DS18B20 respektive 1-Wire Dallas

[Vláďa Anděl]

Tak koukám že ta sběrnice může být rozsáhlejší než jsem předpokládal. Když 
jsem uvažoval použití čidel Dallas v baráku (celková délka vedení cca 60m), 
kouk jsem do datasheetu na časování komunikace, odhadnul kapacitu vedení a z 
toho mi vyšel odpor nehorázně malý. Tak si dělám podobnou komunikaci, ale 
cca 20x pomalejší a teploměry přes ní nejsou napájeny. Ta sběrnice by taky 
neměla moc rušit rádio. Proto omezuju strmost hran LC filtrama.
Anděl

----- Original Message ----- 
From: "Lukáš Grepl" <L.Grepl@sh.cvut.cz>
To: "HW-news" <hw-list@list.hw.cz>
Sent: Monday, April 07, 2008 7:32 PM
Subject: Re: DS18B20 respektive 1-Wire Dallas


> Rad bych se zeptal na prakticke zkusenosti s DS18B20, jednak by me 
> zajimalo
> jake mate zkusenosti s zivotnosti a poruchovosti techto teplomeru
> Hlavne by me zajimalo co vsechno snese 1Wire sbernice,
> - je realne napriklad provozovat 16 cidel na 40m dlouhe sbernici (krouceny
> CAT5 UTP), pokud ano s jak velkym odporem mezi DQ a VCC

Je, ale je vhodné/nutné použít dobrý budič vč. aktivního pull-upu a
řízení strmosti hran (jeden vývod procesoru a 10k odpor skutečně není to
pravé) a mít korektně udělané časování (na stole se snese lecos, v reálu
je to horší). Dále připojení kritických míst (venkovní čidla) vést přes
přepěťové ochrany.

> - lze kombinovat sbernici realizovat jako hvezdu, jinak receno vyvest
> ji na svorky a k nim pripojit napriklad 6 cidel, kazde na 2-3m vedeni,
> opet s jakym odporem?

Běžně provozujeme desítky čidel na jedné sběrnici o celkové délce
několik desítek metrů, občas i více (maximum co jsme měli je asi 200m
kabeláže myslím). Když se dobře vyřeší komunikační master, dají se
kabely tahat libovolnou topologií (prostě jak to zrovna nejlépe vyjde) a
funguje to dobře (chybovost bych odhadl na <1% packetů).

Životnost je dobrá, většinou odchazí čidla z objektivních důvodů, samy
od sebe jen výjimečně nebo snad vůbec. Příčiny poruchy čidla se kterými
jsem se setkal jsou např. překročení horní mezní teploty (často pak měří
s hrubou chybou) či rozmáčknutí čidla v trubičce při nízkých teplotách
(zamrznutí na řádově desítky °C pod nulou). Také jim např. nedělá dobře
bazénová voda - to když se to špatně odizoluje.

Relativně "často" se stane, že dojde k latch-upu u některého čidla (tím
často myslím, že se to stalo v cca deseti instalacích s celkem asi 200
Dallasy řekněme dohromady 5x v průběhu dvou let, nonstop provoz
pochopitelně). Někdy reverzibilně (stačí odpojit/připojit napájení a je
to OK), někdy ireverzibilně (čidlo pak někdy i měří, ale bere trvale
třeba 20mA). Většinou se dala vysledovat příčina, jako třeba bouřka
apod. Jedno čidlo pak s sebou někdy vezme celou sběrnici (které pak
neměří do té doby, než se vyresetuje napájení). Od jisté doby to děláme
tak, že vypínáme na chvilku napájení před každým měřením, to odstranilo
hodně problémů tohoto druhu.

Jinak s přesností čidel mám velice dobrou zkušenost, přesnost udávaná v
DS je naprosto reálný údaj, v praxi je to dle mých zkušeností spíše
lepší (několik čidel, které jsou na stejné teplotě skutečně ukazuje
stejný údaj v rozmezí řekněme +-0,1°C).

Jako nejzásadnější nevýhodu bych obecně viděl fakt, že pokud některé
čidlo odejde, tak často přestane měřit celá sběrnice. Naštěstí k tomu
ale při vhodných opatřeních obvykle nedochází, reálná spolehlivost je
velice dobrá.

Lukáš Grepl
_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list@list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list