ARM- interrupt/event

[Jan Waclawek]

>Já ST èip neznám. Nevìdìl jsem že je možno nìjak vyvést HCLK hodiny, i 
>nepøímo. Nebo alespoò nìjaké hodiny za bìžného provozu. Jediné co mì 
>napadlo je mít je synchronnì s OSC. Ale to by pak nebyla øeè o 163MHz 
>(max pracovní frekvence, tipuji), 

168MHz u STM32F4xx. Je to momentalne asi najrychlejsi Cortex-M, co sa aj
naozaj da kupit.

>protože takový krystal jde dost 
>obtížnì sehnat :-). 

U vacsiny jednocipov zalozenych na Cortex-M3 a M4 (nielen ST) je jadro dost
rychle na to aby ho bolo neprakticke "krmit" priamo z oscilatora, preto je
v nich integrovany PLL v nejakej podobe - ma to byt predsa jednocip.
Kupodivu u casti (vacsiny?) z nich nie je mozne tak vysoke hodiny vobec
zvonka priviest a pouzit PLL je vlastne nevyhnutnost.

>Nevím kolik má HCLK oproti CPU clk, tipuji polovinu 

HCLK *je* CPU clock, napr.
http://infocenter.arm.com/help/index.jsp?topic=/com.arm.doc.ddi0337g/BEIEFGDB.html

Ak myslite AHB clock, ten sa konkretne u STM32F4xx je defaultne na 1:1 voci
HCLK, ale aj da vydelit, myslim ze :2, :4 a :8 (nepamatam si presne).
Uprimne povedane som neprisiel na dovod, preco by som ho delil -
teoreticky sice vplyva na spotrebu, ale nenachadzam rozumny dovod pri
poziadavke na nizsi vykon neist na polovicnu frekvenciu aj s CPU. Ale ta
delicka v kremiku stoji asi viacmenej nic, tak ju tam dali... :-)

>a je 
>nemožné vyvést cokoliv nad 30 MHz. 

To je samozrejme dane implementaciou pindriveru. 
Aj u STM32F4xx je dost problem najst relevantny udaj o tom, co sa da
vyviest; datasheet a manual si jemne odporuju; ale ak je vsetko pravda,
tak datasheetove maximum je 100MHz. Mal som vyvedenych aj tych 168MHz a
nejako to islo, ale tam uz konci vsetka sranda aj vratane moznosti LA co
mam (a je samozrejme pripojeny len tak ledabolo dodavanymi drotikmi),
takze tie obrazky uz boli dost skarede (pulzy neboli take pekne pravidelne
symetricke, v susednych kanaloch boli presluchy, apod.). Preto to, co je
zverejnene, je pri hodinach odvodenych z vnutorneho RC oscilatora, tzv.
HSI (High Speed Internal), cca 16MHz. Ale pri tych 168MHz funguje vsetko
uplne rovnako, aspon vsetko co sa tyka tych obrazkov (t.j. kde sa jedna
len o jadro, AHB a porty) (samozrejme programova pamat FLASH by nestihala,
ale kedze tieto programy su len trivialne slucky, tu bez problemov
zafunguje kombinacia prefetch a jumpcache, t.j. ich slavny ART (TM)).


>Pak ještì píšete o mezikusu mezi procesorem a AHB, což jsem odhadl na 
>asynchronní sbìrnici GPIO periférie, 

Nie, GPIO su u STM32 pripojene korektne cez AHB. Ten medzikus je tzv.
bit-banding - cast pamate (vratane tej, kde je namapovana vacsina
periferii) je aliasovana do inej pamatovej oblasti takym sposobom, ze
zmena celeho wordu v tom aliase zmeni jediny bit v povodnej pamati. Ten
medzikus vlastne vykonava (pre uzivatela transparentne) pri zapise
read-modify-write, a pri citani read-shift-mask. Zaujimavy je najma ten
zapis, lebo je konstrukcne zarucene, ze je atomicky, neprerusitelny; inak
vzhladom na uz uvedeny fakt, ze sa po zberniciach tie data skutocne musia
presuchtat, to az taky mohutny prinos nie je.

wek