B nebo A

[Pavel Hudecek]

Škoda že už nejsou na uloz.to:-)
Ale mají tam To nemyslíte vážně, pane Feynmane - doporučuji:-)

A FP jsem našel oficiálně anglicky, kapitoly 15.X zde:
http://feynmanlectures.caltech.edu/II_15.html

Tady tyhle věci by měly být až do 15.6 statické.

Že lze přidat konstantu je jasné už z názvu potenciál. Zároveň z povahy 
magnetizmu je jasné, že vlastnosti té "konstanty" nejsou tak triviální jako 
u skalárního elektrického potenciálu.

Před tím jsem se vyjádřil trochu matoucím způsobem.
Jde mi o to, zda existují okolnosti, kdy:
- A něco reálně dělá (např. ovlivňuje interferenční obrazec elektronů) a 
zároveň nevytváří B, tedy že rot A = 0.
- A něco reálně dělá, vytváří i nějaké B, ale to samotné B by k vysvětlení 
daného děje nestačilo. Tak nějak si zjednodušeně představuji závěr zmíněného 
experimentu Bohma a Aharonova.

Ono je to asi v těch dvou kapitolách vysvětleno, ale abych pravdu řekl, na 
tuto úroveň matematiky nestačím..

PH

-----Původní zpráva----- 
From: Miroslav Mraz
Feynmanovy přednášky bohužel nemám, ale pochybuji, že by zrovna tohle
všichni před vámi přehlédli. Dvě stručné poznámky k problematice
1. Vektorový potenciál je potenciál. Lze ho tedy volit do jisté míry
libovolně - je možné přidat k němu konstantu nebo dokonce libovolnou
funkci, jejíž gradient je nulový (rot grad = 0) a výsledné pole B se
nezmění. To, že se obvykle volí tzv. Lorenzova kalibrační podmínka je
věcí dohody, která takto významně zjednodušuje rovnice.
2. Maxwellova teorie elmg. pole je teorie relativistická. Za mých
mladých let se ještě na FELu učilo, jak aplikací Lorenzovy transformace
na Coulombův zákon dostaneme právě Maxwellovy rovnice. Čímž chci říct
pouze to, že nelze oddělit elektrickou a magnetickou složku pole - lze
najít vztažnou soustavu, kde B=0, přičemž E!=0 a naopak v jiné soustavě
může být B!=0 a E=0 a pořád je to stejné pole.

Mrazík

Dne 26.8.2016 v 19:22 Pavel Hudecek napsal(a):
> Ve Feynmanových přednáškách je kapitola přesně tohoto jména (díl II
> třídílného vydání, kapitola 15.4, str. 267). Pojednává o tom, zda a kdy
> je výhodnější použít magnetickou indukci B, nebo vektorový potenciál A a
> také, zda vlastně jedna, nebo obě tyto veličiny reálně popisují
> magnetické pole.
>
> Zmiňuje se tam o možnosti, že může být zároveň A!=0 a B=0, např. mimo
> solenoid.
> (solenoid = štíhlá jednovrsvá válcová cívka)
>
> A v další kapitole (15.5: Vektorový potenciál a kvantová mechanika) se
> zmiňuje o experimentu, kde se nenulové A vně štíhlého magnetu použitého
> místo solenoidu měřitelně projevuje na chování elektronů. Z toho pak
> plyne, že pouze A je na rozdíl od B reálné pole.
>
> Jenže mě to přijde divné: Podle Biot-Savartova zákona neexistuje důvod,
> proč by B vně solenoidu mělo být nulové. Bude jen o dost slabší, než
> uvnitř. Přijde mi tedy, že porovnává B zjednodušeně odhadnuté na 0 se
> skutečně spočítaným A, což by byla blbost.
>
> Něco důležitého mi uniklo, nebo i na Feynmana platí přísloví o mistru
> tesaři?