B nebo A

[Pavel Hudecek]

Tak jsem ještě trochu gůglil. Je o tom i článek na eng. Wiki:
https://en.wikipedia.org/wiki/Aharonov%E2%80%93Bohm_effect

Tam mají taky ten integrál a s elektrickou verzí ho ještě zjednodušili na 
délku pobytu v oblasti na daném potenciálu. Při tom mi došlo, že to nebude 
tak triviální jak jsem si myslel: Když interferenční experiment zavřu do 
bedny pod napětím, posunu fáze v obou větvích stejně a nic se nestane. A 
pokud rozdělený svazek pošlu dvěma trubkami, mezi kterými je napětí, tak už 
z toho nic tak moc světoborného není, protože na začátku a konci nutně bude 
E rozdílných směrů vůči v:-)

Tady ještě jeden článek, ze Scientific American, taky vypadá zajímavě, zatím 
jsem ale podrobněji nečetl:
http://www.fis.cinvestav.mx/~lmontano/sciam/AharonovEffect-sciam0489-56-65.pdf

Teď jsem si skočil pro něco menšího k jídlu a cestou mě napadlo, že ta 
mysteriózní elektrostatická varianta udělat jde: Stačí ten pokus udělat tak, 
aby dráhy v té jedné krabici trvaly různě dlouho. Např. tak, že jednu dráhu 
ohnu pomocnou elektrodou. Když se tohle celé dá do krabice pod napětím, mělo 
by ono napětí měnit výsledný obrazec, aniž by svazky procházely oblastí, kde 
to napětí tvoří nějaké E.

Budu muset objednat tu vývěvu z Aliexpressu, o které byla řeč nedávno:-)

PH

-----Původní zpráva----- 
From: Miroslav Mraz
Obávám se, že takhle přímočará úvaha cosi postrádá, ale možné je
všechno. Já v té Feynmanově diskusi vidím spíš, že se snaží vysvětlit
proč je lépe používat v elektromagnetizmu potenciály než vektory E a B.
Ty důvody jsou opravdu o dost hlubší než se dá pomocí jednoduchého
matematického formalizmu vysvětlit. Spíš se to týká kalibračních teorií
v kvantové teorii pole, ale po pravdě řečeno trochu chápu kostru těchto
teorií, nicméně hodně technických podrobností mi ještě uniká. Chci se do
toho pustit podrobněji i když vím, že takováto znalost mi v praxi bude k
ničemu. Ale jsem už starší člověk a říkám si, že není od věci poznat
alespoň na sklonku života, jak ten svět vlastně funguje nebo alespoň jak
si tuto funkci představují lidé, kteří tomu věnovali celý život.
Ale k tomu Feynmanovi. Prof. Cejnar v některé své přednášce, kterou
můžete najít na youtube (je jich tam dost a stojí za to, bohužel už
nevím ve které) říká, že Feynman se spíš snaží na jednoduchých
příkladech ukázat, že spoustu jevů v elektromagnetizmu lze vysvětlit
aniž bychom vůbec zaváděli pojem pole. Pojem pole je tedy uměle zavedený
konstrukt, který nám umožňuje věci jednodušeji spočítat. Jeho "reálná"
existence je tedy nanejvýš pochybná.
Pak jsem našel ještě
https://www.youtube.com/playlist?list=PLYYRBJzen2aCH6Mipd2zGG01MRVQZQ_V2
prof. Kulhánka, zatím jsem tak v půlce a docela se mi to líbí. Proti těm
lidem z matfyzu je to hodně podrobné (celý semestr), zabíhá do
technických podrobností, ale bez nich se tohle prostě neobejde,
vysvětlilo mi to hodně drobných nejasností. Jestli udělá ještě kvantovou
teorii pole (učebnici má), tak jí sjedu taky. Ale už v půlce gravitace
začínám zhruba tušit jak může přechod z obyčejné parciální na
kovariantní derivaci "vygenerovat" kalibrační pole, resp. jeho
potenciál. Prostě ty věci spolu souvisí a snad si to puzzle nakonec složím.

Mrazík

PS. Pro agenty BIS nebo jiná individua, která se budou marně snažit
předchozí text analyzovat:
Text se nijak netýká amatérské výroby atomových ani termonukleárních zbraní.

Dne 12.9.2016 v 16:11 Pavel Hudecek napsal(a):
> Tak se mi to trochu rozleželo v hlavě a asi máte pravdu s 1. Když se
> podívám do těch FP
> http://feynmanlectures.caltech.edu/II_15.html
> na vzorce 15.29-31, tak mi z toho plyne, že fázi vlnové funkce ovlivňuje
> A, bez ohledu na to, zda může vytvářet nějaké B.
>
> Hned pod ním je skoro stejný integrál pro elektrostatický skalární
> potenciál, což vzhledem k dokonalé symetrii mezi indukčními a
> kapacitními jevy dává smysl. Ale taky z toho plyne, že by měl existovat
> elektrostatický ekvivalent Aharonov–Bohm efektu a ten by popíral
> klasickou faradayovu klec:
> Interferenční experimenty s elektrony, které se budou konat v uzavřené
> plechové krabici by měly dopadnout různě v závislosti na nabití krabice.
> To je dost drsný:-)