OT: klouzavy let (bylo: Re: ot: Posledni let raketoplanuDiscovery)

RV vicek.radek na cpost.cz
Pondělí Duben 23 09:50:22 CEST 2012


Ta vyska kdy k efektu dochazi neroste linearne.

Prizemni efekt je v podstate dusledek rozdilu mezi teoretickym vypoctem 
kridla a realnym provedenim. Jde o to, ze pro vypoctu profilu se uvazuje 
o kridle s nekonecnym rozpetim. Bohuzel takova kridla nejsou a tak 
zhruba na 1/3-1/4 koncove casti kridla je prubeh vztlaku jiny. Dochazi k 
bocnimu teceni proudnic smerem ke konci kridla, kde dochazi k prudkemu 
vyrovnani tlaku a vzniku viru - to se oznacuje jako tzv. indukovany 
odpor kridla.
Prizemni efekt omezuje teceni proudnic ke konci kridla a kridlo se 
parametry zacne blizit tomu teoretickemu. V podstate na 1/3 kridla 
podstatne naroste vztlak a klesne celni odpor.
Nutno rict, ze prakticky vsechny moderni era maji tzv. winglety (male 
svisle plosky na koncich kridel), ktere oddeluji rozdilne tlaky na 
stranach kridla. Jednak kvuli zmenseni indukovaneho odporu (mensi 
spotreba) a take prave kvuli eliminaci prizemniho efektu, ktery je 
nezadouci - je treba aby se ero chovalo predvidatelne.

Takze u nejakeho dopravaku si nejaky prizemni efekt klidne skrtnete. 
Navic ta klouzavost je dost mizerna - nevim z hlavy presne cislo, ale 
odhaduji to tak na 1:10-12. A pokud jde ero na finale tak uz musi mit 
vytazenej podvozek takze ta klouzavost bude jeste vyrazne horsi.

Radek Vicek

Dne 22.4.2012 23:23, Pavel Kutina napsal(a):
> Pár, někdy i desítku? Opravdu? A kde? Já jen, že se to nazývá "přízemní
> efekt" a nastává, jestli se nemýlím, ve výšce, rovnající se polovině
> rozpětí křídel. Čili u -dejme tomu- DG-1000, což je takový představitel
> lepšího průměru s klouzavostí 1:23, toto nastane ve výšce cca 10m AGL.
> Kolik kilometrů myslíte, že lze uletět v desetimetrové výšce, i kdybych
> připustil, že to letadlo tu výšku udrží? V Evropě možná kilometr, když
> bude mít pilot štěstí a nebude muset zatočit, možná v tajze nebo v
> ledových polích kolem severního pólu by to vyšlo i dále, ale zase nevím
> o tom, že by to zrovna tam nějaký magor zkoušel, ani jedno není
> prostředí pro větroně zrovna ideální :)
>
> Tak nějak o tom něco tuším, jednak lítám s modelama, kde je také občas
> překvapivé, že větroň v metrové výšce přeplave půlku letiště (ale to je
> rovné a bez překážek), druhak jsem něco odseděl v Blaníku a nervy typu
> "vyber pole, budeme sedat. počkej, ještě ne, vyber jiný pole, tohle
> ještě dáme." jsem taky zažil. Ale to bylo v rozpadající se termice a
> pořád jsme se drželi v pár stech. Jak to bylo pod nějakou rozumnou
> hranici (z hlavy nevím, je to hezkých pár let, snad sto metrů),
> znamenalo to, že se bude sedat, protože na vzduch není spolehnutí - může
> tam být díra a najednou nejste ve stu, ale ve dvaceti, a to znamená
> hodně hnusně blízko stromům a jiným milým překážkám. A ani Blaník není
> zadarmo.
>
> Pavel Kutina



Další informace o konferenci Hw-list