Baterie ve čtečkách (a mobilech, PDA, ...(was [OT] Kindle - eCasopisy))

[Jirka]

> Například můj firemní laptop Dell měl po 3 letech baterku skoro jako
> novou. Laptop HP mé ženy měl po necelém roce baterku na vyhození.
> Nemyslím si, že by to bylo článkama.

U notebooků a LiIon je to úplně jinak... Tam je součástí akupacku 
kurvítko zvané "fuel gauge", což není nic jiného, než specializovaný 
obvod, který z dodaného a odebraného náboje POČÍTÁ kapacitu aku (tedy 
ne, že by ji skutečně měřil - třeba občasným plným cyklem, i např. jen 
na vyžádání).

Tak se stane, že pokud máte v OS nastaveno dobíjení na plnou kapacitu a 
jedete často na adaptér, tak battery management po čase hlásí minimální 
kapacitu aku, přestože články jsou ve skutečnosti stále naprosto vyhovující.

No a jako na potvoru (jistě "náhodou") nejde údaj o minimální kapacitě 
resetovat, tedy alespoň ne uživatelsky. Existují na to speciální 
(placené) programy třetích stran, ale nefungují zdaleka na všechny fuel 
gauge obvody, zejména ty novější (jsou totiž na bázi reverse 
engineeringu). Protože navíc - jak jinak - když máme dvacet funkčních a 
vyhovujících obvodů, tak musíme přece vyvinout další, protože ty 
existující jsou "staré" a nevyhovují. Samozřejmě přitom použijeme nový 
protokol a neposkytneme o obvodu žádné údaje, protože 1) jde o OEM, tedy 
oficiálně proprietární záležitost, 2) průměrný ovčan to stejně nepotřebuje.

Jinými slovy jde o kolotoč peněz vázaný na prodej tzv. spotřebního 
materiálu - a ten nám nikdo zastavovat nebude!

Já jsem toto vyřešil tak, že akupacky rozpářu a aku použiju jinde (třeba 
ve svítilně), nový pack dovezu z DX. SESR mi ovšem hodil klacek pod nohy 
v podobě probíraných záležitostí s dovozním limitem...

Takže tak. Vzhůru ke světlým zítřkům.

---
Jirka