O Tesle Piestany
Pavel Troller
patrol na sinus.cz
Úterý Prosinec 18 20:52:30 CET 2018
Zdravím,
> Ano, ale "oblastní síť" fungovala na obou pásmech. Přesněji používala obě
> kmitočtová pásma.
> A některé oblastní telefony měly jen "lokální" oprávnění.
> To samé s národní sítí. Podle úvodní identifikace byly možnosti přenosných
> stanic definované.
> Byl samozřejmě ten "univerzální"...a pak ještě jeden, který neshazoval
> hovory po nastaveném timeoutu.
Aha, tak to díky za upřesnění, o těchto vymoženostech (zejména o
možnosti vyřadit timeout) jsem nevěděl.
>
> Škoda, že jsem nedokončil rozdělaný simulátor základnové stanice, je to
> odložené v krabici a čeká na dostatek času. Materiálu již dostatek je.
Mám taktéž v úmyslu něco podobného udělat. A přesně jako ve Tvém případě
hlavní problém je nedostatek času. Ach jo. A důchod v nedohlednu :-(.
Zdraví Pavel
>
>
> po 17. 12. 2018 v 20:56 odesílatel Pavel Troller <patrol na sinus.cz> napsal:
>
> > Zdravím,
> > nooo... Tedy nerad bych profíka v něčem opravoval, ale to, jakého typu
> > to bylo, se právě řešilo ošutrováním stanice, takže "státní" nebo
> > "oblastní" oprávnění bylo dáno těžce hardwarově :-). A v Praze ještě
> > existovala i testovací AMR síť :-). Původně dokonce na městském prefixu
> > 200xxxx.
> > A ta pirátská deska do VO272 fungovala ve všech sítích... Tak nevím...
> > Pavel
> >
> > > Úplně stejná ta identifikace nebyla. Někteří měli pouze "oblastní"
> > > oprávnění, jiní celostátní, nebo jen okresní.
> > > Byly i "lokální" pro jednu základnu.
> > > Ty AMR sítě existovaly dvě - 165/161MHz a 157/152MHz - oblastní.
> > >
> > > po 17. 12. 2018 v 14:40 odesílatel Pavel Troller <patrol na sinus.cz>
> > napsal:
> > >
> > > > Zdravím,
> > > > ano ano.. Ta stupidní identifikace používala oficiálně šváb tuším pro
> > > > ZVEI II, ale aby se na to nepřišlo a nedalo by se to pomocí něj snadno
> > > > hackovat, použili jiný krystal a tím zcela změnili frekvence i časování
> > > > :-). Vskutku neotřelé originální řešení. A nejlepší je, že tu
> > > > "identifikaci" měli všichni stejnou :-). Náš tehdejší radioklub
> > > > distribuoval modifikované desky do VO272 (tuším že tak se ta oficiální
> > > > AMR hlava pro PR21 jmenovala), které tam taky měly něco jako PIC už asi
> > > > 14 dní poté, co to SPT implementoval...
> > > > Zdraví Pavel
> > > >
> > > > > My co jsme měli AMRa, tak Tesla selectic známe vcetne tech tonu pri
> > > > > stisknuti klavesnice. Měl jsem kolegu, který už před 20 lety dokázal
> > ten
> > > > > systém naprogramovat do PICky, ktera spolupracovala s trxem CT170. A
> > to i
> > > > > vcetne te uvodni stupidni identifikace, ktera mela omezit cerne
> > uzivatele
> > > > > te site... :-)
> > > > >
> > > > > pondělí 17. prosince 2018 Pavel Troller <patrol na sinus.cz> napsal(a):
> > > > >
> > > > > > Zdravím,
> > > > > > jen pro upřesnění...
> > > > > >
> > > > > > > Přenos dat přes rádio se dělal tak, že tam byl voltmetr NR50,
> > který
> > > > měl
> > > > > > > výstup snad 1 z 10. Používalo se 7 tónů, jedna z pěti a jedna ze
> > > > dvou.
> > > > > > Tesla
> > > > > > > dělala keramické rezonátory od 1,8 asi až do 3 KHz, ty se
> > používaly v
> > > > > > > oscilátorech a na přijímací straně ve filtrech. Používalo se to v
> > > > > > > selektivních volbách ve vysílačkách a mám dojem, že stejné
> > kmitočty
> > > > se v
> > > > > > > tónové volbě v telefonech používají i teď.
