Zvyseni rozliseni A/D prevodniku.

[Jaroslav Lukesh]

To jste slyšel velmi dobře, dokonce to lze i zhruba odvodit ze způsobu práce 
zvukaře a průměrně vnímané hlasitosti nahrávky. Z toho se pak přibližně určí 
vybuzení AD převodníku, no a dojdete k číslu kolem 60-70dB. Při tomto 
vybuzení začíná být patrné zkreslení typu "cihlová zeď", které u sigma-delta 
už není slyšet (vznikne z něj šum), ale u poctivých 16b ano. Ona "cihlová 
zeď je velice dobře slyšet ze starších midi hudebních nástrojů s non-SD 
převodníkem (dneska už ho mají všechny), když vypnete veškerý postprocessing 
a necháte doznívat do ztracena třeba klavír.

Každý převodník se chová jinak, na digitání straně jsou různě inteligentní 
algortimy na potlačení pískání (které tam je z principu) a filtraci kmitočtů 
nad finálním nyquistem. Vzhledem k tomu není možno stanovit nějakou 
jednoduchou a spolehlivou metodu pro změření dynamických parametrů, tak to 
nikdo nedělá a každý se kupodivu spokojí s tím, jak se měřily převodníky 
R2R. To už v polovině 80. let nebylo dostačující kvůli přepínání proudových 
zdrojů (tj. umělé zvýšení počtu bitů), které zaváděly velkou dynamickou 
chybu (samozřejmě že jen občas, při průchodu přepínací úrovní, taky to 
záviselo na signálu, někdy chyba byla delší než 1 vzorek, jindy ten propad 
trval třeba jen půl vzorku). Kvůli tomu se taky dává S&H obvod na výstup DA 
převodníku, ale ani ten nezachrání všecko.

Myslím, že superponovanou soustavou signálů různých úrovní a kmitočtů (DC, 
"1" impuls, obdélník, trojúhelník, sinusovka) a vynesením rozdílu do spousty 
3D grafů byste se mohl dostat k nějakým výsledkům. Dneska už ale lidi stejně 
sežerou všecko.

JL.

----- Původní zpráva ----- 
Od: "Vláďa Anděl" <vaelektronik na vaelektronik.cz>


Hmm asi začnu dělat pokusy. Jak se taková degradace projevuje? Když nahraju
třeba 18 KHz se vzorkováním 44,1 KHz 16 bit, uvidím na spektru nějaké
kombinační kmitočty? Nebo šum? Slyšel jsem že některé audio převodníky mají
kvalitu zvuku srovnatelnou s analogovým studiovým magnetofonem. To by přece
mělo být nějak měřitelné.
Anděl

----- Original Message ----- 
From: "Jaroslav Lukesh" <lukesh na seznam.cz>

Pravdu díte. Proto se zavádí zpětná vazba vysokých řádů (dnes už běžně 7.),
která nutnost tak extrémních kmitočtů sníží na 1-2 řády, případně se použije
12bit převodník a zbytek se dosigmadeltuje. Nevýhody vyšších řádů jsou
značné a degradují signál, ale pro měřící účely jsou již následné obvody
optimalizované tak, aby to měření vypadalo dobře a lidi to kupovali a
nebrblali. Donedávna se ve studiových zařízeních používal 3., max 4. řád u
lowendů. Dnes už taky 7. řád a nikdo neprotestuje. To dělá asi zubní pasta s
fluorem z lidí tupce.

----- Původní zpráva ----- 
Od: "Vláďa Anděl" <vaelektronik na vaelektronik.cz>


No nevím. Přece když chci 16 bitové rozlišení, potřebuju za periodu
vzorkování né 16 ale 2^16 stavů abych z toho moh dát dohromady 16 bitové
číslo. Vím že ty algoritmy jsou složitější, ale zjednodušeně - pokud mám
2^16 časových úseků, spočítám kolikrát z toho tam byla jednička a ten počet
je pro mě výsledek převodu. Ze 16 bych dostal jen 4 bity.
Anděl