Digitalizace stovek kanalu

[Petr Kubáč]

> Nechcem Vas odradzat od experimentovania, ale asi budete sklamany. Ta 
> "logaritmickost" je "dosiahnuta" "vdaka" tomu, ze si velku cast 
> fotogenerovanych parov elektron-diera "neodsajete", ale nechate 
> zrekombinovat, a to je tepelny, stochasticky proces. Po slovensky: sumi to 
> ako prasa.

Jednou merit je lepsi nez si 100x myslet tedy vztah mezi proudem fotodiodou 
v zavernem smeru a napetim ve fotovoltaickem rezimu je

V = 30 ln (I) + 278

kde V je mV a I v uA a je to zmerene na 10 kusech BPW34 (vzorecek pro 
jednotlive diody se lisil minimalne)  od uplne tmy po primy osvit sluncem - 
u zadneho logaritmickeho zesilovace se mi tak peknou logaritmickou zavislost 
nikdy nepodarilo dosahnout na tak velkem rozsahu vstupniho signalu. Az nekde 
najdu to PDF od Vishay tak tam naopak byl fotovoltaicky rezim chvalen pro 
nizky sum, ale nejsem kvantovy fyzik tak se nebudu hadat - v me aplikaci 
jsem na sum jako omezujici faktor nenarazil

A o jakou aplikaci se jedna - rozliseni chodnik / trava pro jizdu robotu v 
parku.

Prosim neztracejte energii psanim ze tato metoda je blbost - nad tim ve 
vedlejsi konferenci uz kroutili hlavou robotici - viz vyse - 1x zkusit (i 
neuspesne) je lepsi nez 100x myslet

A pro stouraly - toto je muj uplne puvodni inspiracni zdroj

http://www.seattlerobotics.org/encoder/jan97/lowresv.html

Zdravi Petr Kubac