Velikost kompenzacniho kondenzatoru

Pavel Hudecek phudecek@tiscali.cz
Středa Duben 8 14:01:44 CEST 2009


No my se zjevně shodneme, ale zajímalo by mě, jak si to představuej pan 
Soltisik.

PH

From: ""Ing. K.Prokůpek"" <kpr@seznam.cz>
Myslím že měření není třeba, stačí vycházet z pytaghorovy věty, popř. z
matematické znalosti komplexních čísel.
Doporučuji se soustředit na pojem absolutní hodnota a její složky, což v
případě ideální kompenzace znamená že absolutní hodnota je rovna
reálnému fázoru příkonu.
Jakákoliv jalová složka způsobuje zvětšení absolutního fázoru (třeba
onoho příkonu), tím tedy i proudu, v důsledku toho pak snížení ztráty a
potřebnost menšího průřezu vedení.

Kompenzační kondenzátor funguje i sám jako jalová (chcete li
inverzní-indukční) zátěž. Pakliže je navržena správně, netečou mezi sítí
a vaším blackboxem žádné vyrovnávací jalové proudu. Pakliže je navržena
špatně, svým kondenzátorem přispíváte k zlepšení účiníku "někoho někde
jinde v síti" a přes vaše vedení potečou vyrovnávací jalové proudy.
Domácí mechanický "muzejní" elektroměr to patrně nezachytí. Digitální
elektroměr na bázi Analog Devices ADE**** to zachytí, avšak otázkou je
jak to zpracuje a jak to započítá (v čí prospěch).

Pokud si to přejete ověřit měřením, doporučuji vyzkoušet měřící podmínku
Cos(Fi) pod 0,5 , aby to bylo dobře viditelné. Navíc se domnívám že
budete mít značný problém najít nedeformovanou sinusovku, která bude
symetrická. A to i v domácím prostředí.

Pavel Hudecek napsal(a):
>Tak nám prosím navrhněte nějaký experiment s tím osciloskopem, který by
>potvrdil vaši teorii, že kondenzátor funguje, jen když v síti má co
>kompenzovat. Osobně si dovoluji tvrdit, že dané tvrzení je v rozporu s
>jakýmkoli správně provedeným experimentem. 




Další informace o konferenci Hw-list