nabijaci cip pre li-ion akumulator

Středa Duben 19 13:18:38 CEST 2017

Jistý si s tím nejsem, třeba je ten mechanizmus jiný, ale výsledky jsou u 
všech běžných typů aku stejné: (1) pokles kapacity hlubokými cykly a (2) 
růst Ri dlouhodobým udržováním v plně nabitém stavu. Akorát ty velké NiCd a 
asi i NiFe a pod., co mají Ri vysoký přirozeně a aktivní hmota není k 
elektrodám "přirostlá", ale v nich uzavřená, tak mají (2) jakž takž vratný.

Mezitím mi přišel soukromě jeden příspěvek a v něm linky:
http://barnson.org/node/1842
http://www.mdpi.com/1996-1944/6/4/1310/pdf a tam uvedená literatura

A dále poznámka, že nafouklé Li-pol se dají umravnit pomalejšími cykly v 
zimě. (uvedeno 10 °C a baterka z NTB).

Tak to asi zkusím taky, zatím jsem baterky z letadel dal do lednice. Při té 
příležitosti jsem zjistil, že mám i dvě nenafouklé: 1 koupená a zapomenutá, 
2 vybitá při pokusech s Marxovým generátorem a pak nenabitá.

a pak přišla druhá várka:
https://www.electrochem.org/dl/ma/203/pdfs/0088.pdf
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4620486/
http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fenrg.2014.00059/full

Tak budu mít zas dost čtení do mobilu:-)

Zatím jsem to jen lehce prohlédl, a zdá se, že velký význam má nežádoucí 
příměs vody, která se rozkládá a:
- Vodík nafukuje článek
- Kyslík pasivuje povrch elektrod za vzniku CO2 též nafukujícího

PH

-----Původní zpráva----- 
From: Vláďa Anděl
Ta rekrystalizace je i u Lionek? Myslel jsem že tyhle problémy má jen
NiCd - tam se články musí pravidelně formovat. U malých sintrovaných
článků to bylo podle toho, jakým proudem se vybíjejí a u velkých
(osvětlovací na vagónech a startovací na lokomotivách) se doporučuje 4x
za rok. Ale u toho NiCd se vybíjením krystaly rozpustí a při nabíjení ta
struktora zase vyroste. U Lion se říká, že baterky se dají dobíjet
kdykoliv.

