Japonsko vs VVER

[Havran Jiří]

Ahoj, tak trochu popojedem.
Maly navrat, tak tedy prutok HCC (hlavni cirkulacni cerpadlo) na kazde smycce je 1200-1300m3/h. Jen zajimavost, prutok se zde nemeri klasicky ,na clone, jde o kazdy litr. Je znam prikon cerpadla, jeho charakteristika, otacky a z toho pocitame prutok.
Chladivo: jak jiz bylo receno demivoda + H3BO3. Palivo je hermeticky uzavreno, takze jak se stane chladivo aktivnim? On to uz zcela presne popsal Martin. Problem jsou korozni produkty primarniho okruhu, ktere se stanou skundarne aktivni a pak radiolyza vody. Vznika tricium a to se pak meni na helium. Jak psal Martin o vznikajicich stepnych produktech, tak ty zustavaji v proutcich.
Jinak co se aktivnich kapalnych odpadu tejka tak jsou dve cesty. Bud se zahustuji a pak se skladuji spolu s jinym odpadem (bitumenace, sudovani...) nebo se naredi pod bezpecnou mez a vypousti do Jihlavky.

Bezpecnostni (havarijni) systemy: Nejdrive o regulacnich tycich. Tyto ochrany resi predevsim zasahy z duvodu poruchy, zavady, vypadku nejakeho zarizeni. Take v hluboke minulosti casty jev i falesne zapusobeni ci lidsky faktor. Jsou tri stupne techto ochran V minulosti nazyvane HO1,2,3 (havarijni ochrana). Ale jelikoz sluvko havarijni nezni pozitivne je to ted jinak, ale to nemeni podstatu veci :-) Nejnizsi HO zamezuje pohyb tyci vzhuru, tedy zvysovani vykonu. Nejvyssi HO odpoji napajeni pohonu tyci, spojka odepne tyc a ta pada volnym padem do zony. Nebojte, na spodnim dorazu je tlumic. Tento proces neni uz pak mozne rucne zastavit. Jde vlastne bezpecnostni odstaveni bloku. Pokud jede vse ostatni jak ma tak se nejedna o nic tragickeho. Az na malickost - drobne snizeni zivotnosti bloku.
Bezpectnostni (havarijni) systemy pro unik chladiva. V uvodu je treba rici, ze nejvetsi projektovana havarie je roztrzeni cirkulacniho potrubi (js 500mm). Tyto ochrany nejsou projektovany na puknuti reaktorove nadoby. S tim nahore mam domluveno, ze pokud k tomu dojde tak budu na dovolene, snad ne v Japonsku :-)
Jelikoz nemame kontejment tak je rada veci resena jinak. Zastupuji ho zde barbotazni veze, smycky i parogeneratory jsou umisteny v hermetickych boxech.
Zasahy systemu se lisi dle velikosti uniku. Jelikoz ma chladivo na vystupni smycce cca 300st.C a tlak v primaru je 12.25MPa tak pri jakemkoliv uniku vznika velmi masivni mnozstvi pary. Toto ma na starosti barbotazni vez, kde je nad sebou umisteno 12 zlabu, kazdy se 100 kubiky studene vody. Para probublava zlaby a kondenzuje. Tento kondenzat je zas mozne vracet do okruhu.
Takze to je pasivni prvek bezpecnosti.
Dale je nutne zajistit doplnovani chladiva. O to se stara pasivni i aktivni havarijni system.
Jako pasivni jsou zde 4 hydroakumulatory, kazdy o kapacite 40 kubiku a natlakovany dusikem na 3.5 - 4MPa. Pracuje to zcela nezavisle vsem ostatnim i obsluze. Pokud tlak v primaru poklesne pod tuto hodnotu vali se obsah hydraku (malem bych zapomel, je to 12ti gramova borita) do reaktoru. Pripojeno je to jak pod tak i nad aktivni zonu primo do reaktoru.
Pak je tu aktivni system trech dvojic nadrzi s boritou. Jedna nadrz s 15ti gramovou a druha s 40ti gramovou boritou. kazda nadrz ma obsah 250m3, coz je obsah chladiva celeho primaru. Tedy 6x250m3. Toto je pripojeno pomoci vysokotlakych cerpadel (vice nez 13MPa) primo do smycek primaru. Krome automaticke aktivace je mozne to ovladat i rucne. To ktera (jake) nadrz(e) je uz dano velikosti uniku. Ale jak jsem psal jiz minule, toto je uz konecna. Studena borita do zony... primar na odpis.
Pokud se neco stane na smyckach v boxech tak vse zustava tam. Sprchovani zajisti kondenzaci pary a ceradla z jimek vraci kondenzat zpet.
Jednoduse, smyslem toho vseho je dochladit primar. Ovsem, chce to eletriku :-)
Jeste tu byl dotaz co se deje s odpustenym chladivem pri borovymene. Odvede se na ČOVku (cistirna odpadnich vod), kde se na odparce zahusti na 40g a opet pouzije stejne jako kondenzat odparu.
Tak v tuto chvili asi staci. Pokud by byl zajem tak jeste muzu kratce o rekonstrukci v souvislosti se zvysovanim vykonu.

S pozdravem Raven