Re: OT: Měděná topná spirála.

Neděle Říjen 16 19:54:57 CEST 2022

Podle toho, jak to popisujete, to vypadá jako by záleželo na vzdálenosti 
té mědi od nerezu. Teoreticky by záležet nemělo, ale kdoví co to dělá 
při proudění vody. Ve firmě, s kterou spolupracuju, dělali nějaký velký 
výzkum na trubce o průměru metr, kde jde chladící voda pro válcovnu 
železa. Občas se tam někde zcela nelogicky vyžraly díry. Tak tam dávali 
elektrody, měřili potenciál a dělali okolo toho velkou vědu. Ale co 
nakonec pomohlo, nevím. Taky byla nějaká finta v tom, že tam ty ionty 
odněkud doputovaly. Je možné, že při pohybu vody nestačí, že jsou ty dva 
kovy od sebe izolované, ale že tam voda ty ionty donese. Zkusím se 
zeptat. Třeba by řekli, jak to chránit. Možná co mě napadá, vnutit tomu 
nějaké napětí mezi měď a ten nerez, nebo nějakou titanovou elektrodu. 
Ale tohle se nedá dělat metodou pokus-omyl.

Anděl

Dne 16.10.2022 v 15:09 Miroslav Draxal napsal(a):
>
> Díky moc. Vzal jsem všechny 3 spirály, omyl vapkou, vzal mosazná 
> drátěný kartáč a vyčistil. Vypadá to tak, že v nejvzdálenějším místě 
> od příruby (všechny 3 spirály) je usek cca 10 cm, kde jsou vidět 
> bodové krátery koroze mědi. V podstatě je to místo, které je nejblíž 
> (cca 5cm) plášti nerezové nádoby. Zaráží mě, že je to na všech 
> spirálách skoro stejné místo a jenom v tom místě. Všude jinde je to 
> v pořídku. Vypadá to, že ta koroze jde zvenku.
>
> Zkusím na těch 10 cm přidat pocínování , zatáhnout cínem ty krátery, 
> vrátit zpátky a začít měřit.
>
> Ta nerez nádoba je netknutá.
>
> Ještě se ozvu.
>
> Míra
>
> *From:*Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz] *On Behalf Of 
> *Vláďa Anděl
> *Sent:* Friday, October 14, 2022 8:39 PM
> *To:* hw-list na list.hw.cz
> *Subject:* Re: OT: Měděná topná spirála.
>
> Takže nějaké informace o elektrochemických potenciálech jsou tady
>
> https://eluc.ikap.cz/verejne/lekce/2282
>
> tady je pak řada elektrochemických potenciálů kovů.
>
> https://eluc.ikap.cz/verejne/lekce/2283
>
> Podle toho by se měď ve vodě sežrat neměla, protože má kladný 
> potenciál. Jenže to by tam musela být jen ta měď a čistá voda. Nejvíc 
> toho vím o železe, předpokládám že pro ostatní kovy to bude platit 
> podobně, jen to bude napěťově posunuté. Takže železo je ve vlhkém 
> prostředí (typicky v zemi) chráněné proti korozi, pokud má proti 
> okolnímu prostředí alespoň -0,85V. Jinak tvoří článek, snaží se to 
> napětí vytvořit a pokud tam teče proud, který ten článek vybíjí. 
> Množství rozpuštěného železa je závislé na prošlém náboji. 1A po dobu 
> 1 roku dozpustí 9,1 kg železa. Ale vliv na to má pH toho prostředí. 
> Takže pokud je prostředí dostatečně zásadité (např. železo pokryté 
> alespoň 5 cm vrstvou betonu), nerezne ani bez napětí, i když je ten 
> beton vlhký.
>
> Když spojíte ve vodě železo s hořčíkem (hořčíková anoda v bojleru), 
> hořčík se železem tvoří článek, rozpouští se a tím na železe vytváří 
> záporný potenciál, chrání železo proti korozi. Stejný efekt uděláte s 
> železnou anodou, ale musíte mezi anodu a nádobu bojleru připojit zdroj 
> napětí. Jenže ta železná anoda by ve vodě dělala bordel. Trochu 
> nechápu, jak funguje titanová anoda, protože se údajně nerozpouští a 
> je na furt.
>
> Takový příklad článku je taky mosaz. Pokud se na ní dostane trochu 
> agresivní (kyselá) voda, měď se zinkem tvoří článek, zinek se vyžere a 
> mosaz se rozpadne. Takhle jsem platil 10000Kč za vodu (a prý mám být 
> rád, že lidi to mají i dražší) když se po 6 letech vyžrala díra v 
> sedle pojistného ventilu u bojleru.
>
> Tady jsem našel co dokážou bludné proudy. Případ, který se traduje 
> jako odstrašující příklad. Borci na vlečce tahali vagóny navijájem a 
> povedlo se jim propojit kolej s PEN sítě. A děly se věci v celé vesnici.
>
> http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/pusobeni-bludnych-proudu-na-kovove-konstrukce-a-jejich-degradace-1--17863
>
> Ve vašem případě bych asi prověřil, jestli ta izolace mezi mědí a tím 
> nerezem opravdu funguje, jestli mezi tím skutečně naměříte nějaké 
> napětí. Měď by podle všeho měla být proti železu skoro o volt kladná a 
> odhadoval bych to podle potenciálů, že rozpouštět by se kdyžtak mělo 
> to železo a né měď. Pocínovaná měď - cín je zápornější, měl by se 
> rozpouštět a tu měď by měl chránit.
>
>  Spíš bych se asi podíval, jestli se ta dírka nevyžrala zevnitř. Ta 
> voda někam vede, jestli ta trubka není vodivá, nebo jestli to, co je 
> na konci trubky, není nějak výrazně napěťově posunuté proti tomu 
> bojleru. No a pak pH té vody. Třeba ta voda je natolik agresivní, že 
