kviz na piatok - detekcia kablu v zvazku

[Pavel Hudecek]

Nejen programátoři mohou zatoužit po netradičním řešení:

Při písemné zkoušce z fyziky na Univerzitě v Kodani zněla jedna otázka takto:
„Popište, jak se dá zjistit výška mrakodrapu pomocí barometru.“


Jeden student na ni odpověděl: „Přivažte k hrdlu barometru dlouhý provázek.
Potom barometr spusťte ze střechy mrakodrapu až na zem. Délka provázku plus
délka barometru se rovná výšce budovy.“ 

Tato vysoce originální odpověď naštvala profesora natolik, že dotyčného studenta
okamžitě vyhodil. Student se však hájil tím, že jeho odpověď je nepopiratelně
správná, a univerzita nakonec ustanovila nezávislého arbitra, aby případ
rozhodl. 

Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale že v ní student neprojevil
žádné podstatné fyzikální znalosti. Nakonec bylo rozhodnuto vyřešit problém
takto: student dostane šest minut na ústní odpověď, ve které by prokázal
aspoň minimální znalost základních fyzikálních principů. Student prvních
pět minut jen mlčky seděl, přemýšlel a vraštil čelo. Když ho arbitr upozornil,
že mu čas brzo vyprší, student řekl, že má vhodných odpovědí několik, ale
nemůže se rozhodnout, kterou z nich použít. Když mu arbitr doporučil, aby
si pospíšil, student odpověděl takto: 

„Za prvé můžete barometr vynést na střechu mrakodrapu, hodit ho dolů
a změřit, za jak dlouho dopadne na zem. Výšku budovy pak určíte podle vzorce
h = 1/2gt² [kde g je gravitační zrychlení, t doba pádu a h výška budovy].
Ale barometr má smůlu. 

Nebo pokud svítí sluníčko, mohl byste změřit výšku barometru, potom ho postavit
na zem a změřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a pomocí
přímé úměrnosti už jednoduše určíte výšku mrakodrapu. 

Kdybyste ale chtěl postupovat velmi vědecky, mohl byste k barometru přivázat
provázek a použít barometr jako kyvadlo; nejprve na úrovni zemského povrchu
a potom na střeše budovy. Výška se pak vypočítá z rozdílu gravitačního zrychlení
určeného podle vztahu T = 2π√(l/g) [kde T je perioda kyvu kyvadla,
l jeho délka, g gravitační zrychlení]. 

Pokud má mrakodrap vnější nouzové schodiště, bylo by asi jednodušší jít nahoru
a vyznačit výšku mrakodrapu délkami barometru a potom je sečíst. 

Jestliže však chcete být nudný a ortodoxní, můžete samozřejmě změřit barometrem
tlak vzduchu na střeše a na zemi a převést rozdíl tlaku z milibarů na metry,
čímž dostanete výšku budovy. 

Ale protože nám ustavičně vtloukají do hlavy, že máme přemýšlet samostatně
a aplikovat vědecké metody kreativně, bylo by nejspíš nejlepší zajít za vrátným
a říct mu: ‚Nechtěl byste hezký nový barometr? Dám vám tenhle, když
mi řeknete, jak je ten mrakodrap vysoký.‘“ 

Tím studentem byl Niels Bohr, jediný Dán, který kdy získal Nobelovu cenu
za fyziku.

PH

>From: Daniel Valuch <balu@balu.sk>
>Jano, Jano, z teba sa uz asi naozaj stava cisty programator :-))) Asi by
>si mal ist strcit prsty do zasuvky (rozoberalo sa asi pred vcerom) nech

>si pripomenies odkial pochadzas :-)
>
>On Jan/8/2010 11:20 PM, Jan Waclawek wrote:
>> Ja viem ze nakoniec budu pipat do plasta toho kabla a behat okolo toho
>>nejakou tou magnetofonovou hlavou, ako uz bolo napisane; ale ked priamociare
>>riesenia su TAKE NUDNE... ;-)

______________________________________
http://bonus.tiscali.cz/ - aukce, kde můžeš nakoupit nové zboží se slevou
až 90%