Open source programator, was: programator *ROM/MCU

[Jan Waclawek]

> dovolim si lehce nesouhlasit.
> Myslim, ze v tech odkazech moc odpoved na nazor "zverejnete rozhrani
> a nekdo uz SW napise" neni.

Nie, nie je tam predzuta odpoved.

Ale odpoved hadam vyplynie z uspechu alebo neuspechu toho "komunitneho" programatora (brrrrr... to je vyraz...) a z usilia a to vynalozeneho. Ten Willem sa "vyvija" uz roky a este stale je to dost hrozostrasny bastel, ak sa to porovna s profi programatormi.


> To ale myslim tak zcela neplati u vyrobku, ktere nejsou tak uplne pro kazdeho
> a ktere treba maji i nejaka negativa, kvuli kterym zase tak popularni nejsou
> (napr. podle meho subjektivniho nazoru jsou jejich vyrobky predrazene, ale je
> to skutecne jen muj nazor). Tady je treba tomu trochu pomoct.
> 
> Pomoct napr. tak, ze zpropaguji, ze nase rozhrani je otevrene. 

Prave som spropagoval. Nase rozhranie je otvorene.

> Ze to rozhrani
> verejne vystavim 

Vystavil ho za mna NXP. Link som uviedol.

> a pomuzu vzniku nejake komunity tim, ze na svem webu
> (tj. na webu vyrobce) k tomu udelam nejak diskusni forum, 

Dovolil som si zneuzit diskusne forum hw-list. Kedze sa jedna o nadsenecky opensource a ja neviemaky projekt, neexistuje vyrobca - ubastli si sam.

> Prispevek toho pana z Elnecu mi pripadal jako skolni ukazka toho, ze kdyz
> nekdo chce, tak hleda zpusoby jak to udelat. A kdyz nechce, tak hleda duvody
> proc to neni mozne.

Ten pan z Elnecu na rozdiel od nas, ktori tu nezavazne tlachame, z toho zije. A spolu s nim niekolko desiatok inych panov a dam. Z tlachania sa zit neda.


> Prece kdyby skutecne chteli svuj SW nejak otevrit, ale pritom si chteli ochranit
> sve know-how, tak mohli uverejnit napr. knihovny v binarni podobe, ktere
> by poskytovaly rozhrani na dost vysoke urovni. Tam je jiz know-how bezpecne
> skryto, a na druhe strane se to uz docela snadno pouziva. 

A napadlo Vas, ze "by poskytovali rozhrani na dost vysoke urovni" je prave ta velmi rozsiahla robota s pochybnou navratnostou, o ktorej ten pan z Elnecu hovoril? 

>A protoze maji ten
> SW predpokladam napsany v C, 

Preco preboha necitate to co bolo napisane????
Nie, nie je.


> tak preportovani techto knihoven
> z DOSu/Windows treba do Linuxu skutecne neni zadny dabelsky a neresitelny
> ukol.
> 

Prepacte pan kolega, ale odkial to mozete vediet? Aj keby to prave bolo v C, odkial mozete vediet, aka uloha to je? Neriesitelna nie je - to nie je takmer ziadna uloha - ale odkial viete, nakolko je to zlozite?

> Misto toho tam ale pan popisuje, kolik strasne moc penez vydali za studii
> portovatelnosti do Kylixu (pokud nekdo ten Kylix zna, tak to skoro mohl
> rict od boku).

A toto mate tiez z tej krystalovej gule? Co ak to portovanie do Kylixu v tom case by sa ukazalo jednoduche? A co ak to aj napriek tomu ze "skoro mohl rict od boku", to bola ta najjednoduchsia cesta? 


> 
> A mimochodem chlubit se tim, ze stale pouzivam programy napsane
> v letech 1991/92 - nevim. Asi na tom neni nic spatneho, ale taky to neni
> nic k chlubeni a uz vubec to neni dobry duvod pro brzdeni dalsiho pokroku.

Dovolim si tip: pravdepodobne netusite co vlastne device programmer znamena, ze?


> Predpokladam, ze vetsina lidi/firem, ktera stale provozuje nejaky zivy projekt,
> ho cas od casu vpodstate kompletne obmeni. Ne proto, ze by to delala
> samoucelne. Ale zivot a vyvoj prinasi dalsi pozadavky a zmeny a velmi casto
> je strategicky vyhodne treba puvodne monoliticky projekt rozdelit do vrstev,
> knihoven atd. Navic je to obcas treba delat i proto, aby zustala zachovana
> kompatibilita a "prelozitelnost" v novych vyvojovych nastrojich.

Dovolim si dalsi tip: Vy ste este na ziadnom projekte viac nez 10 rokov nepracovali, ze?

wek