DLR a uspech v FSO prenosu s pohyblivym cilem

[Petr Tošovský]

Kdyz jsem na tom pracoval, tak mi to uz lezlo na nervy, ale je pravda, 
ze mi to chybi. Pokud bych mel moznost tak bych to cele delal uplne 
jinak. Minimalne bych navadeci program svazku nedelal v LabView jak maji 
v tymu zavedene. Je ale pravda ze by na to byl potreba na pocet radove 
vetsi tym. Pro zamereni se pouzivaji i dve specialni se sirokym a uzkym 
pohledem na cil. Obraz se automaticky zpracovava a pomaha upresnit 
zamereni, majoritni podil ma pri nalezeni prvniho spojeni. Kdyby to jen 
slo vse udelat uplne na zelene louce, ale takovehle systemy jsou 
postavene z ruznych modulu, ktere delaji tu ci onu funkci a vetsina casu 
se travi tim jak prizpusobit data a signaly z jednoho modulu tomu 
druhemu. Veci pak nejsou ani tak pod kontrolou, jak by clovek 
potreboval. Vysilaci cast bez optiky by se bez problemu vesla treba na 
slavnou Baluovu desku s Virtexem 4, ale zabralo by to misto 3 mesicu 
treba rok a to proste nejde. Takze vysilac je 40 kg rack. Na hrane 
moznosti to skutecne je, ale spise z hlediska financi.
Matematika ohledne chovani atmosfery je nechutna zalezitost, to bych byt 
Tebou skutecne neprivolaval. :-)  Ale jinak mas asi pravdu, prace pekna. 
Obcas me sokovala prace s optiky, kteri se naucili trosku elektroniky. 
Rozeberou detektor a tam vidi trans-impedancni zesilovac s nejakym 
beznym OZ. Optik potrebuje vetsi amplitudu signalu na vystupu, objedna 
trosku lepsi OZ a soupne mu 100 MOhm SMD 1206 odpor do zpetne vazby a je 
stastny jak mu to frci.

Tosa


Jan Waclawek wrote:
> To celkom iste je. Bavilo by ma robit nieco take... mechanika, optika, elektronika, zrejme aj matematika, vsetko je na hrane moznosti, a musi to hrat dohromady...
> No nic, mozno v buducom zivote.
>
>   
>