> to žere i bez napětí.
>
> Anděl
>
> Dne 13.10.2022 v 22:23 Miroslav Draxal napsal(a):
>
>     Ta měď oproti nerez přírubě je odizolovaná na 100%. Je tam
>     plastová průchodka, z obou stran okroužky, přes ně je to stažené.
>
>     V tomhle jsem úplný lajk. Můžete mě trochu nakopnout, co kde a jak
>     měřit?
>
>     Míra
>
>     *From:*Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz
>     <mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz>] *On Behalf Of *Vláďa Anděl
>     *Sent:* Thursday, October 13, 2022 8:55 PM
>     *To:* hw-list na list.hw.cz
>     *Subject:* Re: OT: Měděná topná spirála.
>
>     To je hezká dírka... opravdu je ta měď proti nerezu dobře
>     izolovaná? Nechce se mi teď hledat tabulku elektrochemických
>     potenciálů, možná mězi mědí a cínem nebude velký rozdíl. Kamarád
>     vyrábí tepelná čerpadla voda-voda a v primárním okruhu je trubkový
>     měděný výměník. Když pak přišel s tím, že ty výměníky bude
>     cínovat, s jistotou jsem chtěl ten necínovaný. Protože jsem si
>     představil, jak v tom cínu někde bude dírka a jak to tam tu měď
>     bude žrát mnohem rychleji, než kdyby to bylo celé měděné. Ale
>     třeba ten rozdíl potenciálů není tak velký, nevím. Dneska umí ty
>     výměníky dělat i z nerezu.
>
>     Dlouhá léta spolupracuju s firmou, která se zabývá ochranou trubek
>     v zemi proti korozi. Staré trubky jsou omotané hadrem nasáklým
>     asfaltem a za těch 50 let je asfalt rozpraskaný a je to porézní,
>     takže k železu může voda. Chrání se to elektrochemicky, jinak to
>     ani nejde. Železo musí mít proti zemi alespoň -0,85V. Jak má přes 
>     -2V, rozkládá se tam voda, vodík difunduje do železa a železo
>     křehne. Ta katodická ochrana funguje spolehlivě. Teď je úžasná
>     technologie, trubky se dávají poplastované. Jak se někde ten plast
>     poškodí třeba kamenem ve výkopu a potrubí není chráněno
>     katodovkou, proud se v tom místě koncentruje a díra je tam poměrně
>     brzo.
>
>     Takže asi to bude chtít měřit napětí, kouknout na elektrochemické
>     potenciály, je otázka co s tím dělá pH a chemické složení vody.
>     Taky pořádně prozkoumat tu dírku, jestli se materiál rozpouštěl z
>     venku, nebo zevnitř. Třeba se objevuje nějaký DC proud v té vodě,
>     která teče uvnitř trubky.
>
>     Anděl
>
>     Dne 13.10.2022 v 19:59 Miroslav Draxal napsal(a):
>
>         Příjemný večer ve spolek.
>
>         Mám nerezovou tlakovou nádobu na TUV, cca 900l, v ní 3x
>         měděnou topnou spirálu.
>
>         https://www.ivarcs.cz/katalog/tepelna-technika/topne-vlozky-pro-zasobniky-ivar-tanks-p140140/
>
>         tu pocínovanou.
>
>         Dvě jsou využívány pro ohřev z termo sol.kolektorů, jako
>         teplosměnná kapalina je voda s lihem.
>
>         Třetí pro ohřev z kotle na tuhá paliva, teplosměnná kapalina voda.
>
>         V provozu cca 5 let.
>
>         Ve všech třech se letos v průběhu cca 3 měsíců udělala +- 10
>         cm na stejném místě (vepředu, ne u příruby) malá díra, mimo
>         žebrování. (Tu první, co odešla jsem na začátku léta vyndal,
>         natvrdo zapájel a vrátil, ale udělala se další díra cca za 2
>         měsíce, 5cm vedle)
>
>         Spirály jsou v nerezové přírubě, jsou od ní odizolované, čili
>         nasucho nekonečný odpor mezi přírubou a spirálou.
>
>         Přívody ke všem spirálám jsou v plastu PPR.
>
>         Nádoba není uzemněna.
>
>         Pokud měřím napětí na kulovém uzávěru PPR (kovová koule
>         uvnitř, kovový čep na kličce, jak solár tak topná voda, oproti
>         nádobě, naměřím cca 70V (50Hz), ale proud nenaměřím žádný (AC
>         ani DC).
>
>         Viz obrázek, takhle se to v tom místě dalo zvětšit špendlíkem,
>         bez většího odporu. Okolo už nelze zdělat vpich.
>
>         1/ výrobní vada ? kupovaly se všechny najednou, takže
>         předpoklad, že se vyrobily skoro ve stejný den.
>
>         2/ nebo nějaké bludné proudy, které nějak rozpouštějí lokálně
>         tu měď. Pokud ano, jak na ně?
>
>         Mír
>
>
>
>
>         _______________________________________________
>
>         HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz  <http://www.HW.cz>
>
>         Hw-list na list.hw.cz
>
>         http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
>
>
>     _______________________________________________
>
>     HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz  <http://www.HW.cz>
>
>     Hw-list na list.hw.cz
>
>     http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20221016/5edf29af/attachment.htm>