Re: jak připojit VF detektor k jednočipu?

[Pavel Hudecek]

Více diod bych asi nedával, musel byste zařídit jejich kapacitní vyvážení, 
aby to mělo opravdu smysl. Dioda na vyšší napětí (tzn. ne shottky) se zdá 
být optimální, pokud nepotřebujete měřit malé výkony, tedy pokud není výst. 
výkon příliš regulovatelný.

Je-li výkon regulovatelný pod 0,5 W, volil bych z těchto možností:

Dělič dvěma (např. ze dvou správně výkonově dimenzovaných odporů 1k) za něj 
tu diodu s kondenzátorem a pak dělič na požadované napětí. Nelinearitu lze 
snížit výpočtem v jednočipu.

Ale možná by byl praktičtější jen dělič na výstupu a paralelně ke vstupu dát 
transil na vhodné napětí, příp. ještě v serii s nějakým odporem blízkým 50 
Ohm, kdyby samotnej transil měl nějak vadit vysílači.

PH

From: "Vojtěch Bubník" <bubnikv@seznam.cz>
Mám takovou zapeklitou, teda aspoň pro mě, otázku. Do stejného zařízení, co 
jsme zkoumali minule, tedy mrňavého krátkovlnného transceiveru, chci zadělat 
měření výstupního VF napětí. Předpokládá se, že k vysílači je připojena 
zátěž blízká reálných 50 Ohm, potom by měl transceiver změřit výkon s 
rozumnou přesností, +-5% by snad mělo být dosažitelných. Pokud člověk 
zavysílá bez anteny, může se výstupní RF napětí vyšvihnout až na 100Vpp. Na 
KV se často používá detektor se Shottky diodou 1n5711, která je k dostání 
všude a na krátkých vlnách detekuje slušně. Bohužel má průrazné napětí 70V. 
Ve stavebnicích firmy Elecraft je měření výstupního RF výkonu řešeno 
vstupním děličem s odpory 1k5 a 226 Ohm, na který je připojen detektor s 
1n5711 zatížen 1nF || 100k. Výstup jde u stavebnic Elecraft do jednočipu s 
referencí 5V. Můj jednočip má referenci 2.5V.

Tak nějak se mi tluče příliš mnoho optimalizačních kriterií a nemám 
zkušenost odhadnout, která jsou důležitější a která méně. Celý měřič 
špičkového napětí by neměl moc vysílač zatěžovat. Při 100Vpp se na děliči 
1k5+226 protopí 0.7W, což bude problém uchladit. Pravda tohle není provozní 
stav, ale pokud člověk na chvíli zavysílá bez anteny, asi by transceiver 
neměl moc smrdět. Při připojené anteně a 5W výstupním výkonu se na děliči 
propálí jen 150mW. Pokud děličem snížím napětí na max 2.5V, bude při běžných 
výkonech napětí na detektoru dost malé, takže neliarity velké. Děličem musí 
téct dostatečný proud, aby jeho výstupní impedance byla pro detektor 
dostatečně nízká.  Můžu použít dvě 1n5711 v serii či nějakou diodu na vyšší 
napětí bez vstupního děliče a s výstupním děličem. A nebo můžu použít jednu 
1n5711 a dva děliče, jeden na vstupu a jeden na výstupu. Pak by napětí na 
detektoru by bylo vyšší, nelinearita detektoru nižší, ale zase vyšší chyby 
na děličích a vstupní dělič by musel být tvrdší, aby se udržela nízká 
výstupní impedance.

Které řešení vypadá nejslibnější a proč?
- řešení Elecraft (vstupní dělič a Shottky dioda)
- dioda na vysoké napětí či více diod v serii a výstupní dělič
- vstupní dělič, Shottky dioda, výstupní dělič
nebo něco úplně jiného?