Magnetofonové pásky

[Vláďa Anděl]

Nejen působil, ale taky jsem ho vyplavil při praní ponožek :-) tak že 
voda z 1. patra tekla až do sklepa. Byl jsem tam v roce 80-81.

Kotelník pouštěl teplou jen když se měli jít kluci sprchovat, tak jsem 
zašpuntoval umyvadlo, pustil teplou a čekal. Jenže mezi tím přišel 
kamarád, ať jdu do hospody a na vodu jsem úplně zapomněl... Zjistili to 
až když to doteklo do suterénu - část po schodech a část mezi panelama. 
Potrestat mě nakonec nemohli, útvar by pak nebyl vzorný :-)
To byly časy ...
Anděl

On 25.12.2013 9:17, Raven wrote:
> Cau, mohu vedet v kterem roce jsi pusobil na BAUMSu (nebo jak se tomu 
> baraku rikalo)?
>
> S pozdravem Raven
>
>
>
>
> Dne 24.12.2013 22:54, Vláďa Anděl napsal(a):
>> Jo, dělal jsem to na vojně. Byl jsem jako učitel ve výcvikovém 
>> středisku spojových specialistů v Popradu. Takže jsem měl k dispozici 
>> veškeré tehdy pro mě myslitelné měřící vybavení hlavně na VF techniku 
>> a měl jsem k dispozici mechanickou dílnu i se soustruhem. A spoustu 
>> času :-) absíky nikdo moc nebuzeroval.
>>
>> Už opravdu nevím jak jsem to brzdil z převíjení, je možné že jsem 
>> nějaké takové finty používal. Ty špagátkové brzdy se nepoužívaly na 
>> nastavení základního tahu pásku jako to měly B70, ale pouštěl jsem do 
>> motoru proud, aby se točil na druhou stranu. Proto jsem neměl 
>> problémy se stabilitou tahu, jako měly B7x a B9x. Brždění z převíjení 
>> - špagátková brzda je mechanický zesilovač. Tah špagátku zesiluje 
>> podle úhlu opásání. Jenže to funguje jen v jednom směru, kde pružina 
>> táhne po směru otáčení. Na pevném úchytu na druhém konci je už síla 
>> podstatně větší. Takže cívka, na kterou se navíjí, je bržděná 
>> minimálně, odvíjecí táhne mnohem víc. Ale je možné, že problémy tam 
>> byly. Už je to hodně dlouho, co jsem ten magneťák neměl zapnutý.
>>
>> Anděl
>>
>>
>> On 24.12.2013 22:20, Pavel Troller wrote:
>>> Zdravím,
>>>    tak to je opravdu jedinečná konstrukce! Vznikala na vojně ? Moc 
>>> děkuji za
>>> fotky! Jednoznačně nejdokonalejší nefiremně vyrobená konstrukce, 
>>> kterou jsem
>>> viděl. Ani pan Studer by se stydět nemusel, kdyby tohle byl jeho 
>>> první kousek
>>> - některé konstrukční prvky, jako je ta regulace rychlosti tónového 
>>> motoru,
>>> jako by mi to i připomínaly, ikdyž on to řeší magnetickým snímačem - na
>>> plášťovém rotoru tónového motoru má vyražené drážkování a snímá to 
>>> takovou
>>> magnetickou "hlavou".
>>>    Víc než rázů po rozběhu bych se bál "přechodového děje" při full 
>>> stopu
>>> z plné rychlosti při převíjení, je-li jedna cívka již skoro plná a 
>>> druhá téměř
>>> prázdná. Buďto musely být opravdu velmi kvalitně udělané silné a 
>>> perfektně
>>> seřízené brzdy, nebo to muselo občas tomu pásku ublížit - to někdy 
>>> udělá i ten
>>> Revox, přestože by to "měl umět" - má přepínač velikosti cívek a 
>>> reguluje tahy.
>>> Proto jakmile hraji pásky tloušťky 35 um a méně na Revoxu, tak při 
>>> převíjení
>>> nejdu nikdy do stopu, ale přepnu na opačný směr převíjení (to 
>>> elektronika
>>> povoluje) a stopnu, když civky zhruba stojí. Pro pásek je to mnohem 
>>> méně
>>> drastické :-). Třeba jste to takto řešil v elektronice automaticky ? 
>>> Ještě
>>> lepší profi stroje to prý takto také mají, ale Revoxy té základní 
>>> řady (do
>>> PR99) ještě ne.
>>>    Zdraví Pavel
>>>
>>>> tak jsem to došel do sklepa nafotit.
>>>> http://vaelektronik.cz/fotky/mg.html
>>>> Motory jsou z B4, setrvačník a mechanika u přítlačné kladky z B100 
>>>> (všechno
>>>> se dalo koupit jako náhradní díly), elektromagnety u špagátkových 
>>>> brzd z
>>>> telefonňáckých krokových voličů. Motor u setrvačníku má optické 
>>>> snímání
>>>> otáček pro regulaci. Motory jsou řízené napětím, motory pod 
>>>> unašečema jsou
>>>> snad jen na patřičné odbočce z trafa a motor u setrvačníku má v 
>>>> sérii gretz
>>>> a za ním regulační tranzistor. Rázy po rozběhu chytaly odpružené 
>>>> vodítka -
>>>> už nevím jak moc úspěšně, ale cívky 18 cm při rychlosti 38 to nějak
>>>> zvládalo. Mám u toho i dálkové ovládání - po kabelu :-)
>>>> Jen po mě nechtějte abych to pouštěl. Kouká z toho víc drátů, než 
>>>> jsem si
>>>> původně představoval :-)
>>>> Anděl
>>>>
>>>> On 24.12.2013 17:45, Pavel Troller wrote:
>>>>> Zdravím,
>>>>>     ano, ano, to byly doby :-)...
>>>>>     Ten třímotorák z motorů k B4 bych chtěl někdy vidět - dalo se 
>>>>> to použít ?
>>>>> Oproti motoru třeba z Revoxe PR99 nebo B77 mi přijdou hrozně 
>>>>> slaboučké...
>>>>> Na patnáctku cívku asi ano, ale na cokoliv většího včetně 
>>>>> osmnáctky už bych
>>>>> se bál... A ta setrvačnost... Přeci jen rotory u těch profi motorů 
>>>>> jsou
>>>>> lehčí, protože v nich není klec a železné plechy, ale vířivé 
>>>>> proudy vznikají
>>>>> přímo v materiálu toho rotoru... Bál bych se, že při velkém 
>>>>> rozdílu návinu
>>>>> jednotlivých cívek to bude dělat brikule - buďto smyčky pásku nebo 
>>>>> ho to
>>>>> bude naopak trhat...
>>>>>     S ruskými pásky (od firmy Svema, dělala i filmy) jsem měl též 
>>>>> zkušenosti,
>>>>> byly o dost "jiné" než ty naše běžné - snesly poměrně vysoké 
>>>>> buzení, ale asi
>>>>> vyžadovaly jinou korekční charakteristiku pro záznam, protože 
>>>>> pokud člověk
>>>>> chtěl dost výšek, musel relativně dost ubrat předmagnetizaci a tím 
>>>>> zase
>>>>> stouplo zkreslení a ta vybuditelnost klesla. V té době jsem 38 
>>>>> neměl, jen
>>>>> 19, tam to šlo, ale na 9.5 bych to skutečně nepoužil... Taky měly 
>>>>> hodně
>>>>> drop-outů, ale to možná bylo tou nižší předmagnetizací a tím, že 
>>>>> nebyly
>>>>> určeny pro čtvrtstopý záznam.
>>>>>     Zdraví Pavel
>>>>>