Dne 19.4.2017 v 11:52 Pavel Hudecek napsal(a):
> K nafukování Li-pol teorii neznám, samoohřev zcela vylučuji kvůli 
> zanedbatelnému samovybíjení, ale praxe je zcela jasná. Všechny plně nabité 
> se při delším skladování nafouknou. Co ale nevím, je, zda by nebylo lepší 
> je skladovat vybité. Nabití moc dlouho netrvá, prostě bych nenabíjel po 
> lítání, ale před. Asi to zkusím. Ví tu někdo o důvodu proč ne?
> Další možností by bylo po lítání nabít třeba na 3,8 a před dobít na 4,2. 
> Ale to už mi přijde moc komplikované.
>
> Pak jsou dva všeobecné problémy, které vedou k protichůdným požadavkům:
>
> 1. Cyklická životnost: Každý akumulátor se nabíjením a vybíjením 
> opotřebovává a to tím více, čím hlubší vybíjení bylo. Prostě ten proces 
> není dokonale vratný a struktura elektrod se časem mechanicky rozpadá. 
> Občas narazím i na nějaké grafy (naposledy to bylo pro LiFePO4), ze 
> kterých plyne, že mírné snížení hloubky cyklů vede k dramatickému zvýšení 
> životnosti (u těch LiFePO4 to byly tuším desetitisíce cyklů místo 0,5-1k 
> při hloubce snad 70 %). Praktická zkušenost s Li-ion v mobilech říká 
> totéž - děti co telefon vybijí za den potřebují novou baterku za rok, což 
> +/- odpovídá výrobci deklarované životnosti 300-400, mě všechny baterky v 
> mobilech vydržely celou životnost telefonu.
>
> 2. Amorfní vs krystalické struktury: Když budeme aku málo vybíjet a 
> pečlivě co nejčastěji dobíjet, aby nenastal problém 1, jednoho dne 
> zjistíme, že má nepoužitelně velký vnitřní odpor a i přes skoro nominální 
> kapacitu je na vyhození. Důvod je ten, že když nabíjíme plně vybitý 
> článek, rostou v něm amorfní struktury, protože je to rychlejší, než 
> krystalizace. Když ale aku udržujeme plně nabitý, amorfní struktury 
> přecházejí na krystalické, protože je to energeticky výhodnější. Protože 
> při vybíjení se přednostně rozpouštějí amorfní a při malém vybití 
> nevznikne důvod rozpouštět krystaly, postupně takto roste procento 
> krystalizace. Krystaly mají malý povrch a špatný kontakt s elektrodou, 
> takže roste Ri. Konečná fáze je vlastě zas mechanická destrukce: Místo 
> amorfních struktur na celém povrchu elektrod je všude hromada krystalů, 
> které se při vybíjení od elektrody odpojí a už vybít nejdou.
>
> Závěr je tedy ten, že by se mělo co nejčastěji dobíjet kvůli 1, ale občas 
> pořádně vybít kvůli 2. Zákazníkům obvykle doporučuji vybití 1 za měsíc, 
> nebo alespoň několikrát do roka.
>
> Občas zjistím, že jsem telefon už dlouho pořádně nevybil, tak vybíjím 
> ještě důkladněji: Nejdřív pustím třeba youtube a nechám hrát než to zarazí 
> kvůli vybité baterce. Pak hraju hry, než to zase zarazí. Pak ho nechám 
> dovybít již jen běžným používáním. Vybitý nechám uležet, znova zapnu 
> (pokud nejde, připojím na nabíječku, ale po zapnutí ji zas hned odpojím) a 
> nechám zas až do stádia, kdy se vypne (tahle část procesu při novém 
> telefonu k ničemu nevedla, vypnul se znovu po pár minutách, teď po 
> několika letech již při dalším kroku vydrží dobu srovnatelnou s uležením - 
> i několik hodin).
>
> Občas taky zjistím, že jsem telefon již víc než týden nenabíjel:-)
>
> PH
>
> -----Původní zpráva----- From: David Obdrzalek
>
> On 17 Apr 2017 at 14:57, Pavel Kutina wrote:
> ...
>> Takze na tom asi neco bude. Nejaka teorie k tomu samozrejme je, ale 
>> popravde
>> receno, ted jsem linej ji hledat :)
> To je prave to, co nedokazu najit. Ani jen laicky popis, ktery dava aspon 
> nejake
> vysvetleni. Vsude se pise, ze to je spatne, ale bez dalsiho. "Kdyz jsou na 
> 100%,
> nafouknou se" na me pusobi jako pozorovani asi tak ve stylu "kdyz si dam 
> kokos na
> usi, prileti letadlo".
> Pripada mi to stejne nejasne pouzivane jako buzzword "pametovy efekt" nebo
> doporuceni, ze se musi/nesmi jednou za cas baterka technologie A vybit 
> plne na
> rozdil od technologie B (kde A,B je cokoli, i naopak).
>
> Delaji to zmeny teploty? Treba kdyz se po uplnem nabyti teplota v 
> mistnosti zvysi?
> Nebo si zvysuje teplotu baterka sama tim samovybijenim zahrivanim 
> vnitrniho odporu a
> tesne pod temi 100% to v kombinaci uz je pres hranici? Jak moc? Jak 
> rychle? Nebo jak
> jinak to je?
>
> A je to stejne pro -ion a -pol?
>
>> ----- Original Message ----- From: "David Obdrzalek" 
>> <David.Obdrzalek na mff.cuni.cz>
>> Tohle mi uz delsi dobu vrta hlavou. Proc?
>>
>> (na rade mist jsem videl psane, ze se Li-xxx maji skladovat nabite na 
>> 40%, 50%
>> apod., ale nikde jsem nenasel vysvetleni. Pouze konstatovani, ze to ma 
>> byt
>> tak a ne jinak.)
>>
>> Dale, mam dojem, ze rada zdroju prebira moudra z jinych zdroju a pritom 
>> volne
>> zamenuje Li-ion a Li-Pol. Je to opravdu pro zachazeni s nimi jedno nebo 
>> prebiraci
>> mouder jen nerozlisuji, protoze "lithium jako lithium"? 