> > > > > >
> > > > > > Systém Tesla Selectic. Důležité je, že ty tóny nehrály naráz, jako
> > je
> > > > > > dnes v DTMF (Dual-Tone Multi Frequency), ale posílaly se po sobě.
> > Ta
> > > > > > pětice byla 0/1,2/3,4/5,6/7,8/9 a ten druhý tón přepínal
> > sudá/lichá.
> > > > > > Ty frekvence byly jiné než se dnes používají (začínají už někde
> > pod 700
> > > > > > Hz) a taky ta logika, u DTMF je to matice ve tvaru číselnice, tj.
> > tónů
> > > > > > je 8 (nedegenerovaná DTMF má číselnici 4x4 a napravo od těch
> > číslic co
> > > > > > znáte je ještě sloupec A-D) a vysílají se vždy tóny "řádek,sloupec"
> > > > > > naráz.
> > > > > >
> > > > > > > Táta pak dost pracně řešil, o kolik se dá ten dvoutón omezit,
> > aby byl
> > > > > > > maximální poměr signál/šum a aby tomu nevadily produkty vzniklé
> > tím
> > > > > > > zkreslením. Naprogramoval to do TI58, jednou denně z toho opsal
> > > > výsledky
> > > > > > a
> > > > > > > pustil to dál. Počítalo se to takhle 14 dní. Pak to snad i někde
> > > > > > publikoval.
> > > > > > > Nakonec vzal šroubovák, pokroutil trimrem až se mu to podle
> > sluchu
> > > > > > líbilo a
> > > > > > > dál to neřešil.
> > > > > >
> > > > > > Pokud z toho dělal opravdu dvoutón, tak to bylo asi o dost
> > náročnější.
> > > > > > Naprostá většina selektivek přes rádio (Selex, Selectic, ZVEI I/II,
> > > > CEPT
> > > > > > atd). používá vždy jednotónový přenos a buď má pro každou číslici
> > extra
> > > > > > tón (např. ZVEI) nebo to řeší dvěma tóny za sebou (Selectic). Ještě
> > > > > > kuriozita, když tu o tom mluvíme - ty tóny mají pro každou normu
> > > > poměrně
> > > > > > přesně specifikovanou délku. Některé standardy (třeba právě
> > Selectic)
> > Z
> > > > > > jsou řešeny tak, že není možné vyslat 2 stejné tóny hned za sebou.
> > U
> > > > > > jiných (třeba ZVEI) by to bylo možné (například vysílání kódu
> > 22222 by
> > > > > > byl jeden tón o délce 5x delší než standard) a to by mohlo narušit
> > > > > > synchronizaci přijímače, proto je tam speciální tón s významem
> > > > > > "předchozí číslice". Takže 22222 by se pak vyslalo jako 2x2x2 kde
> > x je
> > > > > > onen tón "předchozí číslice". A laciné čínské bazmeky značek TYT
> > nebo
> > > > > > WOuxun a podobné tohle neví a sice se chlubí tím, že umí různé
> > > > > > selektivky, ale když zadáte právě třeba 22222, odvysílá to jedno
> > > > "PÍÍÍÍP"
> > > > > > a přijímač samozřejmě nic nechytí :-).
> > > > > > A taky mám ověřeno, že jedno citlivé ucho je lepší než počítač a
> > > > týden
> > > > > > výpočtů :-).
> > > > > >
> > > > > > Zdraví Pavel
> > > > > >
> > > > > > >
> > > > > > > Anděl
> > > > > > >
> > > > > > > Dne 16.12.2018 v 15:27 Jirka Mww napsal(a):
> > > > > > > > Já byl jen u toho začátku, když to měl váš otec rozdělané na
> > stole
> > > > v
> > > > > > > > kanceláři. Po mě tam dělal pomocnou vědeckou sílu Martin
> > Kumpošt (
> > > > > > > > OK1MCW) , ten už snad na Želivce i byl.
> > > > > > > > Zeptám se ho, občas se vidíme.
