to změřit jen párkrát za den.
>>>
>>> Poučeni předchozími nezdary dáme do dalšího zařízení panel 200W. 
>>> Zařízení se montuje do budky, která se dá objednat už s panelem na 
>>> střeše. Chtěl jsem místo LiFePO4 tam dát baterku LTO, která se dá 
>>> nabíjet už od -40 st a odpadnou ztráty ohřevem. Nebylo by od věci, 
>>> aby ta baterka byla o dost větší. Jenže o tom rozhodujou manažéři, 
>>> kteří technické problémy nevidí a jdou po nejnižší ceně. Tak jsem 
>>> zvědavý, jak tohle bude přežívat zimu. 7W výkonu na 200W panel mi 
>>> přijde, že by to i v zimě mohlo nějak stačit. A když né, jako 
>>> poslední záchrana je tam to pravidelné vypínání měřící ústředny. 
>>> Průměrný výkon pak klesne pod 1W. Ale zase je tam ten problém s 
>>> ohřevem baterky, že panel musí dát aspoň 10W a pokud dá míň, nabíjet 
>>> to stejně nebude. Jen z těch bludných proudů. Tam je někdy ta doba 
>>> poměrně krátká, ale zase když už, tak tam tečou desítky ampér. Ale 
>>> zase pak to nabíjí, aniž by se počkalo, až se baterka prohřeje.
>>>
>>> Ale zajímavé je, že i v místě, kde je baterka neustále vybitá, je 
>>> tam už 5 let a kapacitu má v pořádku. Asi ty baterky vydrží úplně 
>>> všechno.
>>>
>>> Anděl
>>