OT: revize geologie

[Novotny Pavel]

Nevytvori, nevytvori co?
Pokud se budeme bavit o procesech tvoricich relief krajiny tak ty zde probihaji stale.
Vezmeme zakladni proces, ktery formoval zaklad evropskeho reliefu a to Alpinske vrasneni. 
Nekdy v obdobi kridy (druhohory) doslo k styku k severu se pohybujicich africke, arabske a indicke tektonicke desky, a jejich srazce s deskou eurasijskou. Diky teto kontimentalni srazce se zacal zvedat pas pohori, ktere dnes zname jako Alpy a Himalaje. Pokud bychom sedeli v kride nekde v hornich bavorich, rekneme v Berchtesgadenu a pozorovali krajinu, nikde by nam pred ocima nevyrazeli hory jako bedary, z pohledu cloveka jako pozorovatele by se nic nedelo, stejne tak jako se nedeje dnes, zratka pokud hora vyroste o 5mm/rok a z toho diky erozi ztrati 2mm neni ani dnes jednoduche tyto zmeny zmerit. Proto geologove nehovori o konci alpinskeho vrasneni, proces zacal nekdy v kride a pokracuje dodnes. 

Pokud jde o vznik paliv, podivame se na mosteckou panev. Cele to zacina nekdy v miocenu (stred neogenu tretihory) Na  postvulkanickém reliéfu vytvorenem v oligocenu vznika spousta ricek, mala jezirka, vznikaji prvni mocalove usazeniny. Diky temto procesum se krajina postupne zarovnava a v clenitem vulkanickem terenu vznika placka postupne zanasena usazeninami, pisky zkratka vznika krajina typicka pro ricni nivy.
Zacina vznikat zaklad prvni raseliny, v oblati postupne roste raselinovy mocal do ktereho postupne padaji cele generace stronu, diky zasobovani vodou z oblasti dnesniho zatecka je zajisten prisun vody´a zivin v podobe pisku a kalu, ktere prinasi voda. Postupne vznika vrstva raseliny a kalu mocna az 200m.
V dalsi etape se diky pisku a jilovym kalum presouva zasobovani vodou do oblasti dnesni Biliny a na vrstvu raseliny je postupne naplavena az 200m mocna vrstva jilovych kalu a pisku. Diky vaze teto vrstvy je z raseliny vytlacovana voda (raselina obsahuje az 80% vody) a zacina proces prouhelnovani, vznika prvni lignit. Pro predstavu reka, ktera zasobuje vodou celou mosteckou panev je mensi nez dnesni Ohre. Postupne zde vznika rozsahla ricni niva, bazinata krajina nenepodobna tomu co nalezneme v deltach rady rek i dnes. Nasledne diky tektonickemu pohybu dojde k zatopeni cele oblasti a v panevni oblasti vznika obrovske melke jezero. Delta reky zasobujici oblast vodou se v te dobe rozklada nekde v okoli dnesnich Branan a v oblasti se opet usazuji dalsi nove vrstvy jilovytych kalu a pisku pod nimiz se postupne raselina meni na dnesni hnede uhli.
Pripoustim, silne zjednoduseni, ale nikde nepracuji s radioaktivnim uhlikem ani casem datovanym timto, nicmene, pokud si sednu na breh reky v oblasti dolniho toku reky a podivam se na pohyb ricnich sedimentů, podivam se na to jak rychle rostou stromy a nasledne vyrazim do oblasti dnesniho velkolomu Bilina zjistim, ze dosebe vse krasne zapada, uvidime zde ricni naplaveniny, zkamenele kmeny stromu, otisky pravekych rostlin a zivocichu, zkratka zkamenely zivot. Suma sumarum, zadne zahady, jen otisk vyvoje a casu v kaneni. 
Jedine co je na tom celem fascinujici je prave ona neskutecna doba, zkratka, cas cloveka je pro geologicke procesy prilis neatrny. 
Hurikan mozna fascinuje svou silou cloveka, ale z geologickeho hlediska jde o nevyznamny je, tajemnstvi geologie je v case,v case v radu miloinu let.


  


Pokud mate pocit, ze se ve stredu Evropy nic nedeje tak se milite, 
>
>> My tu máme pevninu, tady se nic už jen tak nevytvoří, na to je potřeba velká
>
>> voda a sem tam nějaký hurikán, zemětřesení a sesuvy půdy.