> > > > > > > >
> > > > > > > > Zdravi
> > > > > > > > Jirka Sloupenský OK1MWW
> > > > > > > >
> > > > > > > >
> > > > > > > > so 15. 12. 2018 v 22:08 odesílatel Vláďa Anděl
> > > > > > > > <vaelektronik na vaelektronik.cz <mailto:
> > vaelektronik na vaelektronik.cz
> > > > >>
> > > > > > > > napsal:
> > > > > > > >
> > > > > > > > Nojo, dělalo se tam měření kvality vody. Taky sledovali,
> > jak
> > > > během
> > > > > > > > napouštění přehrady spotřebovávají kyslík rostliny pod
> > vodou.
> > > > > > > > Zůstalo tam spousta keřů, o které jsme si pak trhali
> > třpytky
> > > > :-)
> > > > > > > > Nasadili tam štiky, že prý čistí vodu a nějak se tam
> > > > přemnožily.
> > > > > > > > Byly výborné na spoustu způsobů.
> > > > > > > > To měření bylo i pak velice důležité, ale jen dokud žil Dr.
> > > > Čuta,
> > > > > > > > který to na hygieně vedl. Když zemřel, jeho nástupci řekli
> > že
> > > > je
> > > > > > > > to zbytečnost a zrušilo se to. Pak se zrušilo i celé
> > > > pracoviště v
> > > > > > > > Královicích.
> > > > > > > >
> > > > > > > > Pár fotek ze Želivky mám tady
> > > > > > > > http://www.vaelektronik.cz/bastl/fotky.html#zelivka
> > > > > > > > Anděl
> > > > > > > >
> > > > > > > > Dne 15.12.2018 v 10:27 Jirka Mww napsal(a):
> > > > > > > > > No jo, z Tesly Kolín jsem měl konzultanta na diplomku,
> > dělal
> > > > jsem
> > > > > > > > > řídící systém pro textilní stroj s I8080 ,
> > > > > > > > > já ten procesor měl, oni ne. Měli s tím TTL řešením i
> > > > vývojový
> > > > > > > > > systém,. Když se nahrával SW z děrné pásky,
> > > > > > > > > nesmělo se nic zapínat, protože to bylo hodně náchylné na
> > > > okolní
> > > > > > > > > rušení.
> > > > > > > > > Jinak u pana Anděla staršího jsem v Poděbradech dělat
> > > > pomocnou
> > > > > > > > > vědeckou sílu v letech 1973 - 1974.
> > > > > > > > > Pokud si dobře vzpomínám, dělali jsme tam nějaký plovoucí
> > > > > > > > > analyzátor kvality vody na přehradu na Želivce.
> > > > > > > > >
> > > > > > > > > Zdravi
> > > > > > > > > Jirka Sloupenský OK1MWW
> > > > > > > > >
> > > > > > > > >
> > > > > > > > > so 15. 12. 2018 v 9:49 odesílatel Vláďa Anděl
> > > > > > > > > <vaelektronik na vaelektronik.cz
> > > > > > > > > <mailto:vaelektronik na vaelektronik.cz>> napsal:
> > > > > > > > >
> > > > > > > > > V Tesle Kolín dělali do NC strojů "třídeskový
> > procesor
> > > > 8080"
> > > > > > > > > sestavený z
> > > > > > > > > TTL obvodů. Prý měl nějaké výhody - snad rychlost?
> > > > > > > > > Dělaly se různé blbosti. A s tím dovozem to byly taky
> > > > srandy.
> > > > > > > > > Táta učil
> > > > > > > > > na elektro fakultě v Poděbradech. Kdyby chtěl dovézt
> > > > > > > > > jednodeskový
> > > > > > > > > "počítač" z kapitalistické ciziny, nešlo by to. Jenže
> > > > > > > > > veksláci dovezli
> > > > > > > > > co bylo potřeba a škola to koupila přes bazar. V tom
> > > > nebyl
> > > > > > > > > problém.
> > > > > > > > > Anděl
> > > > > > > > >
> > > > > > > > > Dne 15.12.2018 v 9:17 balu napsal(a):
> > > > > > > > > > Myslel som zlozitostou. 20 tisic tranzistorov a
> > > > koniec...
