[OT] Knihy o restaurovani natirani?

[Jindra Polívka]

To pivo byl zaklad. Jina technika se za mojich mladych let nepouzivala.
Mel jsem stesti na dobre ucitele a to jak na technologii, tak na mistry.
V jednu dobu jsem chodil diky nasemu uciteli na technologii do liberecke 
galerie, kde v te dobe delali restauratori.
Bylo to velmi zajimave ale nektere tchnologicke postupy si drzeli pekne pod 
poklickou a to se tehdy nemuseli bat konkurence.
U stuku neporadim, ale drevo jsem take delaval. Obrousit zbytky stareho 
laku, kam se nedostanete brusnym papirem, tak pomahaly sklenene strepy. Byla 
to piplacka, ale o tom to je. Pak jsme pouzivali jetelovou sul - slozeni viz 
google. Drevo bylo jako nove.
Pri lakovani pak zalezi, zda chcete aby drevo melo stejnou barvu anebo aby 
vynikly leta. Dnes je rada vodou reditelnych laku, kterym moc neverim. Za 
mne se pouzivaly laky nitrocelulozove - ty zachovavaly prirodni barvu dreva 
a mely i jistou odolnost proti oderu, tedy tvrdost - vydrz par let. Laky 
polyuretanove a epoxidove - vysoka tvrdost, ale nevhodne na slunicko, dodnes 
mam moznost videt drevene schody, ktere jsem delal epoxidovym lakem ( dve 
vrstvy ) pred 35 roky a jsou ve velmi dobrem stavu. Laky na nabytek jsme 
pouzivali olejove vnitrni i venkovni, ale i synteticke (ty rychleji schnou, 
ale nemaji takovou vydrz). Venkovni dlouho schne, ale ma jednu vybornou 
vlastnost a to, ze dobre snasi teplotni prechody leto - zima. Ma vlastnost 
se bez problemu roztahovat a smrstovat pri teplotnich rozdilech aniz by 
popraskal. Laky synteticke nejsou tak odolne a verim, ze i dnesni 
restauratori pouzivaji klasicke materialy. Zrestaurovani jednoho, tusim 
spaletoveho, okna v liberecke galerii obnaselo casove cca dva mesice prace. 
Samozrejme jich bylo delano vice najednou.
Pak je tady jeste selak a lesteni. Voskove politury, ale to uz zabiham nekam 
kde je to opravdu o vysoke odbornosti a zkusenostech mistru. Pred triceti 
lety jsem mel moznost, a take protoze mne to bavilo, udelat par 
restauratorskych nabytkovych praci a take jednoho automobiloveho veterana. 
Je to o radosti z dobre udelane prace.
Jindra Polivka


------------------------------------
Dekuji za info,
az na to pivo to +- znam, nicmene si rikam, ze musi existovast o dane 
problematice nejake knihy, ktere krome technik budou obsahovat ukazky, atd. 
V neposledni rade mi nejde jen o fladrovani, ale obecne o restauratorske 
techniky pro drevo, kovy a stuky.
Mohli bychod zacit probirat selakove politury atd. Existuji knihy o kdejake 
kravovine tak mi je divne, ze ani v anglictine nedokazu najit nejake bychle 
pro restauratory.

Tom

> anglickymi nazvy asi moc nepomuzu, ale fladrovani muze byt i v dnesni dobe
levne proveditelne a pro sikovneho naucitelne.
Neco najdete na www.fladrovani.eu  a napr. u vrorku se dozvite jak se
nazyvaji pouzivane odstiny barev.
Napr. Siena palena, umbra palena, lze pouzit okr apod.
Dnes se pouzivaji ruzne pasty a to i docela drahe a na nauceni to neni moc
dobre. Nez se to naucite, tak budete potrebovat svuj vytvor mnohokrate
smazat. Tedy jak kdo :-)
Jak se to delavalo za meho mladi.
Povrch predmetu vyspraveny, vytmeleny, prebrouseny se natreny nejsvetlejsi
barvou dreva, ktere melo byt napodobeno. Tehdy se pouzivala fermezova
zakladni barva, ale setkal jsem se u rychlovek (napr. u soklu) i s latexama
apod. Po zaschnuti jemne prebrousit a pripadne odmastit. Nebudou se delat
tzv. oka. Aby se nedelaly oka, tak je treba na prvni nater pivni lazurou
pritlacit - i stetec trochu brousi.
Popuzivala se tzv. pivni lazura. V pivu se rozdelala praskova barva a udelal
se zakladni fladr. My jsme jej po prvni vrstve nelakovali tak jak pisi na
www.fladrovani.eu  . Tento zakladni fladr rychle zaschne a muzete zacit s
kresbou dreva, suku apod. Po zaschnuti, kdyz se vam vase prace nelibi muzete
umyt vodou a pokusit se o novy a lepsi fladr. Na uceni je to super. Kdyz
jste s vysledkem spokojen, tak jiz staci jen prelakovat. Lak nijak pivni
lazuru neposkodi. Pro vetsi zivotnost je dobre lakovat dvakrat. Dodnes jsou
po cca 35 letech moje prace leckde funkcni.
K pouzivanemu naradi.
Dnes se leckde pise, ze vam staci gumovy hreben a za chvili je to podle
navodu hotove.
Za mne se pouzival poctivy fladrcajk. Souprava specialnich stetcu, ktere se
po valce jiz moc nedaly koupit. Kdo mel stesti, tak zdedil po mistrovi a
nekomu se podarilo dovezt z nemecka. Vyrabely se sice i u nas v kartacovnach
v Pelhrimove, ale pokud vim, tak snad jen na vyvoz. Par kousku se mi
podarilo ziskat i odsud.
Mozna si uz nevzpomenu na vsechny ty nazvy. Slehac - plochy tenky stetec z
konskych zini (cca 25 az 30 cm dlouhych) na rozslehani struktury, vytahovak
na leta, jezevcik - velmi jemny stetec podobny smetacku na rozostreni
struktury, kovove i kostene hrebeny, (dnes se asi pouzivaji gumove),
obycejna guma na gumovani, (pouzivana na orech), stejne tak kohouti i jina
brka.
A jeste pro zajimavost. Kdyz jsem byl v uceni a mistr mne posilal pro
"slivky", k "Marianskemu obrazu" naproti Masarykovu nadrazi, nebo ke
"Chmelovemu keri"  v Dlazdene, tak jsem rano dal do hospody pixlu a pred
polednem vyzvednul. Stydel jsem se a obcas ty dve pivka koupil a on to hned
po cuchu poznal. Pry to neni ono. Slivky jsou slivky. Tak nevim...
Snad tento navod pomuze alespon nekomu pri pokusech s fladrovanim za par
korun.
Jindra Polivka