Mereni proudu - co je to zac?

[Miroslav Šinko]

2010/9/23 Pavel Dolnsky <p.dolnsky na atlas.cz>:
> Priklad rekneme, ze na zacatku toho celeho je zdroj proudu, ktery aktualne
> dava AC 10uA s DC posunem 1A, tedy v realu jde o DC zdroj 1A ktery ma
> zvlneni 10uA, frekvence zvlneni je treba 10kHz (nevyhlazena cast z spinaneho
> zdroje).
> Pokud budeme proud merit na odporu pomoci ADC tak at budeme merit
> sebepecliveji tak zvlneni je o pet radu nize nez DC proud (1A : 10uA). Druhy
> problemje frekvenze vlneni, uz pri 10kHz bychom potrebovali ADC s placnu 50k
> SPS a s presnosti , ktera postihne uA na A.
> Proto DC slozku merime klasicky na bocniku a za to osadime proudove trafo s
> kondenzatorem na vstupu. C (100nF) oddeli DC a AC, do trafa tedy vstupuje
> pouze 10uA ,

Striedava zlozka prudu sa rozdeli na cast prudu meracou vetvou C+trafo
a cast prudu meranym obvodom v pomere impedancii (t.j. silne zavisle
od pripojenej zataze). Ak by, ako pisete, celych 10uA stiahla meracia
vetva, tak netreba nic merat, zataz je "oslobodena" od rusivej
striedavej zlozky :-)

> ktere pri prevodnim pomeru 1:1vyvola na sekundaru 10uA jiz bez
> "parazitni" DC slozky (idealni trafo).
> Na sekundar tedy osadime proudovy zesilovac, ktery zesili proud x krat,
> respektiuve ho prevede na napeti, napeti nasledne budeme nejak integrovat v
> case.

Prudovy zosilnovac, vo vyzname tohto zauzivaneho slovneho spojenia, ma
pracovat so sekundarom (takmer) nakratko a prud nezvykne zosilovat
(pocet zavitov primaru < pocet zavitov sekundaru). Ake su hodnoty tych
2 odporov pri OZ?

> Cili nakonci mame napeti ktere je primo umerne sume AC slozky obsazene
> v proudu a kdyz nasledne sectema Idc+Iac mame hodnotu proudu, ktera vice
> odpovida hodnote proudu zdrojem nez ciste DC slozka DC odmerena na bocniku +
> mame kvantifikovane zvlneni. Abychom postihli co nejsirsi cast AC slozek
> proudu , pouzijeme sirokopasmovy zesilovac.
>
> Az sem to mam teoreticky zmaknute. Prakticky realizovatelne to je take (viz
> muj pristroj), respektive podobne fungujici proudova trafa se pouzivaji u
> osciloskopu k mereni proudu a tam se pracuje i se stovkami MHz a pA.
> Nicmene. Prakticka realizace mi je zahadou.
> Trafo, z jakeho materilalu ma byt jadro, aby ztraty v jadre nebyly vetsi nez
> mg. sila vybuzena timto pidi proudem, kolik zavitu , rucne se neda na toroid
> namotat vice nez radove sto na kazde strane.
> Zesilovac, jak balu poznamenal, vstupy nutne nemusi byt vuci zemi, ale to
> pak pracuje s napetimi na vstupu a tohle by  mel byt zesilovac proudu , jak
> z logiky veci, tak popisu, ktery u toho je v blokovem schematku a tam mi u
> klasickeho zesilovace neni tak uplne jasne kam proud tece. Jsem zvykly na
> zesilovace proudu v invertujicicm provedeni, kde proud "tece" do vystupu viz
> treba zde, strana 20 http://focus.ti.com/lit/an/sboa092a/sboa092a.pdf.
> Takhle pri komparaci napeti na vstupech bude stejne litat napeti na vystupu
> v mezich napajeciho napeti OZ , ale nebude to snad zesilovat proud?

Podla mna urcite nebude, zapojenie s kladnou spatnou vazbou nie je
zosilnovac, ale komparator s hystereziou. Ak by bol za vystupom OZ
zapojeny integracny clanok, tak to cele moze povedzme merat striedu AC
zlozky vo vedeni. Aky by to malo zmysel, netusim..

> Napadlo me zda to nemuze byt zesilovac s proudovou zpetnou vazbou, ale o tom
> vim uz uplny kukovy.
>
> Pavel

miro