Akoze curve tracer, was: Hardwarova otazka

[Miroslav Mraz]

Jan Waclawek píše v Út 29. 01. 2013 v 15:21 +0100:
> Rad by som sa este vratil k tej myslienke, co pred tyzdnom v suvislosti s meranim (aj) transilu nadhodil pan kolega Mraz - "nabit" cievku apotom ju "vybit" do meraneho prvku (DUT) merajuc  priebeh prudu aj  napatia, cim by sa dala ziskat VA charakteristika (samozrejme s urcitymi obmedzeniami danymi touto metodou). (Nemam teraz moznost dat link do archivu ale skalni citatelia hw-list si urcite spomenuty prispevok aj so schemou od pana kolegu Mraza najdu).
> 
http://www.volny.cz/mrazik/tmp/tracer.pdf

> Paci sa mi na tej myslienke, ze pre prvky zeneroidneho typu si to prirodzene "najde" prierazne napatie. A "mierou nabitia" cievky je aj obmedzena energia, ktora sa v DUT pri jednom merani rozptyli (a mimochodom aj max. prud). 
> 
Zkoušel jsem jen tak trochu simulaci v quics, s nějakými rozumnými
parametry součástek to vypadá, že pokud bude vzorkovací frekvence AD
převodníku cca 100kHz, mohlo by to nějaká relevantní data dát. Trvání
těch přechodových jevů se dá směstnat do řádu ms.

> Na druhej strane, co ak DUT bude diodoid? Zostane tam tiect trvaly prud zo zdroja.
> 
Ano, to je problém. Pokud myslíte pojmem diodoid něco jako
charakteristiku typu I=konst. (tranzistor v běžném režimu), pak to
napětí skokově spadne, takže máte jen body na začátku I=konst. a na jeho
konci.

> Takze ja by som skusil taku modifikaciu, ze cievku a zdroj by som vlozil nejaky vhodny odpor, ktory by urcoval aj maximalnu "nabitost" cievky, a na ten isty koniec by som pripojil aj tranzistor do zeme, ktory by zopol v tej istej chvili ako sa rozopina ten povodny tranzistor (samozrejme tam vznikne "nejaky" prechodovy dej, to by chcelo trocha preskumat).

Asi by stačil kondík paralelně k té cívce. Nemrháte tak energií, můžete
měřit náběh přechodového jevu i jeho spád. Ten kondík pak určí max.
napětí při dané energii. Jenže s tou energií je trochu problém. Počítal
jsem s řádem 1mJ, ale pro některé pidi-prvky to asi bude likvidační.
Třeba pro takový velký kus křemíku jako je IRF540 udávají výrobci od 13
do 220mJ avalanche energy - a to jen v rámci SOA, 700mJ je bezpečně
likvidační.
> 
> Co myslite, je to totalna blbost, alebo sa oplati tu myslienku rozvijat?
> 
> Dalsi krok je vymysliet, ako to cele dostat do nejakeho "mostika", aby sa dali automaticky merat oba smery... :-)
> 
> wek   
> 
Asi by bylo lépe místo cívky vzít transformátorek, to původní schéma
bylo fakt jen prvotní nápad. U trafa by šlo přepínat vinutí pro malý
proud a velká napětí nebo naopak. Pokud přepínáním obou směrů míníte
měření v I. a III. kvadrantu, myslím, že je to zbytečné.

Mrazík