Trochu OT - Lodní šroub

Kuba Jan honza.kuba na gmail.com
Sobota Duben 12 12:46:12 CEST 2014


No kdyz uz jste to nakousnul s temi poloponorenymi srouby, to je dalsi 
vec, kterou vubec nechapu. Podle dostupnych informaci to ma vyssi ucinnost,
nez plne ponoreny sroub. Coz odporuje logickemu vysvetleni.  ( memu 
samozrejme :- )   )

Jinak co se tyce profilu klasickeho sroubu, myslel jsem si, ze zalezi na 
plose listu a jeho stoupani.  Ta plocha musi byt samozrejme pocitana v 
pomeru ke vzdalenosti od stredu sroubu
a pro kazdy bod té plochy samostatne.
Pokud tehle podmince stejne  vyhovuji dva geometricky rozdilne srouby, 
mely by mit stejne vlastnosti.  Zanedbavam samozrejme vliv odporu, 
kavitaci, silu listu - jedna se o idealni model
sroubu.

Dne 12.4.2014 7:38, Admin HWnews napsal(a):
>>
>> Jaký je "funkční" rozdíl, mezi vrtulí A  a B.
>> Nějak mi není jasné, proč má vrtule A oproti zvyklostem ty listy tak
>> protažené. Jsou užžší , ale delší.
>> Pořítám, že účinná plocha listů je v obou případech stejná, proč se
>> vyrábí ta "vylomenina" typu A ?
>
> Vyber lodniho sroubu je pomerne komplexni vec - kdyz jsem jezdil jeste 
> zavodne lode (F1 V) tak jsem se srouby stravil pomerne dost casu 
> (bohuzel) a dost jsme jich vyrobili a take znicili.
>
> Lodni sroub na obrazku A je zcela jiste rychlobeznejsi a poskytuje 
> vyssi rychlost za cenu toho, ze pracuje v nizsim rozsahu otacek a v 
> malyhc otackach ma maly tah. I tak to neni sroub pro zavodni ucely - 
> pro maximalni otacky (15-30.000) se pouzivaji dvouliste srouby nebo 
> dokonce jednoliste a treba jen poloponorene.
> Jako ukazka pro predstavu je tahle elektrika, kde je videt jak 
> poloponoreny sroub haze vodu desitky metru za lod:
> https://www.youtube.com/watch?v=MR-6dwFVlLs
>
> Sroub B je v podstate takova klasika pro pomale lode (ala remorker), 
> ktery pracuje vetsinou s velkym skluzem - jinak receno poskytuje velky 
> staticky tah. Delaji se varianty jak triliste tak ctyrliste nekdy i 
> viceliste. Je to dovisle od toho jake jsou otacky tak aby stihla 
> dotykat voda a nevznikala kavitace na nabezne hrane.
>
> Tech sroubu se dela samozrejme x dalsich variaci - treba toto:
> http://www.funrcboats.com/ProductInfo.aspx?productid=OCM447
>
> je v podstate klasicky sroub pro rychlostni zavody s ponorenym sroubem 
> - zde je v podstate krome stoupani dulezita sirka nabezne hrany (ta 
> cast kde to nabira vodu u naboje) a pak vybrani na odtokove hrane. 
> Pokud je jako na obrazku mam vyssi tah v nizsich otackach, ale omezuje 
> to maximalni rychlost - pokud chci lod nastavit na vyssi maximalku tak 
> musim tu zadni hranu u naboje ubrat.
> Jinak takovy sroub jako je na obrazku - 47mm prumer spotreboval cca 
> 2kW vykonu a spotreba paliva u motoru 6.5ccm byla 350ml za 8 minut. 
> Jezdilo se na FAI palivo tedy bez nitromethanu.
>
> tady jsem ted nasel nejake povidani - ale necetl jsem to detailne:
> http://www.rcraceboat.com/Propcuttingpage.html
>
>>
>> Další dotaz mám konkrétnější, jedná se o to, že se mnozí výrobci
>> závěsných lodních motorů chlubí tím,
>> že splodiny jdou ven středem lodního šroubu - viz "vrtule_vyfuk.jpg"
>> která má dutý střed.
>>   A díky této konstrukci jdou prý splodiny ze závěsného motoru nad
>> hladinu dále od lodi.
>> Dejme tomu.
>>   Podle mě je to ale kontraproduktivní, protože vrtule netlačí na vodu,
>> ale na vzduchové bubliny. Jak známo, ve vodě s bublinkami ( např. pod
>> splavem)
>> se nedá plavat, nezabírá to, atd...
>> V praxi podtlak před šroubem může vytvořit kavitaci nad listy. A za
>> šroubem, kde se to může opřít bez broblémů do vody
>> nafoukáme vzduch, ať jsou také problémy. Neboli tak nějak to vidím.
>> Má k tomu všemu prosím někdo vysvětlení?
>
> no ja bych rekl, ze padlo/ruka funguje trochu jinak nez sroub (pokud 
> to je sroub a ne padlo ;-) - u padla se vyuziva v podstate rozdilu 
> odporu prostredi mezi veci pohanenou a tim padlem - pokud snizite 
> odpor prostredi v miste kde padlo zanorujete tak snizite pomer odporu 
> a tim i hnaci silu
>
> sroub funguje dle meho ciste reaktivne - tedy hmotnost urychlene vody 
> atd. viz hybnost a cely Newton
>
> respektive aby me nekdo nechytal za detaily - u toho padla prevazuje 
> ta slozka odporu prostredi nad tou reaktivni (protoze padlo ma nejaky 
> skluz, kterym samozrejme take vodu urychlime) - u sroubu je to presne 
> naopak
>
> RV
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list



Další informace o konferenci Hw-list