patek - baterky

[Daniel Valuch]

pekne spracovany popis, kedze sa konstrukciou zariadeni tiez zaoberam 
velmi rad taketo veci citam.
Nastastie som uz nezazil dobu kedy som musel vyvijat elektroniku len zo 
suciastkovej zakladne obsiahnutej v modrych katalogoch. Za sociku som 
len bastlil. Muselo to byt peklo...


On 11/4/2011 15:23, Vláďa Anděl wrote:
> Dobrý den,
> baterkama (měřením kapacity a formováním) zabýváme nejen ve firmě, ale
> už i před tím, za totáče. Vývoj prvního zařízení začal v roce 1985. Teď
> se mi povedlo u zákazníka nafotit zařízení vyrobené v roce 1991 a přes
> spoustu problémů je kupodivu stále funkční. Fotky jsem nasypal sem
> http://vaelektronik.cz/fotky/thumb.html
> V té době jsme měli špatné zkušenosti s tyristorovými měniči ČKD (cena,
> spolehlivost) a tak jsme používali rotační stustrojí. Nevím kolikrát tam
> už měnili ložiska (minimálně jednou), o kus dál se z vagónů vyklepávaly
> zbytky cementu.
>
> Řírící systém je v té době ještě vyráběný 8 bitový SAPI1. V roce 1985,
> kdy se vývoj zařízení zadával, jsme se byli podívat na základ tohoto
> systému u Edy Smutného s tím, že by se to mělo taky vyrábět. Jak jsme
> postupně vyvíjeli program, stoupaly nároky na paměť (programováno z
> části v Mikrobasic a většina v asm). Tak jsme čekali až bude tišťák na
> desku dynamické paměti, osazoval jsem protootyp a Edovi hlásil chyby.
> Pak jsem pro SAPI dělal i svoje desky (lepší 15 úrovňový přerušovací
> systém, měření napětí, regulátor proudu, zálohovaná CMOS RAM). Eda nám
> tehdy pro přepínání analogových vstupů doporučil MHB4051, první jsme
> přes známé získávali z VUST. V době výroby tohoto zařízení už začínalo
> fungovat GME, ale vývoj už byl hotový a sortiment součástek zůstával
> předrevoluční.
>
> Rozvaděč obsahuje mimo silových obvodů i vanu Almez nacpanou řídícími
> obvody. Všechno je galvanicky spojené spoustou drátů s počítačem. Při
> kvalitě a ceně tehdejších optočlenů z Tesly Blatná se nám tohle zdálo
> jako optimální.
>
> Měření napětí článků (každý článek je na jiném potenciílu, může jich být
> až 96 v sérii) jsme tehdy dělali tak, že pro každý článek byl tranzistor
> a přesným rezistorem v emitoru, ten napětí převáděl na proud. Nahoře,
> kde se proud převáděl na napětí, byl kompenzační tranzistor pro odečtení
> úbytku B-E. Výběrem tranzistorů jsme se dostali na přesnost 1% na
> rozsahu 2V.
>
> Připojení a spínání článků
> Příložka utažená pod šroub je pro proud do 100A jediné rozumné řešení a
> používáme ho dodnes. Tehdy jsme byli ÚVAR (Ústav vývoje a racionalizace
> železničního opravárenství) a byly na nás vyvíjené tlaky na snižování
> pracnosti. Neustále nás přesvědčovali na kontaktní hlavy. Nikdy to
> pořádně nefungovalo a navíc tam udělali dva kastlíky nad sebou, z
> horního při nabíjení cintal louh do spodního. Dnes se z toho jen tahají
> náhradní díly pro to druhé zařízení. Pro spínání (odpojování článků
> během vybíjení) se používaly stykače KM100. Byly vyvíjené v 60. letech
> pro vojáky a dělalo se to ve Valašských Kloboukách podle nějaké sovětské
> licence. Snesou přetížení 10G v libovolném směru :-) dávaly se i do
> stihaček.
>
> Spolehlivost zařízení
> Je to složité jak orloj a dobrý údržbář je tam potřeba :-) Galvanické
> propojení rozvaděče s počítačem a tahání všech signálů do počítače bylo
> dost nešťastné řešení.  Kompletní formování a měření baterek trvá skoro
> dva dny a když se 2x do týdne z neznámých příčin zblbnul program,
> pouštělo se to znova. Tak se odrušoval rozvaděč, měnily a testovaly se
> desky v počítači. Po pár letech provozu jsem přišel na dokonalé
> řešení... Některé bakterie žijí i v nádobách atomových reaktorů. Nemají
> genetický kód v DNA jen dvakrát, ale víckrát. Takže jsem napsal program,
> který každou minutu rozkopíroval data v CMOS RAM na tři místa a opatřil
> kontrolními součty. Pak tam bylo hlídání adres, pokusem programu o zápis
> na adresu mimo určený rozsah se počítač resetoval. Po restartu se
> procházejí  kopie v CMOS RAM a kde je kontrolní součet správný, data se
> použijí pro další provoz. Teď počítač sice občas chcípne, ale nikomu to
> nevadí.
>
> Co bylo ještě před tím?
> Když jsme tohle zařízení montovali, likvidovalo se staré, též
> "automatické" vyrobené prý v šedesátých letech. Baterky se vybíjely do
> regulovatelného odporu s motorovým pohonem. Na každý článek bylo
> připojeno podpěťové relé, které při poklesu pod 1V odepnulo stykač.
> Každý článek měl svoji žárovičku. Běžel tam ozalitový papír, každý
> článek tam dělal svůj proužek. Po vyvolání ve čpavkové vývojce se na
> papíru nakreslily čáry 60, 80 a 100% a články se podle toho roztřídily.
> Z toho bohužel fotky nemám.
>
> Anděl
>