patek - baterky

Vláďa Anděl vaelektronik na vaelektronik.cz
Pátek Listopad 4 15:23:44 CET 2011


Dobrý den,
baterkama (měřením kapacity a formováním) zabýváme nejen ve firmě, ale 
už i před tím, za totáče. Vývoj prvního zařízení začal v roce 1985. Teď 
se mi povedlo u zákazníka nafotit zařízení vyrobené v roce 1991 a přes 
spoustu problémů je kupodivu stále funkční. Fotky jsem nasypal sem
http://vaelektronik.cz/fotky/thumb.html
V té době jsme měli špatné zkušenosti s tyristorovými měniči ČKD (cena, 
spolehlivost) a tak jsme používali rotační stustrojí. Nevím kolikrát tam 
už měnili ložiska (minimálně jednou), o kus dál se z vagónů vyklepávaly 
zbytky cementu.

Řírící systém je v té době ještě vyráběný 8 bitový SAPI1. V roce 1985, 
kdy se vývoj zařízení zadával, jsme se byli podívat na základ tohoto 
systému u Edy Smutného s tím, že by se to mělo taky vyrábět. Jak jsme 
postupně vyvíjeli program, stoupaly nároky na paměť (programováno z 
části v Mikrobasic a většina v asm). Tak jsme čekali až bude tišťák na 
desku dynamické paměti, osazoval jsem protootyp a Edovi hlásil chyby. 
Pak jsem pro SAPI dělal i svoje desky (lepší 15 úrovňový přerušovací 
systém, měření napětí, regulátor proudu, zálohovaná CMOS RAM). Eda nám 
tehdy pro přepínání analogových vstupů doporučil MHB4051, první jsme 
přes známé získávali z VUST. V době výroby tohoto zařízení už začínalo 
fungovat GME, ale vývoj už byl hotový a sortiment součástek zůstával 
předrevoluční.

Rozvaděč obsahuje mimo silových obvodů i vanu Almez nacpanou řídícími 
obvody. Všechno je galvanicky spojené spoustou drátů s počítačem. Při 
kvalitě a ceně tehdejších optočlenů z Tesly Blatná se nám tohle zdálo 
jako optimální.

Měření napětí článků (každý článek je na jiném potenciílu, může jich být 
až 96 v sérii) jsme tehdy dělali tak, že pro každý článek byl tranzistor 
a přesným rezistorem v emitoru, ten napětí převáděl na proud. Nahoře, 
kde se proud převáděl na napětí, byl kompenzační tranzistor pro odečtení 
úbytku B-E. Výběrem tranzistorů jsme se dostali na přesnost 1% na 
rozsahu 2V.

Připojení a spínání článků
Příložka utažená pod šroub je pro proud do 100A jediné rozumné řešení a 
používáme ho dodnes. Tehdy jsme byli ÚVAR (Ústav vývoje a racionalizace 
železničního opravárenství) a byly na nás vyvíjené tlaky na snižování 
pracnosti. Neustále nás přesvědčovali na kontaktní hlavy. Nikdy to 
pořádně nefungovalo a navíc tam udělali dva kastlíky nad sebou, z 
horního při nabíjení cintal louh do spodního. Dnes se z toho jen tahají 
náhradní díly pro to druhé zařízení. Pro spínání (odpojování článků 
během vybíjení) se používaly stykače KM100. Byly vyvíjené v 60. letech 
pro vojáky a dělalo se to ve Valašských Kloboukách podle nějaké sovětské 
licence. Snesou přetížení 10G v libovolném směru :-) dávaly se i do 
stihaček.

Spolehlivost zařízení
Je to složité jak orloj a dobrý údržbář je tam potřeba :-) Galvanické 
propojení rozvaděče s počítačem a tahání všech signálů do počítače bylo 
dost nešťastné řešení.  Kompletní formování a měření baterek trvá skoro 
dva dny a když se 2x do týdne z neznámých příčin zblbnul program, 
pouštělo se to znova. Tak se odrušoval rozvaděč, měnily a testovaly se 
desky v počítači. Po pár letech provozu jsem přišel na dokonalé 
řešení... Některé bakterie žijí i v nádobách atomových reaktorů. Nemají 
genetický kód v DNA jen dvakrát, ale víckrát. Takže jsem napsal program, 
který každou minutu rozkopíroval data v CMOS RAM na tři místa a opatřil 
kontrolními součty. Pak tam bylo hlídání adres, pokusem programu o zápis 
na adresu mimo určený rozsah se počítač resetoval. Po restartu se 
procházejí  kopie v CMOS RAM a kde je kontrolní součet správný, data se 
použijí pro další provoz. Teď počítač sice občas chcípne, ale nikomu to 
nevadí.

Co bylo ještě před tím?
Když jsme tohle zařízení montovali, likvidovalo se staré, též 
"automatické" vyrobené prý v šedesátých letech. Baterky se vybíjely do 
regulovatelného odporu s motorovým pohonem. Na každý článek bylo 
připojeno podpěťové relé, které při poklesu pod 1V odepnulo stykač.  
Každý článek měl svoji žárovičku. Běžel tam ozalitový papír, každý 
článek tam dělal svůj proužek. Po vyvolání ve čpavkové vývojce se na 
papíru nakreslily čáry 60, 80 a 100% a články se podle toho roztřídily.
Z toho bohužel fotky nemám.

Anděl
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20111104/5cfcef53/attachment.htm>


Další informace o konferenci Hw-list