OT - Utajovani patentu

[Jaroslav Lukesh]

Ano, to je mi jasné, ale těch 50stC rozdíl u normálního chladiče je při už 
hodně velkém výkonu, pokud se spokojíme s třetinovým, nebo úměrně tomu 
zvětšíme chladič, případně se do vody něco přidá (sůl, nebo cokoli jiného) 
aby nezamrzla, může se jít pod nulu.



----- Původní zpráva ----- 
Od: "Tomáš Hamouz" <hamouz na alsoft.cz>


Hustota energie.

Jak správně píšete, chladič potřebuje teplotní rozdíl desítky stupňů,
aby motor uchladil. Stejný rozdíl budete potřebovat abyste tu energii
z okolí získal. V praxi to znamená že oteplovač (analogie chladiče) bude
mít povrchovou teplotu cca -50stC, takže spolehlivě zamrzne.

Tomáš



JL> A to je to o cem tu mluvím - odebrání tepla okolnímu prostredí.

JL> Dobre, tedy neríkejme tomu domnelému katalyzátoru katalyzátor, ale 
látka,
JL> která stepí vodu ttím ze odebírá teplo okolnímu porstredí. Nemusí to být
JL> jednoduchý proces tak jak jsem ho prezentoval (naliju/ochladí se dotycné
JL> zarízení a rozstepí vodu), muze být i slozitejsí "pres neco", viz ten
JL> príklad se slunecní draslíkovou plynárnou - tam se deje to samé, jen.za
JL> vysokých teplot.

JL> Chladic u normálního auta stihne predat nekolik desítek kW tepelného 
výkonu
JL> vzduchu pri teplotním rozdílu dejme tomu 50stC. Takze podobný (vetsí)
JL> chladic by zase sbíral teplo a ohríval tak toto zarízení.

JL> Je nejaký chemicko fyzikální zádrhel, kvuli kterému by toto nemohlo 
fungovat
JL> za nízkých teplot treba od 0stC nahoru, poprípade se slanou vodou jeste
JL> níze?



JL> ----- Puvodní zpráva ----- 
JL> Od: "Snail Instruments" <snail na snailinstruments.com>

>>Auto na vodu lze, jen je třeba mít vhodný studený katalyzátor.

JL> Ktery ovsem v principu neexistuje, nebo nemuze
JL> delat to, co si predstavujete. Katalyzator
JL> chemicky dej pouze urychluje, ale nemeni
JL> rovnovazny stav chemicke reakce. Za normalni
JL> teploty je rovnovaha v reakci 2 H2 + O2 -> 2 H20
JL> posunuta vyrazne ve prospech vody. (Pokud by tomu
JL> tak nebylo, veskera voda by se za ty ctyri
JL> miliardy let uz rozlozila na kyslik a vodik.) Se
JL> zvysujici se teplotou se rovnovaha posunuje ve
JL> prospech vodiku a kysliku, ovsem tento chemicky
JL> dej spotrebovava energii (zde tepelnou). A
JL> spotrebuje uplne stejne mnozstvi tepla, kolik se
JL> ho uvolni pri spalovani vodiku a kysliku (za idealnich podminek, v realu
JL> mene).