Hybridní solární měnič - obecný princip

[Petr Labaj]

Pěkný teplý večer přeji.

Mudruju tady pořád nad solárem. Zítra má přijít na obhlídku nějaká 
instalatérská firma.

A zjistil jsem, že mám zcela zásadní nedostatky ve vzdělání.
Jak vlastně ten hybridní měnič funguje. A proč je to dělané tak, jak je 
to dělané.

Jestli to správně chápu, tak měnič má svůj vstup/výstup galvanicky 
spojený s gridem.
A na odbočce z tohoto spoje je pak pověšená zátěž.
Poměr impedance spoje grid-zátěž a měnič-zátěž je u různých zátěží 
různá, podle
délky vedení dané zátěže od gridu a od měniče.
Mezi měničem a gridem je měření směru proudu.

To je sice pěkné, ale pak je přece téměř technicky nemožné opravdu 
přesně dodržet to,
aby proud do zátěže tekl jen z měniče.
O pár milivoltů míň, a proud poteče z gridu.
O pár milivoltů víc, a budu z měniče vytvářet přetok do gridu.
Není tam žádný prvek třeba s hysterezí, na kterém by bylo možné 
realizovat regulaci.

Není to takhle trochu nedomyšlené?
A neplyne z toho, že prostě uregulovat to opravdu přesně tak, abych z 
gridu ani
netahal ani ho nekrmil je prakticky nemožné?
A že tedy přetoky vznikají jaksi z principu a jejich úplná eliminace je 
prakticky nemožná?

Napadá mě třeba možnost připojit grid přes stykač, přemostěný 3-mi 
odpory, třeba 1k.
Když chci jet z baterek, tak stykač rozepnu. Ty odpory zajistí, že mám 
synchronizaci
s gridem. Ale nikdy nemůžu neplánovaně do gridu nacpat nějaký významný 
proud,
ani grid zatížit odběrem.
Pokud mám baterky prázdné, tak prostě stykač sepnu.

Není tak sice možné napájet vysokospotřebovou zátěž kombinací výkonu z 
měniče
i gridu. Ale to u výkonného měniče stejně asi nepadá v úvahu. A když, 
tak pak bych
ten stykač prostě taky dočasně sepnul.

Je to blbost nebo ne?
Má někdo ze solárních baronů zkušenost, jestli pro práci měniče stačí 
jen "datové"
připojení gridu, tedy připojení přes velkou impedanci?

Díky za případnou osvětu.
PL