> > > > > > > > > >
> > > > > > > > > >> On 15 Dec 2018, at 09:07, Zdeněk <zdej na atlas.cz
> > > > > > > > > <mailto:zdej na atlas.cz>> wrote:
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> Opravdu to kopírování západních součástek
> > skončilo u
> > > > 8080?
> > > > > > > > > >> Měl jsem dojem, že vyráběli i 8035 a 8048...
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> Z.
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> -----Original Message-----
> > > > > > > > > >> From: Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz
> > > > > > > > > <mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz>] On Behalf Of
> > balu
> > > > > > > > > >> Sent: Friday, December 14, 2018 9:37 PM
> > > > > > > > > >> To: hw-list na list.hw.cz <mailto:hw-list na list.hw.cz
> > >
> > > > > > > > > >> Subject: Re: O Tesle Piestany
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> citanie to je zaujimave, ale velmi smutne. Ale od
> > > > > > zaciatku...
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> knihu som si chcel objednat cez internet priamo z
> > > > > > > > > vydavatelstva SAVky.
> > > > > > > > > >> Bolo tam, ze vyzdvihnutie v sidle SAV na
> > Dubravskej
> > > > ceste
> > > > > > > > > v Bratislave.
> > > > > > > > > >> To bol pondelok. Uz v stredu knihu nikde nemali
> > (ani
> > > > na
> > > > > > > > > predajni v meste, ani v sidle, ani v sklade).
> > Bestseller
> > > > > > > > > horucejsi ako Evita.
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> Vo stvrtok sa nejak znova objavila, tak mi ju bol
> > > > kamarat
> > > > > > > > > zobrat na tej Dubravskej. Este bol niekolko metrov od
> > > > dveri,
> > > > > > > > > ked z nich vybehla nasrata pani, ze co tu na mna
> > > > vyzvanate,
> > > > > > > > > ja tu nebudem furt chodit hore dole po schodoch. Co
> > > > chcete.
> > > > > > > > > Tak jej ukazal potvrdenu objednavku z ich
> > internetoveho
> > > > > > > > > knihkupectva, kde bolo napisane, ze je to
> > pripravene, a
> > > > ze si
> > > > > > > > > to tam ma ist zobrat. Ze to tam nie je, nic sa neda,
> > nech
> > > > > > > > > dojde inokedy. Papier nebol argument, este stale
> > > > rozozlena
> > > > > > > > > teta hovori, ze tie potvrdenky odklikavaju na nejakom
> > > > inom
> > > > > > > > > oddeleni a ona tam nic nema a nech neotravuje. Po
> > > > rozhovore
> > > > > > > > > sa kniha nasla, ale nedalo sa zaplatit, lebo
> > nefungovala
> > > > > > > > > tlaciaren, alebo nieco. Takze to skoncilo sposobom,
> > > > dajte mi
> > > > > > > > > knihu, tu mate 10 eur, a uctujte si to kedy chcete a
> > ako
> > > > > > > > > chcete, hlavne nech tu uz nemusim nikdy byt.
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> No ale k tej Tesle. Je tam 10 kapitol, z toho 3 su
> > > > celkom
> > > > > > > > > technicky relevantne. Ako som spominal, je to velmi
> > > > smutne
> > > > > > > > > citanie. Na zaciatku, koniec 50-tych, zaciatok
> > 60-tych
> > > > rokov
> > > > > > > > > sa vytvorila kvalitna skola fyziky tuhych latok. Na
> > > > zaciatku,
> > > > > > > > > ked sa dali veci este varit v garazi to celkom islo.
> > > > > > > > > Bohuzial, uz onedlho, ako sa zvysovala hustota zacal
> > nas
> > > > > > > > > socialisticky priemysel vyrazne zaostavat. Z textu je
> > > > zjavne,
> > > > > > > > > ze v 89-tom, kedy sa fabrika vyrazne zmenila
> > zaostavali
> > > > za
> > > > > > > > > zapadom o 10-15 rokov (rozne technologie). Nemali to
> > na
> > > > com
> > > > > > > > > navrhovat, nevedeli dostatocne husto vyrabat. Kopia
> > 8080
> > > > bol
> > > > > > > > > maximalny vrchol, co este vedeli vyrobit.
