[OT] Uraz elektrickym proudem - autobaterie?

Hfmcons hfmcons@gmail.com
Pátek Prosinec 18 15:14:04 CET 2009


Docela solidní námět na horror a asi i kur.. hodně moc štěstí.
S pozdravem,
		Miloš Dašek

Dne 18.12.2009 15:05, Pavel Troller napsal(a):
>> aze napsal(a):
>>> Mám taky vzpomínku... měl jsem několik kolejí a vláčků TT, a když měl kluk
>>> cca 4 roky, hrál s s tím. Udělal jsem k tomu zdroj 0-12V, 2 zdířky, od
>>> kolejiště vedla krátká dvojlinka s banánky. OK, jenže než ho napadlo
>>> strčit ty dva banánky rovnou do zásuvky. Nikdo u toho nebyl.... Naštěstí
>>> byla mašinka na kolejích, takže výsledkem bylo leknutí, křik a
>>> pojistky.... samozřejmě lokomotiva na odpis.
>>> Po letech se nám "děti" přiznaly, že se kluk šťoural v zásuvce i drátem...
>>> AZE
>>
>> Když mi byly asi 4 roky, našli mě rodiče samotného a hodného v pokoji s
>> rozebranou zásuvkou - ze zdi trčely pouze dráty a já skládal tu
>> vymontovanou zásuvku dohromady. Opravit to přišel elektrikář, rodiče si
>> netroufli. Pak se na všech zásuvkách objevily krytky.
>>
> Zdravím,
>    no tak já sem dám ještě jednu ze života, omlouvám se, že je trošku delší,
> snad to v pátek odpustíte :-). Na levém stehně mám cca 25cm jizvu (14 stehů).
> Pochází z doby, když mi bylo cca 9 let. Tehdy jsme bydleli na sídlišti v domě
> vybaveném výtahy. Jednoho dne mne napadlo, že bych chtěl vidět, jaké
> mechanismy jsou na střeše kabiny. Ty výtahy neměly kabinové dveře. Potřeboval
> jsem, aby se výtah rozjel s otevřenými šachetními dveřmi směrem dolů, k čemuž
> jsem musel udělat 3 věci naráz: nasimulovat uzavření dveří zkratováním dveřního
> kontaktu (pomohl hliníkový pásek od pytlíčku s kávou, který rodiče vyhodili),
> stisknout v kabině tlačítko pro směr dolů (nějaké nižší patro, tento výtah
> neměl odesílací tlačítko) a zároveň sepnout podlahový spínač kabiny, neboť bez
> toho tlačítka v kabině nereagovala. Tož jsem nastoupil jednou nohou do výtahu
> (levou), druhou jsem stál venku, rukou jsem držel nahoře zkratovátko dveřního
> kontaktu, přenesl jsem váhu na tu nohu vevnitř, že až se to rozjede, rychle
> ucuknu, a zbývající končetinou stiskl tlačítko. Výtah se rozjel neočekávaně
> rychle, já ztratil rovnováhu a v podstatě upadl tak, že levá noha trčela do
> šachty (tedy do kabiny výtahu) a já seděl na podlaze patra a zbytek těla jsem
> měl venku. Velice brzy mé vědomí zaregistrovalo 2 fakta:
> 1) že když už je jednou tlačítko stisknuté a jede to, není potřeba nadále
> aktivovat podlahový spínač, a
> 2) že moje zkratovátko dveřního kontaktu se tam zapříčilo, nevypadlo a tedy
> výtah měl stále "zelenou" směrem do nižšího patra.
> Zajímavé bylo, že když mi strop kabiny skřípl onu nohu, která tam byla, vůbec
> to nebolelo, jen tlačilo a tížilo. Snažil jsem se tu nohu vytahnout, ale bez
> úspěchu, vězela tam pevně. Slyšel jsem, že motor výtahu stále běží a tento se
> snaží dosáhnout svého cíle. Logika byla jednoduchá - dokud nedojede, nevypne.
> Cosi tam svištělo, patrně někde prokluzovala nějaká spojka. Lano bylo normálně
> napnuté, nestalo se, že by to vyloženě odvíjelo lano a pokládalo ho to na ten
> strop, to ne :-). Tomu naštěstí zabránila protiváha. A já měl čas opravdu do
> sytosti studovat, co vše je na střeše kabiny. Po chvíli už jsem měl studia dost
> a začal uvažovat, jak z toho ven. Hmm, asi to sám nezvládnu. Bude třeba zavolat
> pomoc. A tak jsem začal volat. Po chvíli se mi podařilo přivolat souseda, který
> s tím měl, zdálo se, větší problém než já, málem se tam skácel. Nakonec to
> zvládl, doběhl pro mého tátu a situace se opakovala. Nakonec někdo doběhl pro
> nějakého údržbáře, to trvalo cca 20 minut, a slyšel jsem, že motor nahoře se
> zastavil. Pak se snažili 4 lidi zvedat tu kabinu za ten strop - ani ťuk. Pak
> konečně dojel výtahář a já začal cítit, že v jakýchsi "dávkách" tlak polevuje,
> někdo tam nespojitě pomalu točil tím soustrojím směrem nahoru. Za pár minut
> jsem byl volný. To místo, kde to tlačilo, bylo fialové, ale kůže neporušená,
> jen taková boule. Do nohy se mi začal vracet pomalu cit, nic stále nebolelo,
> ale nemohl jsem se na ni postavit - prostě "neposlouchala". Tak sanitka,
> nemocnice, rentgen - kost OK - a po několika dnech operace. Ukázalo se, že to
> přetrhalo nějaké svalové úpony a stehenní svaly byly jedním koncem "ve
> vzduchu", proto noha nereagovala na požadavky na pohyb. No, a zanechalo to
> na mě 2 trvalé následky: Jednak tu jizvu a druhak se mi občas zdá v noci
> o výtazích :-).
>
> Zdraví Pavel



More information about the Hw-list mailing list