Re: Mikropájka

[Petr Labaj]

Ale prece kdyz pajim nejaky jednotlivy pajeci bod, tak se spis
uplatnuje tepelna kapacita hrotu, nez nejake nahrivani a vedeni
tepla. Ten hrot ma odhadem tak 20-50 nasobnou tepelnou kapacitu
nez ten pajeny bod (samozrejme s vyjimkou nejakych velkych
zemnich ploch, ale tam se stejne vetsinou pouzivaji mustky).
A prestup tepla mezi teliskem a hrotem se da snadno vylepsit
omotanim alobalem a nasunutim na tesno, kdyz uz teda vyrobce
neumi dodrzet nejake rozumne tolerance.

Kdyz si vyrabim sve hroty, tak delam vnitrni prumer mensi, nez
maji originaly, takze mi to "tesni" i bez alobalu. Vyrobce
predepisuje diru 4mm, ja ji vrtam 3.7mm.
Navic pokud by tohle mel byt fakt nejaky problem, tak se prece
da udelat ta teplosmenna plocha delana, tj. trubicka hrotu nariznuta
a stazena nejakym pruznym elementem.

Ale zrejme je chyba ve mne, ze problemy u teto techniky nejak
neumim najit.

PL

**********************************

From: "RV" <vicek.radek na cpost.cz>
To: "HW-news" <hw-list na list.hw.cz>
Sent: Tuesday, November 19, 2013 10:47 AM
Subject: Re: Mikropájka


Jiste delat se da s leccims, ale jsou soucastky kde je treba bejt 
presnej. Ja ted hodne pouzivam keramicke kondy v hodnotach uF - do cca 
20uF jsem v podstate zrusil tantaly - tam je treba aby hrot podrzel 
teplotu a nanesl spravne mnozstvi pajky.

Je sileny rozdil treba mezi moji prastarou Ersa a tou od Conrada - 
problem je prave ve spatnem prestupu tepla mezi teliskem, cidlem a 
hrotem - na to proste zadnej PID nestaci.

Radek Vicek

Dne 19.11.2013 10:35, Petr Labaj napsal(a):
> Co to znamena, kdyz se rekne, ze se pajecka neda pouzivat?
> To jako ze se vyhreje na prilis malou nebo naopak velkou teplotu,
> nebo teplota kolisa, nebo v cem je problem?
>
> Prece pajecka je jeden z vubec nejjednodussich elektrickych
> pristroju - prevest elektrinu na teplo je ten vubec nejjednodussi
> fyzikalni princip.
> Urcite bude rozdil mezi obycejnou pajeckou a nejakou high-tech,
> ktera pouziva VF ohrev nebo jine kosmicke technologie, ale o
> tam tady neni rec.
>
> Ale mezi temi obycejnymi snad nema az tak v cem byt dramaticky
> rozdil. Topne telisko je trivialni zalezitost, termoclanek taky. Jejich
> vzajemne umisteni taky neni nic dramaticky sloziteho.
> Hroty jsou kus pozelezene medi, tak to taky neni zadna mise na Mars.
> A ze by vyrobce nebyl schopny naprogramovat nejaky jednoduchy
> PID regulator, aby udrzel teplotu hrotu v rozumne toleranci, to se
> mi ve 21. stoleti taky nejak nezda.
> Uznavam samozrejme vyhodu vyssiho vykonu a pripadne nejake
> inteligence, jako je napr. snizovani teploty hrotu pri necinnosti.
>
> Ja mikropajecku pouzivam malo, vetsinou delam trafopajkou
> nebo horkovzduchem. Ale kdyz uz ji pouzivam, tak mezi nima
> zadny zasadni rozdil nevidim. Hroty si dokonce delam sam na soustruhu
> ze zeleza, funguji stejne dobre jako ty originalni (jen je delam kratke,
> prece jen tepelna vodivost zeleza je o dost horsi).
>
> Uz jsem pajel i hrebikem, ktery jsem drzel v kombinackach a nahrival
> na sporaku (opravoval jsem jedne kamaradce tranzistorak, a ona
> doma nic jineho nemela), taky to slo. Uznavam, ze timhle uz se pajelo
> hur, ale mezi normalnimu mikropajkami v pripade pouziti stejneho
> hrotu fakt zadny zasadni problem nevidim.
>
> PL