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> Este smutnejsie je, ze autori knihy (ktori vtedy
> > > > viedli
> > > > > > > > > tento priemysel) nijak neskryvaju, ze vsetko
> > zlozitejsie
> > > > ako
> > > > > > > > > zakladna logika bolo sprosto reverznute a
> > okopirovane zo
> > > > > > > > > zapadnych suciastok.
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> Par citacii [1]:
> > > > > > > > > >> "Statna uloha bola v roku 1975 splnena. VUST
> > > > zabezpecoval
> > > > > > > > > navrh topologie obvodov. Vyroba fotolitografickych
> > > > masiek,
> > > > > > > > > technologia cipov, puzdrenie a testovanie boli
> > > > zalezitostou
> > > > > > > > > experimentalneho pracoviska Tesly Piestany. Islo o
> > > > > > > > > ekvivalenty zahraqnicnych obvodov. To znamena, ze
> > > > najskor sa
> > > > > > > > > musela urobit analyza zahranicnych vzoriek, navrhnut
> > > > > > > > > technologicky proces a potom rozakreslit celu
> > strukturu v
> > > > > > > > > jednotlivych technologickych urovniachy na
> > milimetrovy
> > > > papier
> > > > > > > > > a zdigitalizovat. Kedze neexistovali automatizovane
> > > > technicke
> > > > > > > > > prostriedky, navrh sa realizoval manualne."
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> "Bola to unavna praca, pri ktorej sa kazda
> > > > nedoslednost
> > > > > > > > > prejavila vo funkcii buduceho obvodu. Okrem toho
> > > > > > > > > technologicky proces od vyroby fotolitografickych
> > masiek
> > > > cez
> > > > > > > > > technologiu cipu az po diagnostiku trval niekolko
> > > > tyzdnov. Ak
> > > > > > > > > sa podcenila doslednost pri navrhu, cas vyvoja sa
> > > > predlzoval
> > > > > > > > > az na roky"
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> a uz sa prejavuju dosledky spominanej
> > > > 'nedoslednosti'. Od
> > > > > > > > > roku 1972 zacali pouzivat digitalny navrhovy
> > system...
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> "Napriek tomu stale hrozili problemy s nedoslednou
> > > > > > > > > analyzou zahranicnych vzoriek" (sic!!!)
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> "Ako priklad nedoslednosti pri navrhu topologie IO
> > > > mozno
> > > > > > > > > spomenut udalost z konca 70-tych rokov. Pri analyze
> > > > > > > > > ekvivalentneho cipu statickej pamati 4kB RAM v NMOS
> > > > > > > > > technologii bol na cipe identifikovany maly obvodovy
> > > > blok,
> > > > > > > > > ktory nebol zdanlivo nikde pouzity. Povazoval sa za
> > > > > > > > > nadbytocnost a v navrhu sa tento blok vynechal. S
> > > > > > > > > niekolkomesacnym odstupom po realizacii cipov sa
> > > > zistilo, ze
> > > > > > > > > pamat nefunguje. Pricinou bolo neexistujuce zaporne
> > > > predpatie
> > > > > > > > > substratu cipu, ktore v NMOS technologii posuva
> > prahove
> > > > > > > > > napatia tranzistorov z rezimu ochudobnenia kanalov do
> > > > rezimu
> > > > > > > > > ich obohatenia. V predchadzajucich IO bol tento
> > problem
> > > > > > > > > rieseny vonkajsim zapornym predpatim."
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> "Vtedy si navrhari uvedomili, ze ak sa robi kopia
> > > > > > > > > zahranicneho vzoru, musi sa urobit dosledne, aj keby
> > tam
> > > > mali
> > > > > > > > > byt zdanlivo nefunkcne nadbytocnosti"
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> Takychto veci je tam viacero. Viacmenej vsetko
> > > > kopirovali,
> > > > > > > > > a ani to poriadne nezvladali...
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> b.
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> [1] Od tranzistora k integrovanemu obvodu. Editor
> > > > Stefan
> > > > > > > > > Luby. ISBN
> > > > > > > > > >> 978-80-224-1675-7
> > > > > > > > > >>
> > > > > > > > > >> _______________________________________________
Další informace o konferenci Hw-list