V cem simulovat 5..10GHz kovovy rezonator?

[balu@home]

Ahoj,

koeficient kvality je pomer celkovej ulozenej energie a energie 
spotrebovanej v jednej periode kmitov. Diery (pokial ten rezonator cez 
ne nesvieti) Q neovplyvnuju. Takisto, pokial cez ne nebudes interagovat 
s polom vo vnutri nezmeni sa ani rezonancna frekvencia.

Tych 30000 by som tipoval skor na nizsie frekvencie, v GHz oblasti to 
bude menej (vodivostne straty stupaju s frekvenciou).

Tu slucku treba strcit nie len kolmo na E pole, ale podla moznosti do 
miesta kde ma H pole rozumne velke maximum. Inak sa tam nenaviazes.
Nezabudni ze ide o rezonator so stojatou vlnou. Mas tam sice oscilujuce, 
ale fixne rozlozene E aj H.
Pre lepsie vysledky si nezabudni v simulatore odkliknut PEC material :-)))

Meranie Q cez S11 je velmi 'tricky'. Najlepsie vysledky dostanes ak 
budes kriticky naviazany, to ale nie je jednoduche dosiahnut. Akonahle 
budes podkriticky, alebo nadkriticky naviazany |S11| bude viacmenej 
stale rovne 1 a faza konstantna.

Zmerat koeficient vazby vyzaduje pomerne zlozitu kalibraciu energetickej 
bilancie a je to citlive napriklad aj na prisposobenie na meracom porte 
(cast energie sa odraza naspat, co sposobuje pomalsie vytekanie energie 
z dutiny). Ak tam mas este jednu antenu ovela lahsie sa meria S21.

b.




On Nov/11/2013 13:28, Marek Peca wrote:
>
> Teoreticke vztahy pro povrch a objem kavity jsem nasel, to ano. Ale
> protoze tu kavitu chceme vselijak trapit, napr. do ni vsude mozne
> vyvrtat diry, ktere to budou vselijak kazit, chtel jsem prave simulaci
> zjistit, jak se ty diry projevi -- o kolik spadne Q, jak moc se to
> preladi, jaky bude vliv prumeru der atd.
>
> Take, v teto fazi predevsim, jsem si chtel odsimulovat, jak moc se
> povede umistit to buzeni. Prestoze jsem koukal do nekolika ucebnich
> textu i do R.E.Collins: Foundations for microwave engineering, moc jsem
> tam toho o navrhu buzeni nenasel. Jasne, ze kdybych byl kdovijaka hlava,
> asi bych byl schopen vse odhadnout a odvodit z prvotnich principu, ale
> jelikoz je toto vzdaleno mym vedomostem i zkusenostem, zabralo by to
> neunosne mnozstvi casu -- proto jsem chtel simulaci overit, jak moc by
> bolelo nahodit geometrii buzeni zkusmo.
>
>> Ohladom budenia - zakladny princip je naviazat sa na zlozku pola
>> pozadovaneho modu. Da sa to urobit roznymi sposobmi, spomeniem tri:
>> 1) na interakciu s elektrickou zlozkou sa pouzivaju anteny
>> 2) na interakciu s magnetickou zlozkou sa pouzivaju slucky
>> 3) na kombinovanu interakciu sa pouzivaju apertury (diery a vlnovody
>> napr.)
>>
>> Ak som spravne pochopil ze si strcil slucku do E pola "(snazil jsem se
>> umistit smycku cca podle ocekavaneho E pole) to TE021 nenaslo tusim
>> vubec" tak to ze sa nic nevybudilo je uplne normalne :-)
>
> Nevim, zda jsem to popsal dobre, ale: smycku jsem se snazil umistit tak,
> aby byla (aspon jeji cast) tecnou k E poli v miste maxima E pole. V
> nejakem miste kavity mi to chodilo cca dle predstav (ale to byl jen ten
> eigenmode solver), v jinem ne.
>
>> Intrinzicke Q takehoto rezonatora (Q0) bude v rade 10-30k, pokial
>> nepouzijes supravodic vyssie urcite nedostanes.
>
> To chci a predpokladam, OK.
>
>> Je to typicky ucebnicovy priklad, vztahy na vypocet Q najdes v
>> literature. Q0 zalezi od pomeru stran aj frekvencie, ak chces co
>> najvyssie Q treba tvar rezonatora optimalizovat.
>
> Myslim, ze jsem tomu optimu blizko, ale jeste to overim, dik za tip.
>
>> Pre problem tvojho typu bude dolezite aj zatazenie rezonatora externou
>> impedanciou (cez vazbu). Ak chces ziskat najvyssiu hodnotu Qloaded
>> vazba musi byt podkriticka, maximalne kriticka (t.j. velmi slaba).
>
> Minimalne pro ucely mereni bych se rad dostal co nejblize vazbe kriticke.
> Zda je optimalni i pro zamyslene aplikace, to si ted nejsem jist. Ale
> predevsim bych rad videl tu zmerenou hodnotu Q jako prvni krok, zda ma
> vubec smysl pokracovat.
>
>> Pri vypocte rezonancnej frekvencie nezabudni na to, ze so silnejucou
>> vazbou (zatazovanie rezonatora) klesa jeho rezonancna frekvencia
>> (pomerne dost). Da sa to tiez vsetko presne vypocitat => znova ziadna
>> ducharina :-)
>
> Na to jsem zapomnel, to by mohlo mit vyznam, diky.
>
>> CST je viac nez postacujuci nastroj na taketo simulacie.
>
> To jsem chtel slyset. K tomu mi tedy porad, ktery z tri dostupnych
> resicu pouzit.
>
> - resic pro vlasni kmity je bezva, ukaze mi prubehy pole v rezonanci,
> takze vidim, zda tam kmita zamysleny TE021, nebo nejaky humus -- potud
> dobry; naproti tomu z neho asi nedostanu verohodny prubeh frekvencni
> charky, protoze, nepletu-li se, pocita jen s danym konecnym poctem N
> vidu, kde N v mem pripade
> a) je moc male, aby se dalo vysledku verit (treba N=50)
> b) mi uvari CPU a budu to pocitat mesic
>
> - resic v casove oblasti by se mi libil nejvic, ale zase... pokud bych
> mel nechat bezet prubeh hodne dlouho, uvaril bych CPU, nebo to necham
> bezet nejakou "rozumnou" dobu, a pak mi pripada, ze to CST neumi z malo
> zatlumene odezvy rozumne spocitat -- pletu se?
> Mozna bych mohl zkusit graf casove odezvy exportovat a pak to prohnat
> tim "harminv" z MIT... ma-li to smysl.
>
> Predevsim me ale stve, ze aby mi ukazal tvar pole, musim predem (dost
> presne, kdyz uvazuji Q~10^4) uvest frekvenci => zacarovany kruh. Zkousel
> jsem dosadit tu frekvenci z eigenmode solveru, ale bohuzel se vysledky
> moc nepodobaly, aspon myslim.
>
> - resic ve frekvencni oblasti jsem zkousel nejmin, zatim nepredpokladam,
> ze by prinesl nejakou vyhodu oproti vyse zminenym dvema. Je to tak?
>
>> Len treba rozumiet tomu co robis :-)))
>
> Podminka neni splnena ;-)
>
> Diky za rady, M.
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list